ROSA DOBNEROVÁ
|
Mit leerer Hand Wenn wir hinüber fahren in das Land aus dem wir kamen mit leerer Hand + leerem Gesicht, fühlen wir, die Heimat hat für uns noch immer Gericht, zu verfallenen Gärten finden wir Bäumen, die noch immer blühn, wir wissen, wer sie gepflanzt + durch wem sie gediehn, wir liebkosen bemooste Steine mit wehem Blick, zwischen ihnen genossen wir Kinder+Jugendglück, wir lauschen dem Wind, der durch die Wipfel des Waldes zieht, Waldrauschen, tief in unserer Seele verwurzelt liegt, auf allen Wegen finden wir Spuren unseres Leben, das dort begann, wir können unsere Heimat nicht vergessen ein Leben lang. Rosl |
S prázdnýma rukama S prázdnýma rukama jsme pryč a celí přešlí jeli naposled zemí, z níž jsme vzešli, a také hlady prázdnou tvář jsme měli cítíce, že ta zem s námi dál o stravu se dělí, kol zpustlých zahrad se stromy ještě kvetoucími, kdo je sázel a štípil, i to jsme věděli my, omšelé kameny se steskem nám zachtělo se hladit, vždyť mezi nimi kvetlo kdys celičké naše mládí, my naslouchali větru, co korunami stromů prudce třímá, šumu lesů, jenž v hloubi duše naší někde kořeny má, na cestách všech zůstaly stopy života: to nám tu započal, vlast zapomenout nelze, jde s námi životem i dál. Rosl |
|
Vertrieben (2020), s. 56 |
|
Dá se snad namítnout, že originál té básně je pouhým náčrtem, včetně těch několika křížků, který zůstal zapsán v "Růžině" kroužkovém bloku. Té autenticitě volný český překlad neodolal. Narodila se jako Rosa Meindlová dne 21. května 1921 v Reichenthalu (ves, která měla v roce 1938 344 německých obyvatel, zanikla po druhé světové válce pro svou blízkost hranici pod českým jménem Hraničky) spolu se sestrou jako jedno z dvojčat rodiny, v níž podle vlastních slov prožila krásné šumavské dětství, "eine schöne Kindheit, dort im Böhmerwald". Koncem její školní docházky stála už na obzoru světová hospodářská krize, kterou zprvu čelila mladá dívka v roli domácí učitelky na loveckém zámečku Kladská (Glatzen) u Mariánských Lázní (Marienbad) v majetku knížecího rodu Schönburg von Waldenburg v srdci druhého největšího vůbec lesního revíru v Čechách (zámeček dnes funguje jako hotel). Schönburgům byl v roce 1941 Hitlerem (ten lesní sídlo osobně navštívil) upřen nákladný personál a Rosa narukovala na francouzskou frontu jako spojařka (Funkerin) wehrmachtu. Na Velký pátek (Karfreitag) roku 1946 došlo k "odsunu" rodiny z někdejšího Reichenthalu. Rosa vystudovala v hesenském městě Gießen obchodní školu a přesídlila do Bavorska, kde žili i rodiče. Roku 1966 se v Miesbrunnu provdala za Karla Dobnera (†2005) rodem z Hagendorfu. Do pozdního věku na besedách vyprávěla o rodném šumavském koutě jako aktivní spolková pracovnice a kdyby nebylo nešťastného zranění následkem pádu, dožila by se možná stovky. Zemřela 22. června 2018 v Hagendorfu, pochována je v Miesbrunnu.
- - - - -
* Hraničky / † Hagendorf, Waidhaus (BY) / † † Miesbrunn, Pleystein (BY)
