WILHELM DÖRRE

Lenzblühen unterm Weihnachtsbaum* Maiglocken Dir unter dem Christbaum erblüh'n, Margareten, Zyklamen und Veilchen - Lass schwinden das Weh', lass die Thränen verglüh'n! Lenz wird es in über ein Weilchen! Die Stürme verbrausen, der Winter verweht, Dann blüht es und klingt vor den Thoren, Dann künden 's die Englein der Welt, die 's versteht: Dem Lenz hat die Liebe geboren! Was die Gräber umschließen, umklammert Dein Herz; Erschließ' auch dem Licht seine Schachten, Dass die Blüthe nicht kümm're im nagenden Schmerz. Mein Liebling, recht frohe Weihnachten!	Jarní květy pod vánočním stromkem Konvalinky pod stromkem rozkvetly Ti, sedmikrásky, fialky, cyklamen - nech stesku, slz, jež na tváři se třpytí, přijde jaro, už za chvilenku jen! Pominou bouře, zima zajde s nimi, zazvoní, vzkvete všechno před branami, zvěstují andílci svět nový slovy svými a s novou vesnou láska bude s námi! Co hroby kryjí, obejme Tvé srdce; dej světlu i tam dojít jeho mocí, ať květy bolest nezahubí prudce. Miláčku, buď veselá o Vánocích!
Budweiser Zeitung, 1901, č. 102, s. 1
P.S. Nelze považovat za náhodu, že 29. ledna téhož roku 1901, kdy vyšla na Štědrý den v listu Budweiser Zeitung, jehož byl Wilhelm Dörre odpovědným redaktorem, tato jeho vánoční báseň, zemřela v Českých Budějovicích na adrese Biskupská ulice čp. 10 ve věku 55 let paní Katharina Kammermayerová, roz. Wottawová, žena obecního sluhy Emila Kammermayera, matka Dörreovy ženy Marie Albiny, které byly tyto verše manželem věnovány. Jinak bychom té poslední sloce málo rozuměli.
Trutzlied der Deutschen in Südböhmen Lass uns froh begeistert singen uns'rer Heimat heut ein Lied, durch die Auen soll es klingen, wo die Moldau rauschend zieht, in den Wäldern soll es schallen, wo des Holzknechts Axtschlag dröhnt, von den Bergen wiederhallen, die der Böhmerwald bekrönt. Auf der altererbten Scholle wahren wir die deutsche Art bieten Trotz dem Hass und Grolle tück'scher Gegner, eng geschart. Treu und stark wie uns're Väter stehen wir der Feinde Wut: Fluch dem Feigling, dem Verräter, der nicht schützt der Heimat Gut. Dichter schließen die Reihen Mann an Mann und Hand in Hand, uns zu Kämpfern neu zu weihen dem geliebten Heimatland. Mögen noch so toll sie 's treiben, mannhaft ernst der Schwur erschallt.	Vzdorná píseň Němců v jižních Čechách Nechte z duše jdoucí píseň domovinou naší znít, po luzích nechť rozletí se, dá Vltavě šumný svit, do lesů kéž hlouběj míří, lidské dílo ocení, ozvěnou kéž z hor se šíří po šumavském hřebeni. Na zdávna zděděné líše chceme uchovat svůj ráz, vzdorem naše píseň dýše, nechce vydat napospas dílo otců nepříteli, vždyť zákeřnost jeho zná. Zrádcům a zbabělcům čelí, domovinu nevydá. Těsněj' semkněm' naše řady! Ruku v ruce kolkolem mužně všichni dohromady chceme bránit rodnou zem. Přísahejme si teď tady, ať to k sluchu dojde všem.

P.S. Text se objevil v příležitostném tisku "Lieder vom deutschen Böhmerwald", vydaném k valné hromadě, konané na oslavu 40 let existence sdružení Deutscher Böhmerwaldbund ve dnech 23. a 24. srpna roku 1924 v Českých Budějovicích.

Autor předchozích textů a v letech 1901-1906 odpovědný redaktor listu Budweiser Zeitung Wilhelm Dörre se narodil 13. července roku 1855 v Jesenici u Podbořan (Jechnitz bei Podersam se o něm někde německy píše, dnes se město /v letech 1948-2008 mu byl městský statut upřen/ oficiálně samo označuje Jesenice u Rakovníka), kde počátkem 20. století žilo 95% Němců a v letech 1938-1945 bylo přičleněno k nacistické Říši. V domě čp. 28, který v Jesenici dosud stojí, měl Wilhelmův otec, magistr farmacie Karl Wilhelm Dörre, vlastní lékárnu. Sám byl synem Johanna Georga Dörreho, obchodníka v Prostředním Žlebu (Mittelgrund) čp. 17, okr. Děčín (Tetschen) a Marie Anny, roz. Klarové ze Hřenska Herrenkretschau) čp. 6. Wilhelmova matka Maria Anna byla dcerou Marie Anny Baučekové, měšťanské dcery v Mělníce čp. 24. Kmotrem při křtu se Wilhelmovi stal podučitel v Jesenici Anton Klement v zastoupení MUDr. Karla Große v Radonicích (Radonitz), V Českých Budějovicích nacházíme Wilhelma Dörreho podle archu sčítání lidu z roku 1900 na adrese Biskupská ulice čp. 10 (je tu uveden v rubrice hlavní povolání jako spisovatel, vedlejším povoláním žurnalista, majitelkou bytu, kde je zapsán, byla vdova Christine Guderna se dvěma už dospělými dětmi), kde bydlila v domě, náležejícím MUDr. Leopoldu Löwymu (i samostatně zastoupenému na webových stranách Kohoutího kříže) s rodiči Emilem a Katharinou Kammermayerovými i jeho budoucí žena Marie. Ta se narodila 19. února roku 1877 v Českých Budějovicích (pokřtěna byla téhož dne jako Maria Albine Kammermayerová), Biskupská ulice čp. 10, jako dcera Emila Kammermayera, zdejšího "měšťanského koželuha" (v matrice "bürgerlicher Lohgerber", zdědil to povolání po otci, psaném jako "Bürger und Ledermeister"), syna Franze Kammermayera a Viktorie, roz. Langové, a jeho ženy Kathariny Karoliny, dcery českobudějovického řeznického mistra Franze Wottawy a Marie, roz. Novotné (i v matrice psáno příjmení "Novotný" s čárkou). S Marií Kammermayerovou, o 21 let mladší nežli on, byl Wilhelm Dörre, tehdy už odpovědný redaktor Budweiser Zeitung (byl jím od poloviny roku 1901), oddán kaplanem Antonem Dvořákem v Českých Budějovicích dne 14. května roku 1903. Tři roky a tři měsíce nato zemřel jednapadesátiletý na tehdy tak častou a vlastně nevyléčitelnou tuberkulózu 30. srpna roku 1906, aniž by tušil, co ty květy pod vánočním stromkem o prvých Vánocích osudového dvacátého století všechno předpovídaly svými květy, bludnými sliby jara a lásky.

- - - - -
* Jesenice u Rakovníka / † † † České Budějovice