STEFAN DUSCHEK
 Repro Tradice, 1937, č. 4, s. 79 |
 Repro Schwarzenbergischer Almanach 1985, s. 223 |
|
Záznam v novobystřické křestní matrice o jeho narození v rodině zdejšího barvíře Stephana Duscheka (jeho otec Ignaz Duschek byl tu rovněž barvířem, matka Maria byla dcerou Mathiase Zahradnika, také z Nové Bystřice) a jeho ženy Franzisky, roz. Springinsfeldové, dcery novobystřického měšťana Antona Springinsfelda a jeho ženy Marie, roz. Wiehlové, rovněž z Nové Bystřice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Záznam o jeho maturitní zkoušce na českobudějovickém německém gymnáziu roce 1914 ve školní dokumentaci Repro SOkA České Budějovice |
|
|
Titulní strana dotazníku k jeho zařazení jako lesnického asistenta při schwarzenberském Repro SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, karton 70 Lesní ředitelství Horní Planá |
|
|
Jeho vlastnoruční životopis, jímž se ucházel v roce 1922 o přijetí do schwarzenberských služeb Repro SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, karton 70 Lesní ředitelství Horní Planá |
|
 První "1. máj" po "osvobození" 1939 zachycuje na krumlovském náměstí mj. i transparent zdejších "knížecích schwarzenberských podniků", symbolicky už nakloněný k jejich zabavení novou nacistickou mocí Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška |
|
 Listina, kterou podepsal jako schwarzenberský ústřední lesní ředitel, vyrozumívá zaměstnance o zabavení veškerého knížecího majetku gestapem a vyjadřuje v závěru naději, že pod komisařským vedením zůstane i nadále vcelku Repro F. X. Havlíček, Poslední na Hluboké : kníže Adolf II. ze Schwarzenbergu 1890-1950 (1994), s. 181 |
 O jeho římském jmenování viceprezidentem Evropské lesnické komise v říjnu 1953 přinesl zprávu krajanský měsíčník Repro Hoam!, 1954, č. 3, s. 20 |
 Obálka (1957) zvláštního čísla časopisu schwarzenberského archivu v Murau Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957) |
|
 Snímky Ing. Tobiase z Duschekova pohřbu ve Wilheringu v prosinci 1956 zachycují nad jeho hrobem zemského hejtmana Gleißnera, Jindřicha Schwarzenberga, hraběte Petera Reverteru a lesního ředitele Hanse Johna Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957) |
|
  Další záběry z pohřbu ve Wilheringu Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957) |
 Nepodepsaný nekrolog v krajanském měsíčníku Repro Hoam!, 1957, č. 1, s. 20 |
 Z kláštera ve Wilheringu, kde je na místním hřbitově pochován, přišli kdysi na Šumavu prví mniši vyšebrodští Foto Pavel Polák |
 Boží muka u hřbitova v rodné Nové Bystřici na snímku z roku 2009 Repro Z. Paloušová, Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě (2009), obr. 243, foto Zdenka Paloušová |
 Skalní stupně ve stěně Černého jezera s porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) Repro M. Anděra a P. Zavřel za kol., Šumava : příroda, historie, život (2003), s. 230 |
 Někdejší Bienertova pila v Modravě na snímku Josefa Erharta Repro J. a M. Erhartovi, Šumava : fotografie z let 1959-2009 (2009) |
  Roklanský potok Foto Leona Töröková a Ivo Kareš |
|
 Ve schwarzenberské továrně na zpracování rezonančního dřeva ve Stožci (foto Josef Seidel) Repro Šumava v proměnách času, č. 1 (2014), (SOA v Třeboni, oddělení Český Krumlov) |
|
 Ochranné známky knížecích schwarzenberských továren na zpracování rezonančního dřeva v Modravě a ve Stožci s připojeným obrázkem té stožecké Repro R. Fink, Advokat und Zuckerbäcker : Handel, Gewerbe und Industrie im Böhmerwald 1930 bis 1940 (2005), s. 159 |
|
 Pohlednice Josefa Seidela zachycuje stožeckou továrnu na zpracování rezonančního dřeva Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, s. 10 |
|
 Vzácný snímek z této továrny pochází někdy z doby kolem roku 1920 Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, obálka |
|
 Vnitřek stožecké pily na rezonanční dřevo na snímku z dvacátých let dvacátého století Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, s. 11 |
|
 Někdejší Strunzova pila na Kvildě, zabývající se rovněž zpracováním rezonančního dřeva Repro M. Ortmeier, Herent und drent (2008), s. 43 |
|
|
Prohlášení Jana Nepomuka Schwarzenberga z roku 1923 o ochraně Weitfällerské slati... Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 6 |
|
 ... a její mapka z roku 1921 Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 7 |
|
  |
|
 Weitfällerská (Rokytská/Rokytecká) slať na snímcích z roku 2015 Foto Ivo Kareš |
|
 Hráz dnes prázdné Rokytecké nádrže Foto Ivo Kareš |
|
|
Wiehlův plán velkostatku Prášily z roku 1799 Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 99 |
|
 Tento výřez kresby Karla Zettla, sestavovatele prášilské kroniky, zachycuje podobu kaple sv. Prokopa, jež byla jakousi předchůdkyní prášilského kostela téhož zasvěcení a kterou dal postavit sklář Lorenz Gattermayer v roce 1756, ještě když panství Prášily náleželo rodu Kinských (až do roku 1798) a místní marně žádali celá léta o nový dům Páně Repro Glaube und Heimat, 2012, č. 4, s. 27 |
|
|
Tzv. "Kamerální les Roklan", rozdělený podle této mapy z roku 1764 "halb und halb", tj. "půl na půl" mezi Čechy a Bavorsko (Zdeněk Šmída upozornil na dvě chyby v připojeném textu: správně má být 7714260 čtverečných prutů ve druhém odstavci a 3857130 čtverečných prutů ve třetím odstavci) Repro Historie lesů z okolí Srní a Prášil (2010), s. 43 |
|
 Letecký snímek se zakreslením hranice "kamerálního lesa", kde červená linie je státní hranicí s Bavorskem podle rozdělení z roku 1764, žlutá linie, zvaná na staých mapách "kamerální", je hranicí mezi "Kamerálním lesem Roklan" a historickým majetkem knížecího rodu schwarzenberského Repro Historie lesů z okolí Srní a Prášil (2010), s. 36 |
|
 Od Pavlovy louky, ležící mezi Rejštejnem a Čeňkovou pilou a zachycené Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 88 |
|
  |
|
  |
|
  Dřevařské domky u dnes zaniklé Nové Studnice a pohledy od ní, jejichž autorem Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 68, 69, 70 |
|
 Mathias Bronec, pomocný lesník jako administrátor v revíru Nová Studnice, pošta Prášily, telegrafní stanice Hartmanice, zní jeho zařazení v seznamu knížecího schwarzenberského personálu pro rok 1905 Repro Fürst Schwarzenberg-Jahrbuch I. und II. Majorats für das Jahr 1905, s. 143 |
|
 Na staré "dělené" pohlednici z počátku 20. století vidíme vpravo nahoře Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
Textová část: |
|
|
