FRANTIŠEK DVOŘÁK
Šermířská škola Rotterdam
Profesor major Franz Dvořák, diplomovaný učitel šermu, bývalý profesor na vojenském institutu pro učitele šermu a tělocviku ve Vídeňském Novém Městě (v originále "gew. Professor des mil. Fecht u. Turnlehrer Institutes in Wiener Neustadt" viz blíže Wikipedia - pozn. překl.), dlouholetý a rutinovaný instruktor pro všechny šermířské zbraně, započal tohoto dne opětně se svou výukou šermu a zve Vaše blahorodí co nejzdvořileji k účasti na šermířských cvičeních.
Zdál se mi toho dne k ránu 22. ledna 2020 v prázdném bytě jakoby beze vší souvislosti sen o tom, jak jsem zabloudil u trocnovského nádraží, autor hořejší navštívenky se přitom narodil v blízkém Čeřejově (ještě v Ottově slovníku naučném předchází heslu Čeřejov odkaz ve znění "Čejrov, Čejřov viz Čeřejov" a také trhovosvinenská křestní matrika zná ve starších svazcích jen Čejrov) čp. 1 dne 21. ledna roku 1871 (legitimizován jako František Dvořák /byť už při křtu psán s příjmením muže, který se "za otce přihlásil"/ až sňatkem rodičů, tj. pětadvacetiletého sedláka ve Slavči (v matrice "ve Slabši") čp. 12, podepsaného na křestním záznamu "Franz Dwořak", na oddacím už psaného František Dvořák, se sedmnáctiletou nevěstou, psanou tu "Marie Marek, dcera Františka Marka, sedláka v Čejrově Č. 1 a Marie Mařík ze Zaluží Č.9", dne 21. listopadu téhož roku 1871 v Trhnových Svinech. Německy psaný křestní list (Tauf-Schein), vystavený ve "Schweinitz in Böhmen" 2. září roku 1907, se o deset měsíců po křtu dítěte konané svatbě nezmiňuje ani slůvkem. Činí tak i německy psaný oddací list (Trauungsschein), vystavený v listopadu válečného roku 1915 duchovní službou c.k. pěchotní kadetní školy v Praze IV. (Militärseelsorge der k.u.k. Infanteriekadettenschule in Prag IV.), kde ženich tehdy působil. Vzal si tu u sv. Josefa v Praze III. (tehdejší označení Malé Strany) za ženu Josefu Emanuela Böhmovou, dceru Emanuela Böhma, ředitele panství hraběte Rudolfa Chotka v Nových Dvorech čp. 1 (okr. Kutná Hora) a Josefy, v Nových Dvorech narozené dcery obročního knížete Lobkowicze Jana Radníka a Marie, roz. Nitkové z Budeniček (dnes jen část obce Šlapanice, okr. Kladno). Dvořák započal svou vojenskou kariéru roku 1892 u 91. "šumavského" pěšího pluku v Českých Budějovicích, dva roky nato byl v Praze povýšen na četaře, rok nato už ve Vídeňském Novém Městě na šikovatele (Feldwebel), jako vojenský mistr šermu působil i v Hranicích na Moravě (Mährisch Weißkirchen), na pražské kadetní škole pak až do převratu 1918. Už 29. října toho roku se přihlásil do činné služby v ćeskoslovenské armádě. V roce 1919 krátce po sobě povýšil na kapitána a majora, toho už ve funkci přednosty spisoven hlavního štábu. Následujícího roku 1920 poprvé reprezentoval jako šermíř nový stát na prvých poválečných olympijských hrách v Antverpách, 1924 pak zopakoval svou olympijskou účast v Paříži. Doma se stal několikanásobným mistrem republiky. To už mu v roce 1924 bylo 53 let. V 55 letech začal s bratrem Karlem, majitelem lomu blízko Besednice, stavbu vily u nedaleké Dolní Lhotky (dodnes je kus na jih na mapách místo označené kouzelně "Dvořák v Hoře"), na podzim téhož roku 1926 pak v nizozemském Rotterdamu (byl jsem tam kdysi díky Obci spisovatelů) otevřel nad kinem Grand Theatre šermířskou školu (holandské výraz pro šerm zní "schermen"). S Rotterdamem se rozloučil po třech letech v roce 1929. Velkou přízní ho ve vlasti poctíval Adolf kníže Schwarzenberg (hostil ho prý opakovaně na zámečku ve Staré oboře u Hluboké nad Vltavou), pořadatel hlubockých mezinárodních soutěží v tomto "aristokratickém" sportu, jemuž se i sám věnoval. František (svého času Franz) Dvořák zemřel v Českých Budějovicích, Klostermannova ulice (spojuje Čéčovu a Hálkovu ulici, dne 26. října 1939 byla nacisty pro jejich odpor ke Klostermannovi přezvána na Prachatitzergasse/Prachatická ulice) čp. 1232 (jak to uvádí úmrtní list, dům zřejmě ustoupil novější výstavbě) v sobotu dne 30. prosince roku 1939 po půl desáté hodině večer a pohřeb žehem po obřadu, vykonaném katechetou církve československé (nesla přívlastek republiky, která už neexistovala) proběhl ve středu 3. ledna 1940 o třetí hodině odpolední v krematoriu na hřbitově sv. Otylie (týž den a hodinu se konal shodou okolností i pohřeb sochaře Edwina Schopenhauera na Dobré Vodě u Českých Budějovic). V poděkování pozůstalé manželky Joži Dvořákové (tak se Josefa Emanuela, roz. Böhmová, nyní psala) za účast na pohřbu je při jméně zesnulého manžela uveden titul "major v.v. bývalé armády". Taková "bývalá armáda", to už je věru něco do pranice.
- - - - -
* Čeřejov, Trhové Sviny / Trhové Sviny / † † † České Budějovice
