ROBERT EHRLICH
Republika!
"Die Republik" se od 10. února 1919 až do 31. října téhož roku jmenovalo "vedlejší vydání" ("Nebenausgabe") listu "Wiener Mittag" (ten vycházel v letech 1918-1922), jehož spoluzakladatelem a prvním odpovědným redaktorem (od 12. listopadu do 12. prosince 1918) byl Robert Ehrlich. Toho dne, kdy list počal vycházet, tj. onoho 12. listopadu 1918 (den předtím se císař Karel "Poslední" zřekl "veškeré účasti na státních záležitostech"), byla z rampy budovy vídeňského parlamentu (jednou ze soch, které zdobí průčelí, je i alegorie Vltavy, jak jsem se dověděl až 19. října 2008, kdy jsem byl se ženou v Albertinu na výstavě van Goghově) vyhlášena republika Deutsch-Österreich (také Deutschösterreich). Připojila se k ní tenkrát prostřednictvím svých zástupců i německy hovořící Šumava. A tam na Šumavě se, alespoň podle osmisvazkového perzonálního lexikonu Hugona Partische "Österreicher aus sudetendeutschem Stamme" (tj. "Rakušané sudetoněmeckého původu", 1961-1979), narodil 9. září roku 1884 Robert Ehrlich v osadě Švajglova Lada (Schweigelhaid). Jeho otec Alois Ehrlich, pocházející z osady Biebersdorf (dnes Příbram, také Příbram pod Bukovou horou, část obce Verneřice v jihovýchodním cípu okresu Děčín) byl v myslivně ve Švajglových Ladech lesním správcem města Vimperk, jemuž patřil tamní revír spolu s kusem lesa na Basumu (dnes Pažení) při Boubíně (Kubany), jeho matka Hennriette, roz. Franzová, byla rodem z rovněž severočeského Jáchymova (Sankt Joachimsthal). Robertův starší bratr Alois Ehrlich mladší, narozený na schweigelhaidské myslivně v listopadu roku 1879, stal se později významným schwarzenberským lesníkem (za druhé světové války, kdy byl schwarzenberský majetek zabrán, vykonával už penzionován funkci generálního ředitele jedné dřevařské firmy v Záhřebu na území tzv. Nezávislého chorvatského státu /Nezavisna država Hrvatska/) a ve fondu map Jihočeské vědecké knihovny můžeme najít pěknou barevnou mapu schwarzenberského panství Třeboň (Wittingau), kreslenou jím kdysi v knížecí lesní zařizovací kanceláři Hluboká (Frauenberg). O dalších osudech samotného Roberta Ehrlicha nevíme bohužel zhola nic, o osudech Rakouska, Evropy a také Šumavy zato věru až běda. Už toho roku 1922, kdy zanikl Ehrlichem založený vídeňský "polední list", se Adolf Hitler rozhodl v "eseji" (viz jeho anglické znění na webové stránce History of the Holocaust a ve vyjádření, které téhož roku zaznamenal jiný novinář té doby Josef Hell (viz The Nizkor Project , že bude usilovat o vůdcovskou roli ve státě, který má očištěn od Židovstva (to má být postupně zcela vyhlazeno) shromáždit "němectví", jak ho po zániku monarchie chápal on, v duchu jeho "národně socialistické revoluce". Té byly ovšem Rakousko i republika, zdaleka však nejen ony, rovnými nepřáteli.
- - - - -
* Švajglova Lada
