AUGUST EIGRUBER
Z projevu na českobudějovickém náměstí Adolfa Hitlera
Zdravím šéfa štábu (byl jím Viktor Lutze /1890-1943/, šéf štábu SA od roku 1934, tj. po zavraždění Ernsta Röhma za "noci dlouhých nožů" - pozn. překl.) ve starém německém městě Budějovicích (v originále "in der alten deutschen Stadt Budweis", úřední název města však zněl České Budějovice i za Protektorátu Čechy a Morava až do 1. října roku 1942, kdy se začal psát bez přívlastku "České" - pozn. překl.) a tím i v župě Horní Dunaj (v originále "und somit im Gau Oberdonau" - pozn. překl.). Budějovice jsou stará německá půda, na níž toto město v národnostním boji Němců složilo těžké oběti. Od pádu staré monarchie zápasili Němci o svou kulturu, jazyk a národnost. Samostatný český stát, založený z milosti Francie a Anglie, nasadil všechno pro to, aby Němce zbavil práv a vyhnal z půdy. Muži, kteří nyní skládají přísahu Vůdci, podali v minulosti důkaz o svém národně socialistickém smýšlení. Byli za svůj často zdánlivě beznadějný boj odměněni činem Vůdcovým. NSDAP nechová v tomto okrese nijaké city pomsty a nenávisti vůči Čechům. Německá říše, která převzala ochranu nad Protektorátem, vede dnes rozhodný zápas proti plutokratickému světu (v témže čísle českobudějovického německého listu se objevila hesla jako "Der Krieg der Ausbeuter - Der Sozialismus ist ihr größter Feind". tj. "Válka vykořisťovatelů - socialismus je jejich největším nepřítelem", a to v době, kdy od 23. srpna 1939 fungoval sovětsko-německý pakt - pozn. překl.). Německý národ bojuje dnes o svou svobodu, chléb a čest. Češi dnes vědí, že jsou pod ochranou této Říše nejlépe zabezpečeni, že jejich budoucnost, jejich kulturní a hospodářský vývoj je s tímto rozhodným zápasem úzce spjat.
Neochvějnou vůlí Německa je vítězství. Ani zastaralá Anglie, ani demokratická Francie nejsou schopny zlomit toto odhodlání německého národa, nejméně pak vůbec emigranti toho druhu jako jsou Beneš či Otto Habsburský (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.). Také muži, kteří dnes skládají přísahu, jsou zárukou toho, že Říše své rozhodnutí dovede k vítěznému konci. Tak jako ve dvaceti uplynulých letech budou konat svou povinnost pro Vůdce a národ.
Budweiser Zeitung, 1940, č. 26, s. 9
Na radniční straně dnešního českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. někde před domem, kde jsem mohl později pracovat v redakci nakladatelství Růže, stála 31. března roku 1940 tribuna, z níž zazněla slova župního vedoucího, tj. "Gauleitera" župy Oberdonau Augusta Eigrubera. Narodil se jako nemanželský syn obchodnice se smíšeným zbožím Aloisie Eigruberové v hornorakouském městě Steyr dne 16. dubna roku 1907. Už v patnácti letech vstoupil do organizace národně socialistické dělnické mládeže a v jednadvaceti letech do NSDAP, po jejímž zákazu v roce 1934 strávil několik měsíců v rakouském vězení. Vyučen byl měřicím technikem a jemným mechanikem. Pracoval po propuštění z kriminálu nadále v ilegalitě pro nacistické hnutí, jímž byl hned po "anšlusu" Rakouska k "Říši" jmenován hornorakouským zemským hejtmanem. Z organizace SA přešel do SS a dosáhl tam vysokých funkcí. Dne 1. dubna 1940, tedy měsíc po svém českobudějovickém projevu, byl jmenován říšským hornodunajským místodržícím (Reichsstatthalter von Oberdonau). Patřila k té "župě" tenkrát vlastně celá jižní Šumava. Dne 22. května roku 1947 byl August Eigruber na den přesně jako rok předtím v Praze kat českých lidí Karl Hermann Frank popraven ve vězení pro válečné zločince, zřízeném americkou okupační správou (teprve 1958 je Američané předali Spolkové republice Německo) při bavorském městě Landsberg am Lech, tedy ve vězení kde kdysi Adolf Hitler diktoval Rudolfu Hessovi svůj neblaze proslulý Mein Kampf. Bojovali týž "socialistický" boj proti téměř celému "vykořisťovatelskému" světu. Kolikrát asi podobné paroly ještě na tom českobudějovickém náměstí i po porážce nacizmu zazněly!
- - - - -
* Steyr (A) / České Budějovice / † Landsberg am Lech (BY)
