WENZEL FABRI VON BUDWEIS
Jemuž budiž čest a chvála i Jeho přeslavné Matce...
Jemuž budiž čest a chvála i Jeho přeslavné Matce a od věků Nejčistší Panně zbavené vší poskvrny vždy a navěky Amen. (v originále: Welchem sey lob vnd ere/ vnd seyner glorificirten muter vnnd keuschisten von ewigkeyt junckfrawen marien von aller mackel bewart ymmer vnd ewiglich Amen. - pozn. překl.)
W. von Fabri, Practica (1491/92)
Školský takřka příklad toho, že našim předkům hebrejské slov "amen" neznačilo konec, nýbrž výzvu "staň se" (také "odvolávám se na toho, jemuž důvěřuji"). Tady se jím uzavírá pranostika (prognostikon) počasí a jiných událostí podle postavení hvězd, astronomicko-astrologické dílko Practica zde pro město Lipsko někdy z konce století patnáctého jako ustálenou už zřejmě formulací, odkazující co do nebeských pohybů nejen na všemohoucího "mistra", nýbrž i na Božskou Matku Marii. Jaký div, když autorem textu byl Václav Fabri z Budějovic, města, jež je od svého založení zasvěceno vděčnosti Nejsvětější Panně (viz na webových stranách Kohoutího kříže text Josepha Watzla Město Naší milé Paní). Příjmením zřejmě odkazuje k otcově řemeslu kovářskému (kovář je latinsky "faber"). I Václavův bratr Mikuláš byl kovářem a měl zřejmě už po otci i dům v Rožnovské ulici, kde se snad Václav narodil. Na studia se mladý muž národnosti nejspíše německé vydal do vzdáleného Lipska a tam "v Lipště", jak se česky říkalo, se stal i univerzitním profesorem, pro zimní semestr 1488-1489 dokonce rektorem. Přednášel všech sedmero umění, nejvíce se zabýval matematikou a astronomií, studoval však rovněž medicinu a roku 1497 se stal doktorem lékařství. Prognosticon patří mezi prvé jeho spisy a právě ten, z něhož citujeme závěrečnou větu, je uložen v knihovně premonstrátského kláštera v Teplé (Tepl). V roce 1505 zemřel ve Fabriho rodných Budějovicích farář Dr. Václav Hayder a Dr. Václav Fabri se stal jeho nástupcem právě v době, kdy ve městě došlo ke vzedmutí protižidovské nenávisti, dvojí hromadné popravě Židů, obviněných z rituální vraždy, vyhnání ostatních z města a násilným pokřtěním jejich dětí. To všechno se dočítám z pečlivého popisu osudů významného českobudějovického většinového Němce v Jihočeském sborníku historickém, kde se je odvážil Karel Pletzer, jehož jsem měl kdysi čest blíže poznat, publikovat až v přelomovém roce 1968. Ten ovšem neuvádí jako jiná slovníková hesla o Fabrim, že se roku 1505 měl stát v Budějovicích městským lékařem. Zato podle něho z pramenů vyplývá, že po příkladu svých předchůdců ve funkci faráře měl Fabri i titul děkana bechyňského děkanátu a kanovníka pražského kostela. V době jeho farářování vznikl při morovém špitálu na dnešní Pražské třídě (tehdy dost daleko před Pražskou branou, v roce 1867 ovšem zbořenou) kostelík Nejsvětější Trojice, vysvěcený roku 1515. V rukopisném nekrologiu, přivázaném k misálu ve fondu Jihočeského muzea (sign. DC 109), se dočítáme, že "Dominus Doctor Wenceslaus Fabri parochus diem ultimam clausit 1518", tedy dne 3. listopadu roku 1518. Dříve uváděný letopočet 1520 je tedy třeba z Českých Budějovic podrobit všude opravě.
- - - - -
* České Budějovice / † † † České Budějovice
