ROSEL FANDRICHOVÁ

Mezi žákyněmi hospodyňské školy v Českých Budějovicích roku 1938 je ona ta v první řadě stojících druhá zleva

Repro Hoam!, 2003, č. 5, s. 19

Do krajanského časopisu napsala nekrolog své mladší sestry,
Anni Barkowski, roz. Hirschové

Repro Hoam!, 2004, č. 8, s. 82

Parte

Repro www stránky Trauerportal für das Münsterland

Záznam oddací matriky o svatbě jejích prarodičů Jakoba Hirsche ze Starých Hodějovic čp. 33 a Marie, roz. Semmelbauerové ze Starých Hodějovic čp. 28, s datem 6. února roku 1884

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Její otec Johann Hirsch se podle tohoto záznamu křestní matriky narodil 18. října roku 1883 ve Starých Hodějovicích čp. 28 jako nemanželský syn Marie Semmelbauerové, dcery Paula Semmelbauera a Marie, roz. Porkristlové, obou ze Starých Hodějovic (čísla popisná matrika kupodivu neuvádí), za otce se však prohlásil Jakob Hirsch (syn Jakoba Hirsche, rolníka ve Starých Hodějovicích čp. 33, a Marie, roz. Koubové z Rožnova /Strodenitz/), který syna později legitimizoval svým sňatkem s jeho matkou v únoru roku 1884

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Přestavěný, ale půdorysně nezměněný rodný dům otcův čp. 28 ve Starých Hodějovicích

Foto Ivo Kareš

Záznam ledenické křestní matriky o narození a křtu její matky jménem Rozalie Bušta (tak aspoň v ledenickém kostele sv. Vavřince pokřtěnou zapsal tehdejší místní kaplan Josef Marek), která spatřila bez zásahu porodní báby světlo světa ve statku čp. 3 v Zalinách, kde hospodařil její otec, rolník Martin Bušta (v matrice příjmení psáno Busta asi proto, že "st" se "po německu" vyslovovalo tak jako tak "št", Bušta je ovšem příjmení českého původu, pocházející nejspíš z křestního jména Budivoj či křestních jmen podobných), stejně jako předtím Rozaliin děd Jakub se svou ženou Marií, roz. Bícovou z Bavorovic (v matrice psáno "Baborovic") čp. 1, jehož manželka a Rozaliina matka Magdalena (v matrice psáno "Majdalena") byla dcerou tamního hospodáře Martina Nídla a Marie Anny, roz. Paule "z Dasnýho" (tak psáno v matrice) čp. 12

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rozlehlý matčin rodný statek čp. 3 v Zalinách

Foto Ivo Kareš

Tento řádek v indexu ledenické matriky svědčí o tom, že "Rosa Buštova" si "Jana Hirsche" vzala za muže 9. listopadu 1920 v kostele sv. Vavřince v Ledenicích, ve kterém byla kdysi pokřtěna

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro statek čp. 33 ve Starých Hodějovicích s tehdy ještě bezdětnou rodinou Johanna a Rosalie Hirschových s Johannovými rodiči Jakobem a Marií, kde je národnost Rosaliina ještě předtím, než se jí narodily tři dcery, opravena z německé na českou, podivnou zkomoleninou "bömisch" je pak označena národnost kočího Dvořáka z Raňkova a pastýře Černého z Rožnova (Strodenitz)

Repro Sčítání lidu 1921, Hodějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Rodný dům čp. 33 na hodějovické návsi ještě s původními vraty a po změně v roce 2021

Foto Pavel Polák a Ivo Kareš

Snímek ze "selského" bálu v Českých Budějovicích roku 1928 zachycuje "Planer Gruppe", tj. skupinu z Plané

Repro Hoam!, 1958, č. 1, s. 26

Na snímku, který zaslala do krajanského měsíčníku, je zachycena slavnost svěcení zvonů v Hodějovicích někdy kolem roku 1930 - na koni vpředu se zdobeným kloboukem sedí její otec

Repro Hoam!, 2001, č. 8, s. 82

O dožínkové slavnosti roku 1943 v Českých Budějovicích před vjezdem k Německému domu při tehdy nově zbudovaném zadním traktu divadla stanul ozdobený žebřiňák s krojovanou skupinou ze Starých Hodějovic

Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 78, s. 8

Děvčata z Hodějovic v selských krojích před Německým domem v Českých Budějovicích

Repro Hoam!, 2000, č. 8, s. 82

Tato zajímavá stavba na konci dnešní ulice K Šemberku nad Starými Hodějovicemi se zdmi z pískovcových kvádrů a s vysokou střechou (okna a veranda jsou ovšem nepůvodní) měla od roku 1942 sloužit organizaci Hitlerjugend a prostíral se prý kolem ní podle svědectví dnešního majitele tzv. "třešňový sad Adolfa Hitlera"

Foto Jan Mareš

Návesní kaple ve Starých Hodějovicích

Foto Ivo Kareš

Náves ve Starých Hodějovicích na leteckém snímku

Repro D. Kovář, Fundatio civitatis : zrození královského města Českých Budějovic (2015), s. 61, foto Kaniel Kovář