GEORG FEIERFEIL
Předznamenání ke knize o filologické poetice
Tato práce tvoří malý úryvek z knihy "Bausteine zur philologischen Poetik. Eine Ergänzung von Wilhelm Scherer's 'Poetik' aus dessen übrigen Schriften" (český titul by zněl "Stavební kameny filologické poetiky. Doplnění 'Poetiky" Wilhelma Scherera z jeho zbylých spisů." - pozn. překl.), která by měla vyjít ještě během tohoto roku (psáno v roce 1894, ohlášený titul se však v bibliografických přehledech neobjevuje - pozn. překl.). Schererovy četné práce, zejména však dva silné svazky pod názvem "Kleine Schriften", které nám nejnověji zpřístupnili Erich Schmidt a Konrad Burdach, skrývají v sobě rozesetou spoustu vzácných postřehů (v originále "ein Fülle der köstlichen Aperçus" - pozn. překl.) a diskusí k poetice a estetice, především skvělá doplnění právě k Schererově "Poetice". Autor úvodem zmíněné knihy si klade za vděčný úkol shromáždit rozptýlené pasáže, projít (v originále "zu sichten" - pozn. překl.) a pokud se to v Poetice neobjevuje vůbec či ne v tak mistrovské podobě, uvést v systém. Autor doufá, že tím mnoha Schererovým přátelům, ale i vědě může prokázat skromnou službu.
G. Feierfeil, Zu Wilhelm Scherer's "Poetik" (Zweiundzwazigster Jahres-Bericht des k.k. Staats-Obergymnasiums in Lanskron in Böhmen)
Podle Ottova slovníku naučného (heslo Poetika, autor Leander Čech /1902/) "úkolem Schererovy poetiky nebylo již stanoviti původ pravé poesie, ale odvoditi z empiricky daného materiálu zákony básnictví". Ze Schererových žáků třeba zmínit Ericha Schmidta (1853-1913), učitele "našeho" Arna Nováka v Berlíně. Pozitivismus v jazykovědě a literární vědě a jeho atomistická akribie byly ovšem daleko překonány strukturalistickým (a poststrukturalistickým) názorem, kladoucím důraz na opakovatelné struktury jazykových (a literárních) jevů, což ovšem na Schererově historickém významu nic nemění.. Jeho základním cílem ať už v popisu historie německého jazyka či v monumentálních dějinách německé literatury bylo objasnění jazykových a literárních jevů na základě principu příčiny a následku, což pozitivistickému principu dokonale odpovídalo, na příčinném vztahu však právě on nutně ztroskotává. Proto nastává nejen v samotné filologii (lingvistice) obrat k samotnému textu a jeho strukturám. Feierfeilovo "předznamenání" ostatně vytyčuje jako postulát vlastního přístupu objev nových možností jako ferment badatelského zkoumání poetických jevů. Kdo byl vlastně Georg Feierfeil, jehož náhrobek na hřbitově v rodných Srbech (Sirb) na území dnešního okresu Domažlice hlásá světu, že tu v zemi spočívají ostatky muže, narozeného tu 6. června 1860, zesnulého sice v pouhých 46 letech v Liberci 26. září 1906, pochovaného však čtyři dny poté farářem Franzem (Františkem) Hruškou (ten zemřel v Nedvědicích u Soběslavi v roce 1948 a má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) v rodné "šumavské" obci. Narodil se v Srbech, jak už zmíněno, 6. června 1860 (ještě téhož dne ho pokřtil farář Augustin Zettl v místním, dnes značně zchátralém kostele sv. Jana Křtitele) ve zdejším Horním mlýně (Obere Mühle) čp. 28, který provozoval jeho otec Johann Feierfeil, syn rolníka Johanna Feierfeila v Srbech čp. 6 a Marie, roz. Mahalové z Ostromeče (Wassertrompeten) čp. 2. Z rodu Feierfeilů v Srbech čp. 6 pocházel jen tak na okraj i rakouský agrární poslanec Českého zemského sněmu Johann Feierfeil (1860-?), jehož děd odtud se jmenoval jako jeden z Georgových bratří Andreas Feierfeil (Georgovi bratři Andreas a Wenzel jsou i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže), jak vyplývá z politikova křestního záznamu (datum jeho úmrtí bohužel stále ještě kupodivu neznáme, blíže o něm viz Wikipedia). Chlapcova matka, abychom se vrátili k matričnímu záznamu "našeho" Georga Feierfeila z roku 1860, byla Katharina, roz. Tichy, jejíž otec Laurenz Tichy byl rovněž mlynářem v Srbech čp. 28, matka Ewa byla pak roz. Polta ze Srbů čp. 29. Mlynářský synek studoval na c.k. německém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval s vyznamenáním roku 1888 a stal se gymnaziálním profesorem v severočeském Liberci (Reichenberg). Svůj zájem o Schererovu Poetiku rozhojnil speciálním výzkumem "poetického realismu" zejména v díle Otto Ludwiga (1813-1865), nazývaného prvním vůbec moderním německým prozaikem. Ti tři bratři Feierfeilovi, mlynářští synci ze Srbů, byli věru "zápalnými šípy", jak napovídá etymologie jejich příjmení, po zániku nejen šumavských mlýnů, nýbrž i šumavského německého živlu však propadli v Čechách ostudnému zapomnění.
- - - - -
* Srby / České Budějovice / † † † Srby
