RUTH FELDNER-SCHOPENHAUEROVÁ
![]() ![]() Snímky z okolí lokality U Špačků u Českých Budějovic, pořízené někdy v roce 1974, horní ji zachycuje v 61 letech Repro z daru Martina Poláka |
|
![]() Tady je na seznamu studentů 1. třídy německého vyššího reálného gymnázia v Českých Budějovicích ve školním roce 1924-1925 (neuvěřitelná je zeměpisná pestrost jejich původu) uvedena pod pořadovým číslem 59 s hvězdičkou jako premiantka, s bydlištěm ve Chvalovicích Repro Jahresbericht der deutschen Staatsgymnasium, 1924-1925, s. 12 |
|
![]() Článek v českobudějovickém listu Republikán z dubna roku 1932, podepsaný šifrou -mta., nejen chválí recitaci Ruth Schopenhauerové na studentském večeru zdejšího státního německého gymnázia pod názvem "Literarische Stunde", k němuž přednesl úvodní slovo profesor Oskar Strass, ale věnuje se kriticky i vystoupení "temperamentního oktavána téhož ústavu Norberta Salomona Frieda" (ten tu prezentoval i svůj "voiceband" a vlastní text "Cirkus"), které podle autora či autorky zprávy vyznělo ve scéně prologu ke Goethovu Faustu spíše jako "opravdová parodie" Repro Republikán 1932 č. 32 s. 5 |
|
Její výzva na stránkách budějovického německého listu svědčí i o angažovanosti v ženském nacistickém hnutí Repro Budweiser Zeitung, 1942, č. 6, s. 12 |
Její nedatovaný česky psaný dopis z Vídně do Českých Budějovic, podle některých vět zřejmě z roku 1949, kdy ještě žila její matka Repro z daru Martina Poláka |
Dva její dopisy ze šedesátých let minulého století do Českých Budějovic i se zpáteční adresou Repro z daru Martina Poláka |
|
Německy psaný dopis Ervínu Polákovi (do roku 1961 Erwinu Pollakovi) s pasáží o opeře Ovidiův sen Repro z daru Martina Poláka |
|
![]() Parte Repro z daru Martina Poláka |
|
![]() Heslo Fritze Feldnera a její v německém literárním lexikonu Repro Deutsches Literatur-Lexikon : das 20. Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch. Achter Band, Erni - Fischer (2005), s. 392, 393 |
|
![]() Článek Wilhelma Formanna o Bertu Rudolfovi (1905-1992), rodákovi ze Zátoru (Seifersdorf) u Krnova (Jägersdorf), k jehož opeře "Der Traum des Ovid" (tj. "Ovidiův sen"), která měla premiéru v Linci 25. července roku 1967, napsala libreto Repro Sudetenpost, 1975, č. 10, s. 4 |
|
![]() |
|
![]() Parte její matky z roku 1950 a jejího prvního manžela z roku 1965 Repro z daru Martina Poláka |
|
![]() Obálka (2015) knihy Daniela Kováře o jejím otci, vydané v českobudějovickém nakladatelství Jih |
![]() Pasáž z této knihy Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 8-9 |
Zpráva o otcově úmrtí a parte v německém budějovickém listu Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 1, s. 6 a č. 2, s. 16 |
|
![]() Rodinná hrobka na hřbitově v Dobré Vodě Foto Ivo Kareš |
![]() Text o jejím otci i s jeho podpisem Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), s. 101 |
![]() Dům rodiny Schopenhauerovy na Dobré Vodě u Českých Budějovic Foto Ivo Kareš |
![]() Ženská bysta na terase Schopenhauerovy zahrady v Dobré Vodě Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 93 |
![]() Někdejší "penzion Schopenhauer", ještě na počátku 21. století tu byl dobrovodský hostinec "U Šopu" Foto Ivo Kareš |
|
![]() Portál dobrovodské štoly sv. Barbory, zdobený Edwinem Schopenhauerem Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl. |
![]() I pamětní deska faráře Zachara, zásluhou Národní jednoty pošumavské zřízená na budově české školy, kterou kněz založil, je opatřena portrétní bystou z dílny Edwina Schopenhauera Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl. |
![]() |
|
Schopenhauerovy náhrobky na dobrovodském hřbitově jsou unikátní památkou Foto Pavel Polák |
|
Edwin Schopenhauer byl autorem i této kašny v českobudějovickém Háječku, která se po dlouhých letech devastace dočkala v roce 2018 obnovy Foto Leona Töröková |
|
![]() Na plánku vsi Chvalovice je dům čp. 45, kde přišla na svět, zcela nahoře poblíž zdejších dolů Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 204 |
|
![]() Takto vypadá chvalovické čp. 45 dnes (2014) Foto Ivo Kareš |
|
![]() Dožínkový průvod v jejích rodných Chvalovicích někdy v půli třicátých let 20. století Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 323 |
|
![]() Kaple v Chvalovicích, jejíž základní kámen byl položen v roce 1403 zlatokorunskými cisterciáky Foto Ivo Kareš a repro Glaube und Heimat, 2015, č. 10, s. 29 |
|
![]() |
|
Rodné Chvalovice na snímcích z roku 2012 Foto Ivo Kareš |
|
![]() Chvalovice na leteckém snímku Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 202 |
Textová část: |