RUTH FELDNER-SCHOPENHAUEROVÁ

Snímky z okolí lokality U Špačků u Českých Budějovic, pořízené někdy v roce 1974, horní ji zachycuje v 61 letech
hrající si se psem u automobilu s vídeňskou poznávací značkou, sama je autorkou snímku spodního

Repro z daru Martina Poláka

Tady je na seznamu studentů 1. třídy německého vyššího reálného gymnázia v Českých Budějovicích ve školním roce 1924-1925 (neuvěřitelná je zeměpisná pestrost jejich původu) uvedena pod pořadovým číslem 59 s hvězdičkou jako premiantka, s bydlištěm ve Chvalovicích

Repro Jahresbericht der deutschen Staatsgymnasium, 1924-1925, s. 12

Článek v českobudějovickém listu Republikán z dubna roku 1932, podepsaný šifrou -mta., nejen chválí recitaci Ruth Schopenhauerové na studentském večeru zdejšího státního německého gymnázia pod názvem "Literarische Stunde", k němuž přednesl úvodní slovo profesor Oskar Strass, ale věnuje se kriticky i vystoupení "temperamentního oktavána téhož ústavu Norberta Salomona Frieda" (ten tu prezentoval i svůj "voiceband" a vlastní text "Cirkus"), které podle autora či autorky zprávy vyznělo ve scéně prologu ke Goethovu Faustu spíše jako "opravdová parodie"

Repro Republikán 1932 č. 32 s. 5

Její výzva na stránkách budějovického německého listu svědčí i o angažovanosti v ženském nacistickém hnutí

Repro Budweiser Zeitung, 1942, č. 6, s. 12

Její nedatovaný česky psaný dopis z Vídně do Českých Budějovic, podle některých vět zřejmě z roku 1949, kdy ještě žila její matka

Repro z daru Martina Poláka

Dva její dopisy ze šedesátých let minulého století do Českých Budějovic i se zpáteční adresou
na Kolínské ulici ve Vídni

Repro z daru Martina Poláka

Německy psaný dopis Ervínu Polákovi (do roku 1961 Erwinu Pollakovi) s pasáží o opeře Ovidiův sen

Repro z daru Martina Poláka

Parte

Repro z daru Martina Poláka

Heslo Fritze Feldnera a její v německém literárním lexikonu

Repro Deutsches Literatur-Lexikon : das 20. Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch. Achter Band, Erni - Fischer (2005), s. 392, 393

Článek Wilhelma Formanna o Bertu Rudolfovi (1905-1992), rodákovi ze Zátoru (Seifersdorf) u Krnova (Jägersdorf), k jehož opeře "Der Traum des Ovid" (tj. "Ovidiův sen"), která měla premiéru v Linci 25. července roku 1967, napsala libreto

Repro Sudetenpost, 1975, č. 10, s. 4

Parte její matky z roku 1950 a jejího prvního manžela z roku 1965

Repro z daru Martina Poláka

Obálka (2015) knihy Daniela Kováře o jejím otci, vydané v českobudějovickém nakladatelství Jih

Pasáž z této knihy

Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 8-9

Zpráva o otcově úmrtí a parte v německém budějovickém listu

Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 1, s. 6 a č. 2, s. 16

Rodinná hrobka na hřbitově v Dobré Vodě

Foto Ivo Kareš

Text o jejím otci i s jeho podpisem

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), s. 101

Dům rodiny Schopenhauerovy na Dobré Vodě u Českých Budějovic

Foto Ivo Kareš

Ženská bysta na terase Schopenhauerovy zahrady v Dobré Vodě

Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 93

Někdejší "penzion Schopenhauer", ještě na počátku 21. století tu byl dobrovodský hostinec "U Šopu"

Foto Ivo Kareš

Portál dobrovodské štoly sv. Barbory, zdobený Edwinem Schopenhauerem

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl.

I pamětní deska faráře Zachara, zásluhou Národní jednoty pošumavské zřízená na budově české školy, kterou kněz založil, je opatřena portrétní bystou z dílny Edwina Schopenhauera

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl.