RUDOLF FERDA
Promoce
|
* (Promotion.) Herr Rudolf Ferda aus Budweis, der an der Lehranstalt für die Wissen- schaft des Judentums zu Berlin jüdisch-theologi- schen Studien obliegt, wird an der deutschen Uni- versität zu Prag zum Doktor der Philosophie pro- moviert werden. |
Prager Tagblatt, 29. 4.1912, s. 3
P. S. Takto i typograficky věrně zde reprodukována vyšla na stránkách renomovaného deníku "Prager Tagblatt" osobní jistě zpráva, která by česky zněla následovně: "(Promoce.) Pan Rudolf Ferda z Českých Budějovic (Budweis), který na berlínském učebním zařízení pro vědu o židovství koná studia židovského bohosloví, bude na německé univerzitě v Praze (Karls-Ferdinand Universität in Prag) promován na doktora filosofie."
Rudolf Ferda (k židovskému příjmení Ferda se asi sluší podotknout, že jde původně o označení města Fürth u Norimberka, zvaného i "bavorský Jeruzalém" pro svou relativně početnou židovskou populaci, v jazyce jidiš znějící "Fiorda" /blíže k tomu zcela přesvědčivě příručka Dobravy Moldanové "Naše příjmeni" a Wikipedia), budoucí českobudějovický rabín, se v jihočeské metropoli narodil dne 5. října roku 1889. V židovské matrice se na to dochoval jen odkaz v ročním přehledu. I z něho jsou však doložena jména rodičů, jimiž byli Sigmund Ferda a jeho žena Sofie, roz. Ofnerová. Zatímco v bernartické židovské matrice nacházíme záznam o narození Sigmundově 17. října roku 1857 v Římově, jako místo jeho domovské příslušnosti jsou však uvedeny Zběšičky (Klein Zbeschitz, zde i "Klzbeschitz"!), kde byl Sigmundův otec Isak Ferda podomním obchodníkem (Hausierer), jeho žena a Sigmundova matka Rosalia je tu označena jako dcera Salomona Libschitze (Lipschitze), nájemce hospodářství (Wirtschaftspächter) v Blanici (Blanitz). Tady je asi třeba poznamenat, že pražské Židovské muzeum získalo v březnu roku 2014 synagogální oponu z Mladé Vožice, pocházející z roku 1855, kterou tamní židovské svatyni darovali manželé Moše a Chajele Liftšicovi z Blanice (takto psáni ve zprávě na serveru iDnes). Ves Blanice je dnes části města Mladá Vožice v okrese Tábor. Záznam Sofie Ofnerové se získat nepodařilo, ale ze serveru Geni vysvítá, že byla jako sestra Jakoba Ofnera dcerou Moritze Ofnera a Anny, roz. Lažanské. U Jakoba Ofnera čteme na výřezu židovské matriky, že se narodil (na záznamu Geni je i jeho podobenka a datum narození) dne 28. září 1862 v Černovicích, okr. Pelhřimov. Zdá se ovšem, že údaj o rodišti je pouze špatně opsaný údaj ze zmíněného výřezu s dobře čitelným textem "geb. in Smerkowitz, Bez. Horazdiowitz", což by znamenalo Smrkovec, dnes část obce Hradešice v okr. Klatovy (dříve okr. Horažďovice). V textu následuje i údaj, že Jakob Ofner bydlí nyní jako obchodník v Českých Budějovicích, kde měl, jak víme z inzerátů v místním tisku, ještě mezi válkami obchod s pánskými klobouky v Kanovnické ulici (Domherren Gasse) čp. 12. Šumavský už vlastně Smrkovec (v Hradešicích, k nimž přísluší, je i rodová hrobka nalžovských Taaffeových) mohl jistě být rodištěm obou sourozenců Ofnerových. Rudolfův otec Sigmund Ferda působil v Českých Budějovicích jako městský revident a už za monarchie byl členem německých spolků Geselligkeitverein i Turnerverein, což mu nijak nebránilo být uveden na kandidátní listině pod prohlášením (pod záhlavím "Zasláno." byl uveřejněn na stránkách listu "Budivoj" 17. září 1896), obracejícím se k českýmj voličům tzv. "Českožidovského spolku". Další záznam díky serveru JewishGen se podařilo najít ohledně svatby Rudolfa Ferdy v Brně-Černá Pole, Treppengasse (Na Schodech) čp. 1, kterou konal 6. května 1920 rabín Dr. Ludwig Levy (jeho osud po roce 1939 je bohužel nejasný). Ženich byl tehdy rabínem v jihomoravských Pohořelicích (Pohrlitz), odkud pocházela i nevěsta Anna, roz. Schnablová (*25. ledna 1890) dcera Bernharda Schnabla a jeho ženy Hermine, roz. Freundové. Už za berlínských studií přednášel Rudolf Ferda podle zprávy listu "Budweiser Zeitung" na večeru německého spolku "Volksverein Zion" o vykopávkách na Předním Východě v souvislosti s Biblí a na jeho přednášku navazoval referát JUDr. Josefa Freunda o západorakouském sionistickém kongresu ve Vídni. O dalším českobudějovickém působení PhDr. Ferdy podávají svědectví od roku 1923 výroční zprávy zdejších německých i českých škol, na nichž učil izraelitskému, jak se tehdy říkalo a psalo, náboženství. Když v osudném roce 1938 zemřel českobudějovický vrchní rabín (rabín je jinak "pouhým" synonymem učitele) Karl Thieberger, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, byl na jeho místo ustanoven Ferdinand Klein (*20. listopadu 1866 v Horní Lhotě, dnes část městyse Načeradec v okr. Benešov, †1942 v nacistickém vyhlazovacím lágru Treblinka), jehož už nemocného nahradil v roce 1939 právě Rudolf Ferda. I jeho ovšem čekal 18. dubna 1942 transport do Terezína a odtud 16 října 1944 na smrt do Osvětimi. V krajanských časopisech není o něm a jeho blízkých bohužel k nalezení ani zmínka. Tak alespoň tolik od nás i za Berlín náhradou.
- - - - -
* České Budějovice / † Osvětim (PL)
