OLGA FINKOVÁ
Misijní zpráva
Milí domovští přátelé ze Šumavy!
Tady v Bovril se už chystáme ke stavbě kostela v chudinské čtvrti. Pozemek byl získán darem, ale teď to znamená přiložit "ruce k dílu" (v originále "heißt es 'Hände an 's Werk'" - pozn. překl.). Až dosud nám chybí to nejnutnější pro začátek, poněvadž lidé jsou tu bez prostředků a trpí nezaměstnaností. Rodiny jsou přitom bohaté na děti, tak osm až deset dětí každá v průměru. Pro zdejší je dům Boží skutečně nezbytností, poněvadž vzdálenost od farního kostela je velká, tak hodinu pěšky. Dopravní obslužnost žádná, v zimě cesty za dešťů nesjízdné, v létě vedra až 45 stupňů nad nulou. Připravuji teď čtyřicet dětí a také dospělých k biřmování. Má být 8. prosince. Jsou tu také nemocní, které navštěvuji; patnácti osobám nosím svaté přijímání. Mnozí jsou bez svátostí, ale čas na to, abych je připravila, je krátký, neboť vedu i čtyři biblické skupiny a dětskou misii. Jsme tu tři sestry. Jedna pracuje ve škole, dvě na faře, kde také vaříme pro dva kněze a pereme kostelní roucha. Jsme čím dál starší a síly ubývá, ale dokud je člověk alespoň do jisté míry zdráv, musíme hlásat evangelium.
Zůstávám spojena modlitbou Vaše vděčná Sr. Olga Fink, San Miguel 270, 3142 Bovril/ Prov. Entre Rios, Argentina, domovská farnost Světlík (Kirchschlag).
Glaube und Heimat, 2001, č. 1, s. 9
Když jí bylo roku 2006 75 let, připomněl krajanský měsíčník její životní jubileum sice se stejnou její argentinskou adresou, ale pod plným jménem Fink-Riener, Hermana (tj. španělsky sestra) Olga Sr. v. Hl. Kreuz, tj. "sestra od Svatého kříže". Narodila se dne 8. září 1931 ve dnes zcela zaniklé vsi Černíkov (Großuretschlag) nedaleko farní obce Světlík. S celou rodinou se stala v roce 1946 obětí násilného vysídlení do Bavorska. Ocitli se ve městě Eichstätt a Maria, jak byla kdysi pokřtěna, se rozhodla stát řádovou sestrou a jako taková odejít na misie. Eichstättskými kapucíny zřejmě odporučena do Altöttingu, vstoupila tam 1. prosince roku 1953 do tehdejšího Kreszentiina domova (Kreszentia-Heim, nazvaný podle zbožné dárkyně Kreszentie Löfflerové, z jejíhož daru byla roku 1901 stavba zařízení pro přípravu budoucích misionářek předána svému účelu, byl v roce 1968 přejmenován na "Provinz- und Missionshaus Hl. Kreuz", tj. Provinční a misijní dům Svatého kříže). Následovala příprava pro kvalifikaci učitelky v mateřské škole (Kindergärtnerin). 31. srpna 1957 složila řeholní sliby (své řádové jméno Olga přijala po světici, která je patronkou Rusi /†969/) a už v říjnu téhož roku odcestovala v misijním poslání do dalekého Chile. Působila tam po dalších 37 let, stala se učitelkou, katechetkou a sociální pracovnicí. Provázel ji při práci pověstný papežský výrok: "Chudí nemají čekat..." Musela být začasté na cestách, pěšky i koňmo, na jízdním kole po nemožných rozblácených komunikacích i dlouho do noci. Pomocí z Německa dostala po čas motocykl, s nímž někdy skončila i v louži či trnitém keři. Když se hledaly sestry pro misii v Argentině, byla první, která se přihlásila. Nejprve to byla destinace Corzuela v provincii Chaco, department Gran Belgrano, s letními teplotami až 50 stupňů nad nulou, posléze její poslední misijní stanice Bovril, odkud se vydala roku 2007 na dovolenou do Německa a neměla se už navrátit. Kristus Pán, jak se uvádí v jejím oficiálním nekrologu, podepsaném spolusestrami (jejich jména znějí Regis Simny a Hedwig Cichy) a končícím zvoláním Adiaos Olguita!, povolal ji do domova věčného. Zemřela v Altöttingu 24. května 2007 a byla po mši svaté v kostele Uctívání Nejsvětějšího Srdce Ježíšova při misijním domě Svatého kříže pochována na hřbitově sester. Jak to stojí psáno na konci slov na rozloučenou s dobrou světlickou farnicí: "Chci Ti poděkovat, Pane, před národy světa, že jsem mohla svým bratřím zvěstovat Tvé jméno."
- - - - -
* Černíkov / Světlík / † † † Altötting (BY)
