MARGARETHA FISCHEROVÁ

Na hlubinu

O mlčení

Boha musíme hledat a dojít k němu. Nelze ho však nalézt za neklidu a hluku. Bůh je přítelem mlčení. Stačí, abychom pozorovali samu přírodu: stromy, květiny, trávu. Vše roste v dokonalém tichu. Hleď, jak slunce, měsíc i hvězdy ve vší tichosti obíhají po drahách jim vytyčených.
Bůh, přítel ticha, setkává se s námi v Ježíši Kristu. Chceme se před Ježíšem sklonit v tichu svého srdce, před ním, který třicet let své pozemské existence strávil v tichosti a i své veřejné působení započal čtyřicetidenním mlčením. On, který ztělesňuje tu nejvyšší autoritu, prožil větší část svého pozemského bytí v osamělé odloučenosti a tichu. Chceme se Ježíši poklonit v eucharistickém mlčení.
Apoštolové pravili: "Chceme setrvat v modlitbě a ve službě Slovu Božímu, které bylo učiněno Tělem." Čím více se dokážeme ponořit do tiché modlitby, tím více můžeme dát svým každodenním působením svému okolí. Potřebujeme mlčení, abychom se uměli dotknout vlastní duše.
Nejdůležitější přece není to, co říkáme, nýbrž to, co nám Bůh má co říci. Ježíš nás čeká mlčky. Mlčky nám naslouchá. Tichem se chce obracet k našim duším, jeho hlas můžeme zachytit toliko v tichu. Vnitřní mlčení je pro nás něčím značně obtížným, přesto však musíme usilovat o modlitbu plnou ticha. V mlčení před Bohem se nám dostává nové síly. Cítíme se uchopeni do láskyplné náruče, pozdviženi tam, kde jsme ve shodě s Bohem. Boží energie se přidružuje k naší a všechno se nám v dobro obrací. V mlčení spočívá naše mysl v Bohu, naše modlitba se prolíná s Boží vůlí, všechno naše konání a snažení, ano celý náš život je zajedno s bytostnou moudrostí Boží.
Všechna naše slova ztrácejí na významu, pokud nevycházejí z našeho vlastního nitra. Slova, v nichž se nezrcadlí Kristova láska a světlo, které nese s sebou, rozmnožují jen pozemskou temnotu. Chceme mlčet navenek a nepromluvit zas a zas, poněvadž slova ruší. Hluboko v srdci chceme říci: "Mlčení Srdce Ježíšova, promluv ke mně." Naše modlitba vústí tak znenáhla do mlčení Božího a my se octneme v Boží přítomnosti. Pak totiž poznáme a uvidíme Boha v jednom každém člověku, jehož potkáme ve svém každodenním životě. Tím se mlčení stává zdrojem naší jednoty s Bohem i s lidmi vespolek. Bez mlčení by ztroskotal celý náš život v lásce, která má být zasvěcena službě bližnímu, poněvadž:

Die Frucht des Schweigens ist das Gebet, die Frucht des Gebetes ist der Glaube, die Frucht des Glaubens ist die Liebe, die Frucht der Liebe ist das Dienen, die Frucht des Dienens ist innerer Friede. Werde, die Du bist - von Gott beim Namen gerufen, von Gott erwählt, von Gott gehalten, von Gott getragen, von Gott geliebt, von Gott berufen: Liebe und Licht zu sein, Liebe und Licht für andere.	Plodem mlčení je modlitba, plodem modlitby je víra, plodem víry je láska, plodem lásky je služba bližním, plodem služby bližním je pak vnitřní mír. Buď, tou, jíž jsi -- Bohem vyvolána jménem, Bohem vyvolená, Bohem uchopena, Bohem nesena, Bohem láskou obdařena, Bohem povolána k tomu stát se láskyplným světlem, láskyplným světlem pro jiné.
Bůh Ti žehnej.	M. Teresa MC
Alles wirkliche Leben ist ein Wachsen nach innen. Die größte aller Reisen ist die in die eigene Mitte. Das Licht der eigenen Erfahrung übertrifft alles, was darüber je geschrieben wurde. Freude ist nicht eine Gabe des Verstandes; Freude ist ein Geschenk des Herzens. Alles ist Geschenk, ist Gnade; doch muß ich selbst empfänglich sein. Such das Glück nicht irgendwo; es wohnt in der zufriedenen Seele. Blumen sind die Augen Gottes in der Welt. Ihre Schönheit singt ein Preislied dem, der ins Leben sie rief. Schenke Gott Dein Herz - und alles andere wird Dir hinzugegeben. Licht erfahren wir in seiner vollen Bedeutung erst, wenn sich viel Dunkelheit um uns ausgebreitet hatte. Begegnungen sind es, die unser Leben prägt. Es geht nicht darum, etwas vom Leben zu erwarten, sondern das Leben mit Liebe zu füllen. Wer in Wahrheit liebt, erfährt sich im Du und wird zum Selbst. Jedes Lächeln vermehrt das Glück auf Erden. Jeder positive Gedanke zieht Kreise und wirkt sich positiv auf andere aus. Innerer Friede ist das Loslassen von allem, was auf dem Weg zu Gott hinderlich ist. Glück ist die Harmonie des Geschöpfes mit Gott. Die Stille ist die Brücke, die vom Ego zum Selbst führt. Ich bin das wert, was ich vor Dir bin - nicht das was ich habe. Die Liebe ist das einzige, das wirklich zählt im Leben. Unser Maß an Liebe wird auch einmal das einzige sein, was vor Gott zählt. Mach Dir Gott in guten Tagen zum Halt, dann wirst Du in schlechten Tagen gehalten. Wahrheit ist die göttliche Gegenwart in uns. Wer sich Gott überläßt, dessen Herz füllt er mit Liebe und Hoffnung; Angst und Furcht Lösen sich in Zuversicht, Freude und Geborgenheit. Beten heißt: Innehalten, still werden und in der Mitte ruhen, bis Gott vernehmbar wird. Die Meditation lässt uns eintauchen in die Liebe Gottes. Wir erfahren uns selber, den Mitmenschen und das Universum als Ausfaltung der Liebe Gottes.	Všechen opravdový život je vnitřní růst. Největší ze všech cest je ta na hlubinu vlastního nitra. Světlo každé zkušenosti překonává všechno, co o čem kdy bylo napsáno. Radost není výmyslem rozumu, radost je darem srdce. Všecičko je dar, dar milosti; musím ji však umět také přijmout. Nehledej štěstí kdekoli; bytuje v pokojné duši. Květiny jsou Boží oči do našeho světa. Jejich krása zpívá píseň chval tomu, kdo je povolal kvést. Daruj Bohu své srdce -- a všechno ostatní bude Ti dáno. Světlo poznáme v jeho pravé ceně teprve tenkrát, když se rozprostře kolem tolikerá tma. Setkání jsou tím, co formuje náš život. Nejde o to, něco od života očekávat, nýbrž o to, naplnit život láskou. Ten, kdo vpravdě miluje, pozná se v druhém člověku a stane se tak sám sebou. Každý úsměv množí štěstí Země. Každá kladná myšlenka šíří se v kruzích kolem a působí kladně i na druhé lidi. Vnitřní mír znamená zříci se všeho, co nám překáží na cestě k Bohu. Štěstí je soulad Boha s tím, co stvořil. Ticho je most, který vede od našeho já k nám samým. Mám jen tu cenu, kterou znamenám před Tebou -- ne cenu toho, co mám. Láska je to jediné, co v životě opravdu něco platí. Míra naší lásky bude také jednou i tím jediným, čím nás bude měřit Bůh. V dobrých dnech měj Boha při sobě, pak vytrváš i ve dnech nepohody. PRAVDA je přítomnost Boží v nás. Ten, kdo se oddá Bohu, má srdce naplněno láskou a nadějí; úzkost a bázeň rozplynou se v důvěře, radosti a citu bezpečí.. Modlit se znamená: usebrání, spočinutí v hlubině ticha, takového, že Bůh je v něm slyšet. Meditace dává nám vnořit se do lásky Boží. Poznáváme v sobě samých, ve svých bližních i vesmíru celé rozpětí lásky Boží.

Já vím, že to nejsou verše, navíc k nim chybí jako protějšek nádherné snímky lidí, přírody, hor až z daleké Indie, jakož goticky meditativních koutů staré Evropy z té knihy nazvané Wege zur Mitte. Její text je tu přeložen celý a název jsem, inspirován Komenským a jeho Hlubinou bezpečnosti (Centrum securitatis!), volil podle neméně slavné revue Na hlubinu (1926-1948) olomouckého dominikána Silvestra Marii Braito. Z výnosu prodeje knihy Wege zur Mitte a peněžních sbírek byla v Indii postavena a roku 2002 i vysvěcena celá ves Anbu Nagar - Guthausen. Ano, její jmenovkyně je Dobrá na Šumavě (Guthausen), kde se 29. května 1941 narodila autorka mezi šumavskými jistě ta z nejzajímavějších. Doma jí říkali "po chalupě" Hiasei Gretl. Dcera Karla a Marii Fischerových měla tři sourozence, z nichž je naživu už jen ona sama. Bratr Otto padl ve válce, Karl a Angela zemřeli. Margaretha Fischerová byla z rodiči vysídlena z Dobré ve svých pěti letech. Do školy začala chodit už v Německu, kde působila až do odchodu na odpočinek jako učitelka. Dnes "Realschullehrerin i.R.", která žije v bavorské obci Bodenmais (ve starších českých šumavských průvodcích najdete to místo i pod označením Boží Mysl!) věnuje nemenší úsilí pomoci lidem třetího světa, zejména v Indii, kde působí její organizace Leben teilen (Sdílet život). Ke knize, za jejíž zaslání jsem dlužen neskonalý dík paní Rose Tahedlové, rovněž guthausenské rodačce, napsala předmluvu sama Matka Tereza blahé paměti. Zní v češtině takto:

Mother House, Calcutta 10.1.1995

Drahá Margaretho,
děkuju Ti za milý pozdrav k Vánocům. Jsem ráda, že Ti můžu na zvláštním listě poslat několik myšlenek o nezbytnosti a ceně mlčení, jak sis to přála. Můžeš ji ve své příští knize meditací použít jako předmluvu. Budeme se modlit, aby se mnoho lidí skrze tu knihu a Boží modlitbu lépe poznali a naučili milovat navzájem. Uchovej si radost z toho, že můžeme sdílet ve svém srdci Kristovu lásku a předávej tu niternou radost všem lidem, kteří Tě potkají. Přeju Ti šťastný Nový rok pod Boží ochranou. Kéž nás spojuje společná modlitba.

Bůh Ti žehnej.
M. Teresa MC

P.S. Překladateli zbývá jen dodat, že Matka Tereza (vl.jm. Agnes Gouxha Bojaxhiuová) zesnula 5. září 1997 v Kalkatě. Více se o ní i její kongregaci Missionaries of Charity (MC) lze dnes dočíst snad v kterékoli encyklopedii v kterémkoli jazyce světa, o internetu nemluvě.

- - - - -
* Dobrá na Šumavě