MATHIAS BARTHOLOMÄUS VON FLURL
O Luzném
Vysoký Roklan (v originále "Rachel", 1453 m - pozn. překl.), s ním spojený Blatný vrch (v originále "Plattenhausen", 1372 m - pozn. překl.) a stejně tak znamenitý Luzný (v originále "Lusen", 1373 m - pozn. překl.), které tu dokola Bavorsko ohraničují, zajišťují zraku majestátní podívanou.
Luzný, hlavní podnět mé cesty sem podniknuté, je poslední ze dvou bavorských horských pásem (v originále "der letzte von der zweyten baierischen Gebirgsketten" - pozn. překl.) a zároveň hraniční pomezí Pasovska, Čech a Bavorska (pasovské "duchovní knížectví" bylo připojeno k Bavorsku až roku 1803, tj. 9 let po vydání této Flurlovy knihy - pozn. překl.). Je sice mnohem nižší než jeho soused Roklan (na Roklanu při jinak průměrném stavu /v originále "bey sonst mitteren Stande" - pozn. překl./ spadá barometr na 23 palců 9 čárek /v originále "auf 23 Zoll 9 Linien" podle starého dolnorakouského metrologického systému - pozn. překl./, z čehož se dá vyvodit jeho nadmořská výška), ale o to víc vyniká stejně tak svým vnějším vzhledem, jakož i charakterem své hmoty (v originále "durch die Beschaffenheit seiner Masse" - pozn. překl.). Na úpatí je hustě porostlý lesem, vprostřed jeho svahu se však jeví už zdaleka zelená plocha poměrně velkého rozsahu, na níž roztroušeno leží několik ze dřeva sroubených chýší. Je to ves zvaná Waldhäuser, osada bezpochyby v Bavorsku nejvýše položená. Pro nedostatek rozumného pomocníka jsem sice nebyl schopen pomocí barometru určit skutečnou výšku; o pravdivosti svého přesvědčení o ní jsem se však mohl přesvědčit z dokladů jiných. Všechno polní hospodářství má v tomto místě svůj konec; vždyť ani oves by tu nedošel své plné zralosti. Třešně, kromě nichž v celé vsi žádný jiný ovocný strom není, dávají teprve na sv. Michaela (tj. 29. září, což je svátek tří archandělů Gabriela, Michaela a Rafaela spolu s památkou všech svatých andělů - pozn. překl.), a když téměř celé lesní okolí užívá už půvabů jara, leží tato osada ještě většinou pochována pod sněhem. Všechno odvětví obživy (v originále "der ganze Nahrungszweig" - pozn. překl.)této vsi sestává tudíž z hotovení nejrůznějších předmětů ze dřeva jako dřevěných mis a talířů, cepů, lopat, hrábí, dřeváků apod., jimiž je opatřena přinejmenším polovina Bavorska. Před časy, než ještě šla silnice přes Zwiesel do Čech, byla ta osada i místem oddechu pro ty, kdo soumařili se solí apod. do Čech (v originále "welche Salz u.d.gl. nach Böhmen saumten" - pozn. překl.). Sotva se vystoupí od řečené vsi Waldhäusern ještě 3/4 hodiny výš vzhůru, dojde se na výživná pastviska, na nichž se během léta pasou značně velká stáda mladého tažného skotu. Teď je nám ještě hodinu jít, než dosáhneme pozoruhodného vrcholu hory, činící ji už z největší dáli znatelnou mezi všemi ostatními horskými hroty. Ten vrchol se zdaleka jeví jako sádrová stěna, docela bílá, sestává však nejméně půl míle po obvodu ze samých velkých a malých úlomků žuly, které nepořádně přeházeny jeden přes druhý představují jen hromadu kamení výjimečného ovšem rozsahu a rozměru. Obyčejní lidé, kteří při takových obzvláštních přírodních úkazech vždycky vysní něco nadpřirozeného, přikládají víry tomu, že v té hoře musejí být skryty nekonečné poklady, které nepřítel lidského pokolení chová ukryty pod příšernou kamennou sutí. Přicházejí proto někteří čas od času, kdo by chtěli tu horu prohrabat a když jsou posléze příliš unaveni, berou si ku pomoci duchovní mocnosti a pověry, které by měly zlého muže donutit, aby jim do rukou vydal své poklady. Skromnější část připisuje tento přírodní jev brzy nějakému mohutnému zemětřesení, brzy výbuchu hory chrlící oheň. Pozorujeme-li však celek pozorným okem, má i tady touž příčinu, kterou jiná badatelé přikládají kamenným mořím hory Brocken (1141 m - pozn. překl.) v Harzu. Spočívá v charakteru samotné horské hmoty. Luzný musel být před věky daleko vyšší a holá vzhůru tyčící se skaliska korunovala jeho hlavu, než mocné působení vzduchu a povětrnosti způsobilo všude trhliny v jeho kamenné hmotě a konečně i rozpad, který pokryl hřbet hory touto kamennou sutí.
M. Flurl, Beschreibung der Gebirge von Baiern und der oberen Pfalz mit den darinn ... (1792)
Zakladatel bavorské mineralogie a geologie Mathias von Flurl se narodil dne 5. února roku 1756 jako syn tkalce Matthäuse Flurla a jeho ženy Anny Marie ve Straubingu, městě, které ho dnes považuje za jednoho z nejvýznamnějších svých rodáků. Po vychození tamní školy následoval svého učitele, kněze, fyzika a matematika Josepha Melchiora Danzera (1738-1800) jako mladý učitel přírodopisu do Mnichova. Roku 1787 se stal důlním úředníkem ve státních službách a už pět let nato se stal autorem nejvýznamnější své práce "Beschreibung der Gebirge von Baiern und der oberen Pfalz" (vyšla jako reprint po 180 letech v Heidelbergu 1972 a po 200 letech v Mnichově 1992) a také jedné z prvých geologických map vůbec, známé pod titulem "Gebirgskarte von Baiern". Po dalších pěti letech se v roce 1797 stal členem Bavorské akademie věd. Svým důrazem na budoucí využití pokladů skrytých v zemských útrobách byl vlastně iniciátorem přeměny agrárního Bavorska ve vyspělý průmyslový stát. Za své zásluhy v oboru dolování, mincovnictví, těžby soli i výroby porcelánu byl roku 1808 bavorským panovníkem povýšen pro svou osobu do šlechtického stavu s titulem "Ritter von Flurl". Zemřel náhle na srdeční selhání v 67 letech při plnění služebních povinností přednosty (byl jím od roku 1820) královské "General-Bergwerks-Salinen- und Münzadministration" 27. července 1823 v Kissingen, kde je i pochován. Už v roce 1828 byla jedna postranní ulice z Ludvíkova náměstí (Ludwigsplatz) ve Straubingu k Rosengasse, kde se narodil, přejmenována ze Salzgasse na Flurlgasse. Na rodném domě v Rosengasse čp. 16, typickém řemeslnickém domě ze 17. století s novobarokní fasádou, dal magistrát města Straubing instalovat roku 1840 pamětní desku. Od roku 1997 nese pak obchodní škola ve Straubingu na adrese Stadtgraben čp. 54 jméno Mathias-von-Flurl-Berufsschule. Bavorské a tedy zčásti i šumavské hory jsou mu však památníkem nejtrvalejším.
- - - - -
* Straubing (BY) / hora Roklan / hora Luzný / † † † Bad Kissingen (BY)
