EMIL FLUSSER

Snímek z lazaretu v Hranicích na Moravě z roku 1915, na kterém by mohl být Emil Flusser jako šéflékař sedící vpředu uprostřed, jedna ze sester v pozadí by mohla být Edith Steinová (1891-1942), významná židovská filosofka a mučednice katolické víry, řeholním jménem Terezie Benedikta od Kříže

Repro E. Flusser, Válka jako nemoc (2016), obr. příl (ze sbírky Istvána Kerna, reprofoto Köszegi Városi Múzeum)

Záznam rakovnické židovské matriky o jeho narození v domě čp. 15 dnes už neexistující části obce Křivoklát (Pürglitz) zvané Buda dne 4. května roku 1888 a o chlapcově zdejší obřízce a udělení jména deset dní nato - otec novorozence Leo Flusser, syn Samuela Flussera a jeho ženy Anny, roz. Reiserové z Panošího Újezda (dříve Panošův Újezd, zde psáno "Panašov-Aujezd"), okr. Rakovník, byl v Křivoklátě obchodníkem, chlapcova matka Theresie byla dcerou Leopolda Katze ze Stradonic (dnes osada obce Pátek v okr. Louny), bytem v Lounech, a jeho choti Barbary, roz. Getreuerové, kmotry (svědky) se stali zmíněný už Leopold Katz z Loun a Abraham Reiser z Rakovníka, obřízku vykonal a jméno dítěti udělil kantor Herrmann Stransky "z Libně u Prahy", porodní bábou byla Johanna Weselý z Křivoklátu

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Pohled z hradu na rodný Křivoklát

Foto Pavel Polák

Inzerát dětského lékaře Emila Flussera z roku 1919

Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 3, s. 8

Jeho "doktorský"podpis na sčítacím archu

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Záhlaví sběrného archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 475 na "Doudlebské třídě"

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice
(SOA v Třeboni - digitální archív)

Arch sčítání lidu z roku 1921 uvádí ho se ženou Emmou a českou služebnou Marií Prokešovou na adrese Doudlebská třída čp. 475, ačkoli později už v adresáři z roku 1931 nacházíme jeho bydliště i ordinaci v ulici Boženy Němcové (na témže čp. 475), jak se v letech 1921-1955 část ulice U Tří lvů, na jejímž rohu s dnešní Dukelskou (dříve Doudlebskou) dům stojí, nazývala (s přerušením za německé okupace, kdy ovšem nějaký čas i nacisté užívali německé označení "Božena Němcová-Gasse" či dokonce "Božena Němec-Gasse", pak už "Dreilöwenhofgasse/U tří lvů, 1945-1955 se město vrátilo k "předválečnému" stavu, než pro malý počet domů sjednotilo obě části pod název "ulice U Tří lvů"), národnost je u obou manželů psána "židovská", náboženské vyznání u nich obou psáno "židovské", u služky "československé"

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Jeho někdejší českobudějovická dětská ordinace naproti dnešní budově Českého rozhlasu

Foto Ivo Kareš

V září 2019 byly před domem v ulici U Tří lvů odhaleny na paměť rodiny Flusserovy "Kameny zmizelých"

Foto Leona Töröková

Ještě na stránkách adresáře protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 je uveden v seznamu českobudějovických lékařů

Repro Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Svazek I., Seznam adres: Čechy (1939), s. 94

Českobudějovické policejní přihlášky rodiny Flusserovy

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Obálka a úvodní odstavce jeho práce (1928) z fondu Národní lékařské knihovny v Praze

Obálka (1932) podle návrhu českobudějovického MUDr. Karla Fleischmanna (zahynul za války v Osvětimi), titulní list a předmluva jeho knihy vydané nakladatelstvím Paul Riechert, Heide in Holstein - jediný známý dochovaný exemplář v Českých Budějovicích je ve sbírkách Jihočeského muzea

Prvá strana čísla proslulého pražského německého listu z 3. ledna roku 1932 s ukázkou z jeho knihy "Válka jako nemoc" (nahoře vpravo)

Repro Prager Tagblatt, 3. 3. 1932, s. 1 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Jediný známý starší český překlad Flusserova textu je úryvek z knihy Krieg als Krankheit, publikovaný pod šifrou Maren, tj. Marie Renčová (*1904 v Písku), v č. 378 (5.) v časopisu Pražanka s datem 28. ledna 1932

Repro Pražanka, 1932, č. 378(5.), s. 5

V roce 2016 vydala knihu Válka jako nemoc v překladu Jana Mareše a s doslovem Jindřicha Špinara Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích...

... a v roce 2018 knihu v němčině připravilo nakladatelství Heseberg Verlag, Pinneberg, na o dva roky starší české vydání je v něm upozorněno, i když s omylem v místě, místo Českých Budějovic je uvedena Praha

Obálka jednoho ze svazků (1969) esejistické edice "Hlas", řízené kdysi Janem Marešem v nakladatelství Růže, se souborem textů Josefa Palivce (vězněn 1949-1959, 1969 rehabilitován) "Poezie stále budoucí" - ty knihy spojuje nejen podobné grafické řešení a osoba editora či překladatele, ale hlavně osud autorů v soukolí totality

Pod iniciálami P.F., H.F. a F.F. se tají tři synové Emila a Emmy Flusserových Petr a dvojčata Jan (Hanuš) a František na dětských snímcích, jak je zveřejnil časopis Klepy z židovského koupaliště (tak bylo označeno prvé jeho číslo z roku 1940) ve svém čísle posledním, tj. dvaadvacátém z roku 1941, tedy ani ne celý rok před dubnovými transporty v roce 1942 do Terezína a dál na Zamosc

Repro Klepy z židovského koupaliště, 1941, č. 22 (Holocaust.cz)

Že by na fotografii dvojčat na koláži dvouhlavého muže byli Jan a František?

Repro K. Kacer, Novináři v utajení (2023), s. 1,33

Malba židovského koupaliště u Voříškova dvora z roku 1941

Repro K. Kacer, Novináři v utajení (2023), s. 49

O odbočce "předválečného" Svazu přátel SSSR v Českých Budějovicích ve vzpomínce Františka Liebla, krajského tajemníka Svazu bojovníků za svobodu

Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 45, s. 7

Obálka (2002) knihy i se studií o MUDr. Emilu Flusserovi vydané v Českých Budějovicích nakladatelstvím Jih a Klubem přátel Izraele

Kresba MUDr. Karla Fleischmanna "Do transportu vystrojení"

Repro Naše dny se naplnily : z historie Židů v jižních Čechách (2002), s. 272

Dva fantastické dopisy z jednoho "dobrého dne" a "dobrého večera" pozdního léta 2010 zachovávají pro budoucí paměť další zlomky osudů Emila Flussera a jeho blízkých

Repro archív Kohoutího kříže

Záznam rakovnické židovské matriky o svatbě Samuela Flussera z Křivoklátu v roce 1850

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

V indexu rakovnické oddací matriky je Samuel Flusser jediným křivoklátským Židem

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

I v soupise hrobů rakovnické židovské matriky je Samuel Flusser, zesnulý 21. února roku 1882 a dva dny nato pochovaný, tím jediným z Křivoklátu

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Záznam lounské židovské matriky, vypovídající o zdejším narození jeho budoucí manželky Emmy dne 1. června roku 1897 (jméno dostala 11 dnů nato 12. června), dcery Julia Glasera z Loun čp. 294 (jeho otec Simon Glaser a matka Therese, roz. Glaserová, byli rovněž z Loun), narozeného 8. června roku 1863, a jeho ženy Clary, narozené 7. února 1873, dcery Samuela Brunnera a jeho ženy Marie, roz. Löwyové, obou bytem v Praze - kmotry dívčinými se stali kantor Simon Richtmann a učitel Ludwig Kraus - je tu i přípis s datem svatby Emminých rodičů 4. prosince roku 1892

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Na záběrech z českobudějovického židovského hřbitova je symbolický hrob MUDr. Karla Fleischmanna a tabulka na místě hrobu jeho rodiny

Foto Ivo Kareš

Památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu vznikl v roce 1950 podle návrhu architektky Marie Schwarzové, zhotovil jej kamenosochař Josef Křivánek

Foto Ivo Kareš

Kresba pražského rodáka Waltera Triera (1890-1951) Karte von Europe im Jahre 1914

Repro Mitteleuropa? : zwischen Realität, Chimäre und Konzept (2015), obálka

Kapitola ze životopisu svatořečené později Edith Steinové se věnuje jejímu pobytu a službě zdravotní sestry v polním lazaretu, umístěném v někdejší kadetní škole v Hranicích na Moravě, kde kdysi prožíval krušné dětství Rilke a kde působil jako ona, která tehdy věřila ve vítězství monarchie, i doktor Flusser

Repro A. U. Müller - A. Neyerová, Život Edity Steinové (2013), s. 78-81