JOSEF AMBROŽ GABRIEL

Repro V. Horpeniak, Šumava očima Vladimíra Horpeniaka II. : šumavský místopis (2014), s. 40

Reprofoto z náhrobku Leona Töröková

Německy psaný záznam křestní matriky farní obce Petrovice svědčí o jeho narození v Loučové čp. 1 dne 5. prosince roku 1820 majiteli statku Josephu Gabrielovi a jeho ženě Anně Marii, dceři sklářského mistra z Vogelsangu (dnes Podlesí) čp. 1 Josepha Eisnera von Eisenstein a jeho ženy Josephy, roz. Adlerové (zde "Adlerin"), dcery sklářského mistra v Rožmitále pod Třemšínem (Rosenthal) Tobiase Raphaela Adlera - kmotry chlapce, pokřtěného v Petrovicích jménem Joseph Ambrozius Gabriel, se stali "Jozef Hranička, Podruh z Laučowj, Žebrák" a "Veronika Elich, Sausedka zu Sussice" - "Kniez, který křtil" je uveden jako "Wzl Chlistowsky, Pfarrer" tj. Wenzl Chlístovský, farář, "Jméno báby" (a zároveň kmotry) je tu psáno "Veronika Elichin von Schüttenhofen"

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam bechyňské úmrtní matriky o jeho "samraždě oběšením" a pohřbu devětapadesátiletého muže, trpícího "trudomyslností", na hřbitově u sv. Michaela

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Hrob sebevrahův na bechyňském hřbitově u sv. Michala měl také pohnuté osudy: tento původní hrob byl v roce 1930 zrušen (snímek je pravděpodobně z let dvacátých), ...

Repro Městské muzeum Bechyně

... ostatky přeneseny a zřízen nový náhrobek (viz snímek), který existoval do roku 1960, ...

Repro Bechyňský městský zpravodaj, květen 2010, s. 2

... k dvoustému výroční narození byl zásluhou Spolku rodáků a přátel Bechyně (jmenovitě Jiřího Bílka, Jana Lhotáka a Josefa Zunta) s podporou měst Bechyně a Sušice náhrobek obnoven a 5. prosince 2020 slavnostně odhalen

Foto Leona Töröková

Rodná Loučová na leteckých snímcích z let 1949 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Jeho babička z matčiny strany byla podle tohoto rozrodu, provázejícího stať Moniky Schubertové "Das Glasmachergeschlecht Adler - erste Nachweise und ihre Verbreitung in Böhmen" dcerou Tobiase Raphaela Adlera, majitele tzv. Tobiášovy huti u Kvildy "na Stolových horách" (také Antoniahütte, Hütte Tafelberg či Tobiashütte)

Repro M. Schubertová, Das Glasmachergeschlecht Adler - erste Nachweise und ihre Verbreitung in Böhmen (2013), s. 5

Záznam kvildské úmrtní matriky o skonu Tobiase Adlera na "bolesti od kamene"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Tato pamětní deska se vrátila 23. května 2009 z Muzea Šumavy na své původní místo - v domě Na Vršku sídlí sušická městská knihovna

Repro Okrašlovací spolek města Sušice

Obálka knihy Jana Lhotáka o něm (Scriptorium a Západočeská univerzita v Plzni, 2024)

"Žid Mates", který podle Gabriela zemřel ve 104 letech dne 6. února roku 1856, měl poskytnout Josefu Kajetánu Tylovi inspiraci k postavě Žida Ezechiela ve hře Tvrdohlavá žena

Repro M. Chmelenský, Židovské komunity na Sušicku (2013), s. 97

Portrét "Žida Matese" z roku 1851 namaloval údajně malíř Eduard Dřevíkovský (1818-1879) na Gabrielův popud, zachycuje v pozadí kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích a podle popisu Gabrielova i zámek v Kněžicích

Repro M. Chmelenský, Židovské komunity na Sušicku (2013), s. 96 (Západočeské muzeum v Plzni)

Titulní list jeho německy psané práce o "Královském Wald Hwozdu" z roku 1864

Obálka, frontispis, titulní list a věnování (1868) jeho knihy o Sušici

Kostel v Petrovicích a hrad Velhartice na dvou ilustracích jeho knihy

Repro J. A. Gabriel, Královské město Sušice a jeho okolí, aneb, Popis všech v okresu Sušickém ležících měst, městeček, vesnic, samot, kostelů, hradů a tvrzí, všech zemských panství a statků (1868), obr. příl.

Cenná mapa z téže jeho knihy o Sušici