JOHANN ZACHARIAS GLEICHMANN (JOHANN SPERANTE)

Z Besed v říši mrtvých

Narodil jsem se tedy dne 6. července roku 1373 v jedné prosté české vesnici Husinec (v originále "in einem schlechten Böhmischen Dorffe, Hußenitz genant - pozn. překl.) zvané, a sice poctivým, ale chudým rodičům; byli to jen nepatrní selští lidé (v originále "indem solche nur geringe Bauern-Leute gewesen" - pozn. překl.).

Erste Fortsetzung, Derer neulich zwischen Luthero und Stryckio angegangenen Gespräche... (1758)

Vlastním podnětem k zařazení tohoto "hussiana" a jeho trochu záhadného německého autora byl mi text "Beseda v říši mrtvých" ze souboru článků Františka Michálka Bartoše (1889-1972) vyšlého roku 1948 pod názvem "Knihy a zápasy" v edici "Spisy Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké". Upoutala mě především Bartošova informace o délce Husova životopisu obsaženého v knize s předlouhým barokním titulem

"Erste Fortsetzung,
Derer neulich zwischen Luthero und Stryckio angegange-
nen Gespräche im
Reiche der Todten,
Worinnen für dieses mal auffgeführet werden,
Der am 7. Dezembris 1714 in Thoren enthauptete
Herr Praesident,
Johann Gottfried Roeßner,
Und der,
Auff dem Conciliozu Costnütz Anno 1415 wegen standhafftiger Bekennung
Ewangelischer Warheit
verbrante
Mag. Johann Huß,
Worinnen beyder Weltberuehmter Maenner
Lebens-Beschreibung und gehabte wunderbare Fata,
Nebst unterschiedlichen wichtigen Discoursen von der
Papistischen RELIGION;
Auch der Kern neuesten Merckwuerdigkeiten von der
Thornischen Affaire,
enthalten,
Aus Liebe zur Wohlfahrte Protestantischer Reiche und Staaten, ans Licht gegeben
Von
JOHANNE SPERANTE."
(tj. "První pokračování
oné nově mezi Lutherem a Strickeim započa-
té Besedy v
říši mrtvých,
kterou protentokrát povedou
dne 7. prosince 1714 v Toruni sťatý
pan prezident
Johann Gottfried Rösner
a na koncilu v Kostnici roku 1415 pro stateční vyznání
pravdy evangelia
upálený
Mistr Jan Hus,
v níž obou světově proslulých mužů

života běh a vlastní osudy
vedle rozličných důležitých rozprav o
papeženské RELIGII,
také jádro nejnovějších pozoruhodností o
toruňské aféře
jsou obsaženy,
z lásky ku prospěchu protestantských říší a států na světlo vydal
JOHANN SPERANTE." - pozn. překl.)

Jinak dosti spolehlivý Bartoš píše, že "Jan Sperantes" (jinde bývá podepsán "Sperans", tj. "doufající") je prý vlastním jménem Jan Zachariáš Waldmann. V tom mu jiné spolehlivé prameny ovšem za pravdu nedávají. Server "Deutsche Biographie", jemuž není důvodu nevěřit, uvádí jako nositele tohoto pseudonymu (a řady pseudonymů jiných) německého spisovatele a právníka jménem Johann Zacharias Gleichmann (viz podrobněji Wikipedia i s dosti důkladnou bibliografií, jejíž mnohé tituly jsou přístupné i v digitální podobě). Narodil se někdy před rokem 1700 a zemřel v roce 1758, jeho dobová zajímavost je pak způsobena nejen ve své době módní "zásvětní" ediční řadě, nýbrž i protestanstskou razancí, s níž je tu připomenut mučedník víry v době, kdy Husova památka byla v jeho domovských Čechách a chce se mi říci i na "rodné" Šumavě potlačena vyzdvižením světce tehdy nově prosazeného (Gleichmannův titul vyšel roku 1725, Jan Nepomucký, rovněž z Pošumaví, byl blahořečen v roce 1721 a svatořečen 1729). Hus tu v Besedách sám předčítá z glejtu do Kostnice a několika svých listů odtud, jak je roku 1711 v latinském znění vydal norimberský autor Wilhelm Seyfried, na něhož se Gleichmann (u Bartoše Waldmann) odvolává jako na svůj pramen. O veškerém ohlasu Husova fenoménu v německy hovořících zemích a skutečných životních datech (jiho)českého mučedníka víry viz Wikipedia. Není bez zajímavosti podotknout, že pseudonym Johann Sperante používá i autor jiného bohemika z té doby, přesněji z roku 1753, pod titulem "Die Böhmische Robinsonin, oder curieuse und merckwürdige Geschichte eines Frauenzimmers, namens Aemilia, welche geraume Zeit auf einer unbewohnten Insula gelebet." (tj. "Česká Robinsonka čili kuriózní a pozoruhodný příběh jedné ženštiny - pozn. překl.) jménem Emilia, která jistý čas žila na neobydleném ostrově", viz i výklad výrazu "das Frauenzimmer" na Wikipedia) Christian Ernst Fidelinus, jehož nijaká životní data neznáme, takže bývá s Gleichmannem ztotožňován. Besedy v říši mrtvých nás mohou jen obohatit, nemohou se totiž týkat jen německého sousedství.

- - - - -
Husinec