HELLMUTH GLUTH
Recenze jeho knihy Berg der Erinnerungen v krajanském měsíčníku Repro Glaube und Heimat, 1976, č. 21, s. 728 |
|
Inzerát na jeho knihu Repro Hoam!, 1978, č. 9, s. 339-340 |
Obálka (1978) jeho knihy vzpomínek s podtitulem "am Arber und um ihn herum", tj. "na Javoru a kolem něj", vydané nakladatelstvím Musen-Verlag ve Stuttgartu |
Záznam železnorudské oddací matriky o zdejší svatbě jeho rodičů dne 24. září roku 1903 - ženich Emerich Anton Gluth, c.k. nadporučík (v originále "k.k. Oberleutnant") v Terezíně (Theresienstadt), narozený v Plzni 4. července 1876, byl synem c.k. setníka (v originále k.k. Hauptmann) Heinricha Glutha a jeho ženy Amalie, roz. Veithové, nevěsta Martha Schrenková, narozená 31. března 1882 v Alžbětíně, byla dcerou zdejšího výrobce zrcadlového skla Wenzela Schrenka a jeho ženy Mathildy, roz. Winterhalderové - svatebními svědky byli c.k. námořní inženýr Ferdinand Abele a majitel sklárny v bavorském Lohbergu Anton Schrenk, zde i podepsaní spolu s s nevěstiným otcem Wenzelem Schrenkem, který tímto svým podpisem vyjadřuje souhlas se sňatkem své "nezletilé" dcery (zletilá by byla až ve svých 24 letech, tj. roku 1906) Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Autorem nekrologů v krajanských časopisech (jeden vyšel s chybou v letopočtu, v obou je zvláštní dlouhá doba mezi údajnými daty úmrtí a pohřbu) byl Josef Pscheidl Repro Hoam!, 1995, č. 9, s. 725 a Glaube und Heimat, 1995, č. 9/10, s. 94-95 |
|
Železná Ruda s Javorem na pohlednici Josefa Seidela Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 49 |
|
Za té druhé z obou světových válek se takto odvážely z farního kostela Panny Marie Pomocnice v Železné Rudě jeho zvony Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 1, s. 34 |
"Maria Hilf" ze Železné Rudy Městys Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 17, s. 740 |
Práce ve Schrenkově sklářské huti v Alžbětíně na ilustraci Karla Liebschera z roku 1881 Repro R. Haller, Historische Glashütten in den Bodenmaiser Wäldern : ein Beitrag |
|
"Služební smlouva" jednoho ze sklářů firmy Franz Schrenk a podpis jejího majitele Repro R. Haller, Historische Glashütten in den Bodenmaiser Wäldern : ein Beitrag |
|
Hrobka sklářské rodiny Schrenkovy na jihozápadní straně kostela v bavorském Lamu Repro U. Winkler, Zwischen Arber und Osser (1981), s. 179 |
|
Pohlednice s Alžbětínem a nádražím, odkud je vidět Javor |
|
Alžbětín s domy někdejší sklárny, které po válce posloužily jako "sběrný tábor" pro odsun Repro Glaube und Heimat, 1963, č. 24, s. 1035 |
|
Brusírna zrcadel v Alžbětíně, jak kdysi vyhlížela Repro Glaube und Heimat, 1976, č. 12, s. 388 |
|
Pohled z Javoru zachycuje na poválečné dopisnici i hraniční čáru mezi oběma Železnými Rudami |
|
Budování "železné opony" při Alžbětíně pokračovalo i v sedmdesátých letech dvacátého století Repro Glaube und Heimat, 1973, č. 5, s. 212 |
|
Hora Javor v zimním hávu při pohledu přes hranice Repro Wikipedia, foto Deconstruct |
Umrlčí prkno s textem Ericha Hanse na kapli sv. Bartoloměje na Velkém Javoru Foto Pavel Polák |
Nejvyšší šumavský vrchol patří dodnes panovnickému rodu Hohenzollernů Repro www stránky Pohraničí.cz |
|
Erb knížecího rodu Hohenzollern-Sigmaringen Repro J. Županič, Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české (2001), obr. příl. |
Vlajka někdejšího knížectví Hohenzollern-Sigmaringen Repro Wikipedia |
Velký znak Rumunského království, kde rod Hohenzollern-Sigmaringen Repro Wikipedia |
Textová část: |