JOSEF GÖRGL
|
Kopf hoch! Stürmer lasst dem Kopf nicht hängen, Dazu ist noch immer Zeit. Lasst von Kleinmut Euch nicht drängen. Kopf stets hoch im Kampf und Streit! 's Recht ist ja auf uns'rer Seite, geh' und komm es, wie' nur mag. Drum frisch auf zum heil'gen Streite, Kopf hoch! bis zum letzten Schlag! Haltet festenfest zusammen! Lasst uns wie die Berge steh'n!¨ Die ganze Welt muss steh'n in Flammen, Wenn soll Austria untergeh'n! |
Hlavu vzhůru! Při útoku hlavu nevěšet, na to ještě dosti času máme! Malomyslnosti předat svět? S hlavou vzhůru do střetu se dáme! Stejně přijde to, co přijít má, proto jsme tu zčerstva v svatém boji! Hlavu vzhůru! Posléz odolá jen ten, kdo v něm skálopevně stojí! Jako naše hory chceme stát! Celý svět nechť hoří v plamenech, má-li naši říši čekat pád! |
|
Pilsner Tagblatt, 1914, č. 254, s. 7 |
|
|
Mit Gott! Lebe wohl, Ihr Waffenbrüder! Hier meine Kriegerhand. Kehrt all' gesund uns wieder ins deutsche Egerland! Bleibt nach wie vor die Alten von deutschem Schrot und Kern. Auch wir woll'n Treu euch halten, wenn räumlich ihr auch fern. Lasst drunten auch ertönen der Egerländer Sang, Dass alle Berge dröhnen den Böhmerwald entlang. Und zieht ins Feld Ihr wieder, stell' jeder seinen Mann, Bedenket, dass aus Eisen auch Stahl noch werden kann. Kehrt ihr dann sieg- und glorreich ins alte Heim zurück, Seid doppelt Ihr willkommen. Drum auf! Mit Gott! Viel Glück! |
Je s vámi Bůh! Ruku na shledání, moji ozbrojení bratři! Ať nás rodné Chebsko zdravé brzy spatří! Zůstaňme mu věrni jako Němci ryzí, my i vy, nás žádná dálka neodcizí. Kéž zaduní váš zpěv, když bouře nastává, kéž zazní horským echem celičká Šumava. Do pole jdete znova zčerstva a vesele, každý zvlášť ať v něm stane pevný jak z ocele. Vítězně, slavně domů vraťte se zpátky zas, vítáni budete. Bůh s vámi! Štěstí stůjž při vás! |
|
Budweiser Zeitung, 1915, č. 51, s. 4 |
|
|
P.S. Verše na rozloučenou se 6. zeměbraneckým pěším plukem, přeloženým tehdy z Chebu do Českých Budějovic, vyžadují dodat, že "Eiserne Sechzer", jak se útvaru říkalo (označován tak býval v Chebu i štít pobitý hřeby, vydávanými po složení částky na podporu války), měl i svou "hymnu", kterou lze vyslechnout a seznámit se s histotií regimentu na webu Trossau-online. |
|
|
St. Margaretenbad Margaretenbad, du Perle böhmischer Wälder, Die du vom Bund als Kleinod wirst verwahrt, Der Berg zu dir - er führt durch Gärten, Wiesen, Felder, Mit deren Schöne auch sich deine Schönheit paart. Am Waldessaum, so sonnenlicht umflossen, Dornröschen gleich liegst träumerisch du da, Vom Blütenschnee des Maien übergossen, In Märchenpracht, wie keines ich noch sah. Ein Bergwald dich im Süden überraget, Voll Buchenlaub und voller Tannengrün, Darüber hin zum Wolkenhimmel raget Der deutsche Wächter: unser Berg Libin. Hier lässt sich still und traumversunken träumen Hier rauscht der Wald sein ewig hohes Lied, Und deutscher Wald die deutschen Berge säumet, Für die erglüht ein jedes deutsch' Gemüt. Gott schütze dich, du herrlich' F lecklein Erde, Das unser Bund als Kleinod wohl betreut, Schütz' auch mein Volk, das hehrste auf der Erde, Und steh' ihm bei in Recht und Kampf und Streit' Und lass' gesunden all die müden Streiter, Die wallen her an diesen stillen Ort; Sankt Margareten, wachs' und blühe weiter, Du deutscher Brüder Zuflucht, Schutz und Hort! |
Lázně svaté Markéty Markétiny lázně, perlo českých lesů, Svaz Němců chrání vás jak vzácný dar, cesta k vám, já stále ve své paměti ji nesu, s vší krásou kraje kolem tvoří jeden pár. Paprsky slunce lesy zalévají, Šípková Růženka sní v nich svůj sen, sněžná běl květů zaplaví ji v máji, sám pohádkou se cítím opředen. Horský les k jihu za vámi se zvedá, dubové loubí, temných jedlí stín, až k nebi, po němž táhnou mračna šedá, se jako stráž tyčí hora Libín. Dá se tu snít hluboko v lesní tiši, kde velepíseň hvozdu slyším znít, německý les v německé horské říši v každém zažhne národovecký cit. Bůh ochraňuj tě, krásný kousku země, který náš Svaz co klenot chová dnes, ochraňuj národ, převznešené plémě, v bojích a střetech jeho právo střez! Osvěžuj muže boji uondané, kteří v tvém tichu hledí spočinout; Svatá Markéto, místo Němcům dané, buď bratřím našim dál útulný kout! |
|
Waldheimat, 1928, s. 119 |
|
Bund der Deutschen měl se deset let nato přidružit i se sdružením Deutscher Böhmerwaldbund k Sudetoněmecké straně a 1939 zcela zaniknout poté, co "splnil svůj úkol", citováno vlastními vyjádřeními. Přitom tu v Lázních svaté Markéty až do roku 1909 sídlila třeba i tzv. "škola virtuosů" Otakara Ševčíka z Písku, která měla ovšem mezinárodní klientelu, než 1910 přešly do rukou německého spolku, zvaného tehdy celým jménem Bund der Deutschen in Böhmen. Jak o tom hovoří interpelace německých poslanců v československém parlamentu ze dne 18. června 1920 (lze si ji celou německy i česky přečíst na webových stránkách Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny), podepsaném i jmény jako Dr. Lodgman von Auen či Dr. Spina, převzal je spolek "ve stavu přímo zpustlém" a "uvedl je do náležitého stavu, ...aby by vyhovovaly všem novodobým požadavkům lázní a všem přáním lázeňských hostí". "Právě nyní, kdy po válce lázně měly být upraveny i pro zimní používání a pro nejbližší sezonu," obrací se interpelace k jádru věci, "politická zemská správa zabrala lázeňský dům výnosem z 16. srpna 1919 ...pro umístění ženské průmyslové školy "Boženy Němcové" v Prachaticích". Přitom "zmíněná škola ... jest v Prachaticích dobře ubytována v nájmu ...a sama tam má i vlastní dům", takže jde o "opatření, diktované nenávistí k německému obyvatelstvu tohoto státu". Podle textu básně v českobudějovickém měsíčníku "Waldheimat" z roku 1928 Bund působil na svém majetku za republiky i nadále. Autorem vzletných veršů se stal básník (i nářeční) a vlastivědný badatel, karlovarský učitel Josef Görgl. Narodil se 22. ledna roku 1873 v Úšovicích (Auschowitz), což je historicky nejstarší část města Mariánské Lázně a ještě téhož dne ho ve farním kostele sv. Antonína Paduánského (dnes jde o kostel filiální, poněvadž farnost je zrušena) pokřtil místní farář Gilbert Passauer jménem Joseph Görgl, jak zapsáno v matrice. Novorozencův otec, ševcovský mistr Wendelin Görgl v Úšovicích čp. 73, byl synem úšovického krejčovského mistra Antona Görgla a Marie Anny, roz. Hamplové z Výškova (Waschagrün), což je dnes část obce Chodová Planá. Chlapcova matka Barbora byla dcerou Antona Kiese, majitele domu čp. 34 v Tachovské Huti (Tachauer Schmelzthal) a Barbory, roz. Konhäuserové rovněž z Tachovské Huti čp. 34. Josef Görgl se stal ředitelem lidové univerzity (Volkshochschule) a odborné pokračovací školy v Karlových Varech (Karlsbad). Text o něm v 1. svazku životopisného slovníku "Egerländer Biografisches Lexikon" (1985) ho označuje jako pravzor chebské roduvěrnosti a jednoho z nejlepších básníků v chebském dialektu a vlastivědných badatelů o chebském regionu vůbec. Psal verše, povídky i vlastivědné texty. Zemřel 5. dubna roku 1956 v Eibelshausen, což je největší místní část hesenské obce Eschenburg. Webové stránky Hamelika ho řadí mezi význačné osobnosti Mariánských Lázní.
- - - - -
* Úšovice, Mariánské Lázně / Karlovy Vary / České Budějovice / Lázně svaté Markéty, Prachatice / † † † Eibelshausen, Eschenburg (HE)
