JOSEF GOSS
|
Mein Heimatland Mein Heimatland mit deinen schönen Gauen, Ich denke dein in tiefstem Herzensgrunde Und harre nun seit Jahren schon der Stunde, In der ich wieder kann die Heimat schauen: Den grünen Wald, der fernen Berge Blauen, Den Mühlenbach, das Wiesental, das bunte, Die schlichten Heimathäuser in der Runde, Dort, wo die Schwalben ihre Nester bauen ... Im Walde, wo die dunklen Tannen stehen Und silberhelle Quellen leise rauschen Die Vöglein ihre schönsten Lieder singen; Wo frische Winde durch die Wipfel wehen: Dort möcht' ich gern den Heimattönen lauschen Dem Böhmerwalde meine Grüße bringen! |
Má rodná zem Má rodná zem, na kterou nepřestává v nejhlubším nitru srdce pomýšlet, tam, kam chci nazpět už po mnoho let alespoň ve snu, který se mně zdává: vidím v něm les, jímž obzor promodrává, mlýn na potoce, pestrý luční květ, kruhovou náves a hnízd bezpočet, kam vrací se vlaštovka stěhovavá ... A temné jedle v tom snu často stanou a stříbrojasné prameny v něm šumí, nejkrásnější tam ptačí písně znějí; korunami výš svěží větry vanou a já chci být tím, kdo ti porozumí, Šumavo, jdu si k tobě pro naději! |
|
Bitte Gib uns, gütiger Gott, die Heimat wieder; Denn wir haben erkannt, dass in der Fremde Unser Vokstum entwurzelt, Blühen, gedeihen nicht kann. Lass uns wieder daheim die Lieder singen, Von den Ahnen ererbt, Die alten Bräuche Neu beleben und üben! Schenk uns die Heimat aufs neu! Gib uns wieder zurück den Heimatboden, Dass wir säen das Korn auf uns're Felder, Welche uns're Väter Rodeten mühsam aus Wald! Schenk' uns, gütiger Gott, die Gnade, einstens Mit den Lieben vereint, am Ende uns'res Lebens nur in der Erde Unserer Heimat zu ruhn! |
Prosba Dobrý Bože, dej nám nazpět náš domov; bylo nám dáno poznat, že v cizí zemi jsme jako bez kořenů, nejde nám růst ni kvést. Kéž doma si můžem zas písně zpívat, po předcích zděděné prastaré zvyky křísit a pěstovat zas! Daruj nám domov nazpět! Dej nám nazpátek znova domovskou zemi, dej nám zas osít zrnem domácí pole, která otcové naši lopotně vyrvali lesu! Dobrý Bože, obdař nás milostí svou, abychom s drahými spolu na konci naší pouti životem jen tam v zemi domova mohli spát! |
|
Heimatglocken Heimatglocken, wie süß klingt ihr noch meinem Ohr, Denk' ich freudig zurück, als ich ein Kind noch war! Weihnachtsglocken erklangen, Freude bringend und Fröhlichkeit. Heimatglocken, wie hell klang euer Ruf zur Zeit, Da ich glücklich als Mann trat vor dem Traualtar! Heimatglocken mich riefen, Glück verheißend und Seligkeit. Heimatglocken, wie bang, traurig erscholl der Ton, Als die Lieben man trug fort aus dem Heimathaus! Grabgeläute ertönte, Leid verkündend und Trauerzeit. Heimatglocken, wann wird wieder zu hören sein Euer festlichen Klang, künden, dass wir zurück In die Heimat gekommen? Gebe Gott, dass der Tag nicht fern! |
Zvony domova Zvony domova, jak sladce zníte mi ještě ze šťastných dob, kdy jsem byl dítětem dosud! Hlahol vánočních zvonů, čas radosti, veselosti! Zvony domova, jasně zněly nám s obřadností, když jsme před oltářem spolu slíbili sdílet si osud! Zvony domova předpovídaly nám tolik let blaženosti. Zvony domova, jak teskný, žalostný hlas vydalo srdce vaše, když rakev nesli z domu! Všem zvěstoval umíráček, že jsme tu jen pouzí hosti. Zvony domova, snad zaživa bude mi dáno slyšet vás volat mě domů, nazpátek tam, odkud nás vyhnali jednou. Snad je blízko ten den! |
Narodil se 29. března 1882 v Tisové, farní obci u Starého Sedliště (Alt-Zedlisch) připomínané už roku 1233, se starou manskou tvrzí tachovského hradu a barokním zámečkem Perglárů z Perglasu. Po absolvování učitelského ústavu v Praze učil na různých místech rodného kraje, než se stal ředitelem školy v Dlouhém Újezdě (Langendörflas) u Tachova (Tachau), než v důchodu žil a vedl kroniku v Lomu u Tachova a než posléze po válce a odsunu nalezl nový domov a působiště v Albertshofenu u bavorského města Kitzingen. V Kitzingen také skonal 22. října roku 1958. Bylo mi toho dne zrovna osmnáct. Ještě po své sedmdesátce vydal několik básnických sbírek, psal i v nářečí a dva roky před smrtí vyšla jeho vzpomínková kniha Aus dem Tagebuch eines Vertriebenen (1956).
- - - - -
* Tisová / Dlouhý Újezd / Lom u Tachova / † Kitzingen (BY)
