logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ GROHMANN

Ze školní kroniky

Dne 13., 14. a 15. června roku 1921 podnikly učitelské síly s 35 dětmi tří nejvyšších ročníků naučný výlet, na němž se podílelo 8 dospělých. Z Pohoří na Šumavě (v originále "aus Buchers" - pozn. překl.) jeli všichni zúčastnění na 3 žebřiňácích přes Certlov (v originále "über Zartlesdorf", rozuměj dnešní Rybník - pozn. překl.) a odtud elektrickou drahou do kláštera Vyšší Brod (v originále "nach Hohenfurt-Stift" - pozn. překl.). Po prohlídce kláštera následovala procházka klášterní zahradou. Děti nocovaly ve 2 místnostech školy ve Vyšším Brodě. Příštího dne ráno zhlédly elektrárnu firmy Spiro a poté nastoupily další pochod přes Steindlhammer (pozdější železniční stanice Čertova stěna - pozn. překl.) a Čertovu stěnu (v originále "durch Teufelsmauer" - pozn. překl.) do Loučovic a Svatého Prokopa (v originále "nach Kienberg und St. Prokop", Svatý Prokop je dnes jen autobusová zastávka nedaleko kaple sv. Prokopa na druhém břehu Vltavy, naproti němu přes řeku je kaple sv. Oldřicha, o obou stavbách viz Encyklopedie regionu Český Krumlov - pozn. překl.). Po prohlídce Porákovy papírny (Eugen Porák je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) se obědvalo v hostinci Waldschenke (dnes je na budově nápis "Hotel Lesní krčma - Waldschenke" - pozn. překl.). Odtud se pokračovalo drahou kolem druhé hodiny odpolední až k Lipenskému zdvihu (v originále "bis zur Lippner Schwebe" - pozn. překl.) a pak dál pěšky do Frymburka (v originále "zu Fuß nach Friedberg" - pozn. překl.). Chůze ke zřícenině Vítkova Hrádku (v originále "zur Ruine Wittinghausen" - pozn. překl.) se pro nepříznivé počasí bylo nutno odříci. Nocovalo se ve Frymburku. 15. června ráno využil veselý dětský zástup možnosti svézt se vozidlem (v originále "mit einer Fahrgelegehheit" - pozn. překl.) paní hraběnky Buquoyové (užívání šlechtických titulů bylo republikánským zákonem zakázáno až roku 1922 - pozn. překl.) do Rožmberka nad Vltavou (v originále "nach Rosenberg" - pozn. překl.), aby si tam prohlédl starý zámek vedle zámeckého parku. Nato byly děti od paní hraběnky pohoštěny kávou a pečivem a kolem jedné hodiny odpolední nastoupily k pochodu do Certlova, odkud se na žebřiňácích jelo opět zpátky domů. Velká byla radost a úžas dětí, které poprvé vůbec seděly v železničních vagonech, ještě větší obdiv pak vyvolaly nádherné prostory zámku v Rožmberku nad Vltavou a drahocenné sbírky spolu s knihovnou ve vyšebrodském klášteře. Náklady výletu byly z větší části neseny dobrodinci. Divadelní spolek (v originále "die Theatergesellschaft" - pozn. překl.) v Pohoří na Šumavě daroval k tomu účelu 250 korun, kromě toho bylo vzato 150 korun z výletního fondu; pan Karl Buquoy, velkostatkář v Nových Hradech (v originále "in Gratzen" - pozn. překl.) daroval 100 korun. Na tomto místě srdečný dík všem, kdo dětem umožnili a usnadnili tuto na poučení tak bohatou výpravu.


Kronika německé obecné školy Pohoří na Šumavě 1919-1935

Řídící učitel Franz Grohmann opatřil tuto zprávu ze stránek kroniky německé obecné školy v Pohoří na Šumavě svým vlastnoručním podpisem. Jeho životní data známe nejen z jiných digitálně přístupných školních kronik, nýbrž i z knižní digitálně přístupné "Bucherser Chronik", kterou sestavil na webových stranách Kohoutího kříže i samostatně zastoupený Erich Bierampl. Odtud a ovšemže i z matrik víme, že Franz Grohmann přišel na svět 23. ledna roku 1886 (teprve týden nato 30. ledna byl podle matričního záznamu pokřtěn, datum narození 26. ledna v krajanské kronice je tedy mylné) na nádraží v Třeboni (Wittingau), kde byl jeho otec Josef Grohmann, syn rolníka v Boškově ("Poškau na Moravě" je psáno v českém záznamu křestní matriky) u Přerova a Magdaleny, roz. Pulcové rovněž odtud, nádražním skladníkem. Chlapcova matka Marie byla dcerou pražského kupce Antonína Karafiáta a Magdaleny, roz. Heřmánkové z Votic. Záznam českobudějovické úmrtní matriky o otcově skonu 21. srpna 1909 je už psán německy. V Českých Budějovicích (Budweis) navštěvoval Franz Grohmann obecnou i měšťanskou školu a na zdejším německém učitelském ústavu v červenci roku 1905 také maturoval. Jeho první učitelskou "štací" byl Leobersdorf u Vídně, v letech 1907-1908 učil v Žumberku (Sonnberg) a v Hranici (Julienhain) u Nových Hradů, 1908-1913 v Horní Stropnici (Strobnitz), 1913-1919 v Malšíně (Malsching) a od roku 1919 nastoupil na tehdy trojtřídní německou obecnou školu v Pohoří na Šumavě. V Malšíně se 3. srpna 1914 oženil s Eugenií, roz. Waschingerovou (*9. února 1894 v Rychnově u Nových Hradů /Deutsch-Reichenau bei Gratzen/), dcerou učitele v Rychnově u Nových Hradů Karla Waschingera a Anny, roz. Krbecové z Českých Budějovic, Staré město čp. 16. Jedním ze svědků na jejich svatbě byl tehdejší malšínský učitel Gustav Weyszer, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Do první světové války narukoval čerstvý novomanžel jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému pěšímu pluku (Landwehr-Infanterieregiment) č. 6 v Chebu (Eger), bojoval na ruské frontě a vrátil se do vlasti v hodnosti poručíka. Po složení zkoušky z češtiny (1926) se stal poručíkem v záloze u českobudějovického 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi a byl v záloze povýšen na nadporučíka. Svědčí to jistě o jeho republikánské loajalitě. Zemřel sice 18. května 1935 v českokrumlovské nemocnici, pohřeb se však konal v Pohoří na Šumavě, což je dokladem obliby pana řídícího u místních lidí. Zpráva o obřadu hovoří o tom, že průvod s rakví mířil od školy, kterou vedl po 16 let, celou obcí až k pivovaru ("bis zum Bräuhaus" /!/) a zpátky ke kostelu, po slavnostním rekviem až na hranici osady, v níž ovšem pochován není. Ostatky byly uloženy do rodinné hrobky v Českých Budějovicích, manželka zesnulého Eugenie Grohmannová dala však na cestě z Pohoří na Šumavě ke dnes zcela zaniklé osadě Šance (Schanzen) postavit kříž, vysvěcený 18. srpna 1935. Rodácká kronika místo, kde kříž stojí, označuje údajem "unter Schulerberg, beim Etzelsdorfer". Můžete putovat prstem po mapě ve stopách školního výletu i pana řídícího Grohmanna! Není jiných cest než ve stopách lidí, chce se mi povědět. Ten kříž jsem ale nenašel.

- - - - -
* Třeboň / České Budějovice / Žumberk / Hranice /Horní Stropnice / Malšín / Pohoří na Šumavě / Rybník / Vyšší Brod / † Český Krumlov /† † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S dětmi na výletě "do bližšího okolí" školy v Horní Stropnici na snímku, vlepeném roku 1912 do školní kroniky
Jeho podpis ze stránek školní kroniky
Záznam o jeho narození v třeboňské křestní matrice
Nádraží v Třeboni, jeho rodný dům

zobrazit všechny přílohy

TOPlist