logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALOIS GROSSSCHOPF

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1966, č. 5, s. 154

Zahajuje tu v roce 1968 mezinárodní symposium o Adalbertu Stifterovi v Bad Hall

Zahajuje tu v roce 1968 mezinárodní symposium o Adalbertu Stifterovi v Bad Hall

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1969, č. 1-2, obr. příl.

S Dr. Aldemarem Schiffkornem a převážně dámskými spolupracovnicemi Institutu Adalberta Stiftera v Linci je tu sedící čtvrtý zleva někdy kolem roku 1965

S Dr. Aldemarem Schiffkornem a převážně dámskými spolupracovnicemi Institutu Adalberta Stiftera v Linci je tu sedící čtvrtý zleva někdy kolem roku 1965

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1965, č. 3/4, obr. příl.

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, frontispis

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 7, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1940–1945), s. 161 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882–1945")

Parte

Parte

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 74

Slovo na rozloučenou, které napsal Dr. Aldemar Schiffkorn

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 6-7

Bibliografie jeho prací

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1977, č. 1-2, s. 8

O jeho úmyslu vydat dějiny Šumavského muzea v Horní Plané a o práci lineckého Institutu Adalberta Stiftera psal v roce 1952 krajanský měsíčník včetně informace o prvých nositelích literární ceny, jimiž se stali Robert Hohlbaum a Gertrud Fusseneggerová

O jeho úmyslu vydat dějiny Šumavského muzea v Horní Plané
a o práci lineckého Institutu Adalberta Stiftera psal v roce 1952
krajanský měsíčník včetně informace o prvých nositelích literární
ceny, jimiž se stali Robert Hohlbaum a Gertrud Fusseneggerová

Repro Hoam!, 1952, č. 5, s. 18

Četl i vlastní povídky na večeru ve Schweinfurtu v březnu roku 1954

Četl i vlastní povídky na večeru ve Schweinfurtu v březnu roku 1954

Repro Hoam!, 1954, č. 4, s. 20

Jeho stručný životopis na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992. č. 30, s. 8

Valerie Maiová převzala tu údaje o něm z hornorakouského biografického lexikonu

Valerie Maiová převzala tu údaje o něm z hornorakouského biografického lexikonu

Repro Hoam!, 2007, č. 9, s. 26

Dopis Maxe Mella (1882-1971) Aloisi Grossschopfovi z února roku 1968

Dopis Maxe Mella (1882-1971) Aloisi Grossschopfovi z února roku 1968

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1969, č. 1-2, obr. příl.

Obálka a vazba (1967) jeho nejzáslužnější publikace vydané v lineckém nakladatelství Rudolf Trauner Verlag

Napsal i doslov ke knize "Ernst von Dombrowski: Adalbert Stifter. 68 Zeichnungen zu dem Werk des Dichters" (1976), z níž pochází i tato kresba s názvem "Witiko", tj. Vítek

Napsal i doslov ke knize "Ernst von Dombrowski: Adalbert Stifter. 68 Zeichnungen zu dem Werk des Dichters" (1976), z níž pochází i tato kresba s názvem "Witiko", tj. Vítek

Repro Nachrichtenblatt Rheinische Adalbert-Stifter-Gemeinschaft, 1998, č. 109/110, s. 28

K historii "šumavské hymny" se vyslovuje tento článek na stránkách rakouského krajanského listu

Repro Sudetenpost, 2009. č. 7, s. 10

V lineckém parku Volksgarten stojí tato socha Franze Stelzhamera (1802-1874), dílo významného sochaře Franze Metznera (1870-1919), rodáka ze Všerub u Plzně - Alois Grossschopf byl členem sdružení Stelzhamerbund, pojmenovaného právě po klasikovi rakouské nářeční tvorby

V lineckém parku Volksgarten stojí tato socha Franze Stelzhamera (1802-1874), dílo významného sochaře Franze Metznera (1870-1919), rodáka ze Všerub u Plzně - Alois Grossschopf byl členem sdružení Stelzhamerbund, pojmenovaného právě po klasikovi rakouské nářeční tvorby

Repro Sudetenpost, 2009. č. 7, s. 11

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Böhmerwaldmuseum v Horní Plané na snímku Josefa Seidela z dob meziválečných a na záběru z konce osmdesátých let dvacátého století před rekonstrukcí budovy

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a Hoam!, 1987, č. 3, s. 171, foto J. Dahedl

Dnes budova slouží hornoplánskému dětskému domovu

Dnes budova slouží hornoplánskému dětskému domovu

Foto Ivo Kareš

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist