ADOLF HAAS
Odkaz městskému muzeu
Ohledně zařízení takzvaného pokoje rokokového:
Přihlížeje k tomu, že tam umístěné 2 zásuvkové a 3 psací skříně, benátské zrcadlo, hodiny, vysutý lustr a olejový obraz, představující císaře Františka I., jsou kusy rodinné, jichž držení, jak dokázati lze, se datuje z 18. století a z té příčiny velice se cení, jakož i že antikvární a historická cena hlavně v celku se uplatňuje a při rozdělení a roztrhnutí by mizela, nařizujeme, aby tyto uvedené kusy nábytkové v provedení našeho za živobytí často opakovaného slibu s tou podmínkou byly přiřknuty, že tyto v jednom pokoji tam opět spojené budou deponovány a tento po nás bude pojmenován.
Výroční zpráva musejního spolku, kterou podává správní výbor za rok 1912, 1913, č. 1, s. 8
P.S. Jde o českou verzi německého textu, otištěného v souběžném čísle muzejní publikace "Bericht des Verwaltungsausschusses des städt. Museums in Budweis", v obou případech přesně reprodukující "legát vzájemného testamentu" ze dne 21. června roku 1897.
"U Černého medvěda"
Proslulá orientální
VODA
Dr. Walkera v Londýně
je spolehlivý, bolest utišující, uklidňující a posilující léčebný prostředek na dnu, rheuma, křeče, nervové choroby, slabost atd.
Účinek se projevuje už při užití prvého flakónu, rozuměj zevním (v originále "Anwendung äußerlich" - pozn. překl.). Cena včetně návodu k použití 1 zlatý 20 krejcarů (v originále "1 fl. 20 kr." - pozn. překl.).
Hlavní sklad pro jižní Čechy Adolf Haas, lékárna "U Černého medvěda" v Českých Budějovicích (v originále "Apotheke zum 'schwarzen Bären' in Budweis " - pozn. překl.).
----------------
Po provedeném vyzkoušení firmou Dr. J.G. Popp (c.k. rakousko-uherský a královský řecký dvorní dodavatel - pozn. překl.) je
Anatherin - ústní voda,
panem prof. Oppolzerem (Johann rytíř von Oppolzer je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), rektorem (v originále "Rector magnif." - pozn. překl.) a profesorem c.k. kliniky ve Vídni, královským saským dvorním radou atd.
proti všem ústním a zubním nemocem nalezena hodnou doporučení a na c.k. klinice ve Vídni i ordinována. - Stejně tak byla táž renomovanými lékaři a profesory jiných měst doporučena k čištění a udržování zubů.
K dostání v Českých Budějovicích u pana Haase v lékárně "U Černého medvěda", u lékárníků Grossmanna, Brandnera, Leonh. Fuchse, v Českém Krumlově (in Krumau) u pana lékárníka Firbase, v Prachaticích (in Prachatitz) u pana lékárníka Heybergera, v Benešově nad Černou (in Beneschau) v místní lékárně, v Táboře (in Tabor) u pana lékárníka C.V. Tvrzníka a v parfumerii pana Vojty, v Písku (in Pisek) u pana lékárníka Stotzkyho, v Horažďovicích (in Horaždiowitz) u pana lékárníka Wenzela Kocha, v Hořicích na Šumavě (in Hořic) u pana lékárníka L.S. Sobotky, v Klatovech (in Klattau) u pánů lékárníků J. Aixnera a Firbase, v Netolicích (in Netolic) u pana lékárníka A.C. Heritese, v Jindřichově Hradci (in Neuhaus) u pana lékárníka Ebenhöcha, v Pacově (in Patzau) u pana lékárníka F. Koselskyho, v Sušici (in Schüttenhofen) u pánů lékárníků A. Schindlera a F. Firbase, ve Strakonicích (in Strakonitz) u pánů lékárníků C. Firbase a Hahna, v Kaplici (in Kaplitz) v tamní lékárně, ve Vimperku (in Winterberg) u pana lékárníka Poppera, ve Vodňanech (in Wodnian) u pana lékárníka A.C. Heritese, v Třeboni (in Wittingau) u pana lékárníka Brandstettera a v Trhových Svinech (in Schweinitz) u pana lékárníka Weissera.
Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1871, č. 20, s. (4)
P.S. Text dvou inzerátů, v němž jsou i místní jména v originále uvedena toliko německy, má už z hlediska dobové úrovně farmaceutické živnosti jistě slušnou hodnotu.
Německá měšťanská rodina si vysloužila v Encyklopedii Českých Budějovic (1998 a 2006) heslo "Haasové", které zpracoval Daniel Kovář. Ten i v záslužné publikaci "Budějovické hřbitovy"(2001) zveřejnil krátký životopis asi nejzasloužilejšího z nich, MUDr. Karla Haase (v Českých Budějovicích *21. října 1815 a †1. srpna 1872 v pouhých 56 letech), podle Kovářova textu autora četných medicinských, ale též hospodářských spisů a příruček, jejichž tituly nejsou bohužel uvedeny. Jeho bratr Alexander (v Českých Budějovicích *25.února 1825 a †16. června 1865) byl stavitelem a na Pražském předměstí čp. 22 a 23 zbudoval tzv. Haasenburg (pozdější Poliklinika sever), kde si bratr Karl zřídil sanatorium. Nás však nyní zajímá lékárna na českobudějovickém náměstí, kterou v roce 1822 převzal Franz Haas, tehdy čtyřiadvacetiletý (*1798, zemřel ve věku 70 let v českobudějovickém domě čp. 7 dne 23. března 1868) syn zdejšího mistra řeznického Wenzela Haase. Dne 8. června roku 1824 se v Českých Budějovicích oženil s Annou, roz. Hannißovou (*7. března 1802 v českobudějovickém Předním mlýně čp. 92), dcerou mlynářského mistra Bernarda (jinde psáno Bernharta) Hanniße (jinde psáno Hanise) a jeho ženy Marie Anny, dcery zdejšího mlynářského mistra Simona Hase (jinde psáno Haase). Ignaz Wodiczka (i on má samostatné zastoupení na webových stránkách Kohoutího kříže) ve svých rodopisných záznamech, zveřejňovaných od roku 1937 na stránkách listu "Budweiser Zeitung", označuje Bernharda Haniße, jak je tu psán, za mlynáře z Německého Benešova (v originále jen "aus Beneschau", jde o dnešní Benešov nad Černou), který se 23. února 1790 v Českých Budějovicích oženil s Annou, dcerou shora už zmíněného mlynářského mistra Simona Haße (také Hooß či Hoß, jak zde příjmení uvedeno). Syn Adolf Aloys Anton Haas se jim narodil 31. května roku 1833. Dítě křtil P. Franz Mardetschläger, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže. Otcovu lékárnu "U Černého medvěda" (její prvý známý majitel v letech 1680-1684 Karl Franz Dietrich, který předtím vlastnil lékárnu U Zlatého jednorožce v Divadelní ulici, ji v roce 1684 prodal Jonasi Becherovi (Pecherovi) von Grieffenbecher rodem z Karlových Varů, který byl jejím majitelem do roku 1701) převzal Adolf Haas roku 1867 a 22. února 1868 se už téměř pětatřicetiletý v Českých Budějovicích oženil s dvaadvacetiletou Marií Josefou Krumpieglovou, dcerou c.k. nadporučíka (Oberleutnant) Franze Krumpiegla a Marie, roz. Rabuské, obou z Mostu (Brüx). Třeba poznamenat, že už zmíněný MUDr. Karl (Carl) Haas jim byl na svatbě svědkem. Jako jedna z prvních vůbec akvizic městského muzea se z daru manželů Haasových (pořadové číslo R 23!) ocitl v jeho prostorách tzv. žirafový (také vertikální) klavír (Clavier Pianino Stehend), výrobek místního klavírníka Johanna Friedricha Kaspara Reysze (příjmení bývá psáno i Reisz, Reiß, Reiss či Reis), jehož jiný žirafový klavír je i součástí sbírek Národního muzea v Praze a tzv. pyramidový klavír (Saitenklavier) dokonce nacházíme ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni. Reysz se narodil v rozmezí let 1787-1789 v protestantské rodině v Hannoveru, už v roce 1819 je však uváděn jako budějovický měšťan. Co všechno ten pojem znamená, může doložit nejen třeba odkaz Adolfa a Marie Haasových městskému muzeu, nýbrž dobré dílo celé generace lidí převážně německého jazyka (můj nezapomenutelný profesor dějepisu na Pedagogickém institutu Jaroslav Kubák ve své práci "Topografie města Českých Budějovic 1540-1800" závěrem shrnuje, že ze 4200 kupních smluv na zdejší domy je toliko něco přes devadesát českých, což je podle něho"okolnost těžko pominutelná" a když jsem se jednou otázal renomovaného historika města a někdejšího ředitele městského muzea Karla Pletzera, proč se neodhodlal sepsat komplexní budějovický "příběh", odpověděl mi s lišáckou grimasou, že by "z nás Čechů nic nezbylo"), bez nichž by Budějovice sice mohly být nastokrát Českými, ale nebyly by Budějovicemi jako takovými. To je pravda přímo farmaceutická. Adolf Haas zemřel v Českých Budějovicích 4. října roku 1897 a byl dva dny nato pochován do rodinné hrobky na městském hřbitově u sv. Otýlie za okázalé pohřební slavnosti.
- - - - -
* České Budějovice / Benešov nad Černou / † † † České Budějovice
