logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KLARA HACKELSPERGER-RÖTZEROVÁ

Na snímku z roku 1906, kdy jí bylo 29 let, je zachycena vpravo při výletu z Neukirchen beim Heiligen Blut - ta selská žena se třemi dětmi ke spisovatelce a jejímu průvodci jen přiskočila, aby se vešly do záběru

Na snímku z roku 1906, kdy jí bylo 29 let, je zachycena vpravo při výletu z Neukirchen beim Heiligen Blut - ta selská žena se třemi dětmi ke spisovatelce a jejímu průvodci jen přiskočila, aby se vešly do záběru

Repro H. Wolf, Bayerischer Wald in alten Fotos (1997), s. 53

Při psaní na snímku, pořízeném někdy kolem roku 1910 jejím manželem

Při psaní na snímku, pořízeném někdy kolem roku 1910 jejím manželem

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 186

Na snímku z doby kolem roku 1925Na snímku z doby kolem roku 1925

Na snímku z doby kolem roku 1925

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 185 a Weblog der Stadtbibliothek Straubing

Horní náměstí v Neukirchen beim Heiligen Blut na snímku z roku 1897, vlevo uprostřed dům Rötzerových

Horní náměstí v Neukirchen beim Heiligen Blut na snímku z roku 1897, vlevo uprostřed dům Rötzerových

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 187

Tak řečený "Rötzer-Kreuz" na cestě zvané "Hochstraße" při Neukirchen beim Heiligen Blut

Tak řečený "Rötzer-Kreuz" na cestě zvané "Hochstraße" při Neukirchen beim Heiligen Blut

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 189

Plechový štít kostelní lavice v Neukirchen beim Heiligen Blut označoval místo, kde sedával Klařin otec Michael Rötzer, "zdejší měšťan od roku 1876"

Plechový štít kostelní lavice v Neukirchen beim Heiligen Blut označoval místo, kde sedával Klařin otec Michael Rötzer, "zdejší měšťan od roku 1876"

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 186

Theresa Wanningerová, řečená Pechsaber-Resl, hospodyně na Rötzerhofu a lidová zpěvačka, jak ji na snímku z roku 1931 zachytil Max Hackelsperger starší

Theresa Wanningerová, řečená Pechsaber-Resl, hospodyně na Rötzerhofu a lidová zpěvačka, jak ji na snímku z roku 1931 zachytil Max Hackelsperger starší

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 190

Tak řečený Schuler-Hof v Hofbergu (Hochbergu) blízko české hranice, dějiště románu "Die Sonnleitnerin" a rodný dům spisovatelčiny matky

Tak řečený Schuler-Hof v Hofbergu (Hochbergu) blízko české hranice, dějiště románu "Die Sonnleitnerin" a rodný dům spisovatelčiny matky

Repro K. Hackelsperger-Rötzer, Waldheimat : Geschichten und Erzählungen (1986), s. 191

Její text o klášteře v Hyršově na stránkách krajanského časopisu

Její text o klášteře v Hyršově na stránkách krajanského časopisu

Repro Glaube und Heimat, 1952, č. 4, s. 9

Obálka (1986) a záložky druhého vydání knihy jejích "povídek a vyprávění"
vydaného nakladatelstvím Morsak v Grafenau

Obálka (1986) a záložky druhého vydání knihy jejích "povídek a vyprávění"
vydaného nakladatelstvím Morsak v Grafenau

Obálka (1988) a záložky čtvrtého vydání jejího románu, který Max Peinkofer označil za "nejlepší selský román z Dolních Bavor a zejména Bavorského lesa" (Morsak Verlag, Grafenau)

Vzpomínka na ni k 50. výročí jejího úmrtí na stránkách časopisu Der Bayerwald s připomínkou, že román Die Sonnleitnerin se zčásti odehrává v klášteře Školských sester de Notre Dame v Hyršově, kde kdysi nacházelo své povolání mnoho děvčat z "koutu při Vysokém Bogenu" (Hohenbogenwinkel), ať už jako civilní zaměstnankyně či řádové sestry

Repro Der Bayerwald, 2008, č. 4, s. 37-38

Slavnou pouť na Bogenberg připomíná tato mědirytina z poutní knihy datované rokem 1679

Slavnou pouť na Bogenberg připomíná tato mědirytina z poutní knihy datované rokem 1679

Repro Der Bayerwald, 1988, č. 1, s. 13

Panna Maria v Naději (Sancta Maria Gravida) z bavorského Bogenbergu, polychromovaná dřevořezba ze 17. století, uchovávaná dnes ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech

Panna Maria v Naději (Sancta Maria Gravida) z bavorského Bogenbergu, polychromovaná dřevořezba ze 17. století, uchovávaná dnes ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech

Repro V. Horpeniak, Advent a vánoční zvyky na Šumavě (2011), s. 11

Poutní obrázek z Bogenbergu ze druhé půle 18. století je malovaný temperovými barvami a zachycuje milostnou sošku Madony "v naději", tj. těhotné Matky Boží,u jejíchž nohou klečí sv. Benedikt a sv. Norbert

Poutní obrázek z Bogenbergu ze druhé půle 18. století je malovaný temperovými barvami a zachycuje milostnou sošku Madony "v naději", tj. těhotné Matky Boží,u jejíchž nohou klečí sv. Benedikt a sv. Norbert

Repro Der Bayerwald, 2000, č. 3, obálka

Stará pohlednice se svatodušním pozdravem z Bogenbergu

Stará pohlednice se svatodušním pozdravem z Bogenbergu

Repro Der Bayerwald, 1988, č. 1, s. 17

Letecký snímek poutního kostela na vrcholu hory Bogenberg, napravo s tokem řeky Dunaje

Letecký snímek poutního kostela na vrcholu hory Bogenberg, napravo s tokem řeky Dunaje

Repro Donau Moldau Zeitung, červen 2014, s. 17, foto Florian Wimmer

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist