MARGARETHE HAMPELOVÁ

Na snímku z "Budweiser Treffen" roku 2010 stojí třetí zprava (třetí odleva je na snímku zachycen i syn posledního německého starosty Budějovic do roku 1945 Friedricha Davida, druhý zleva stojí hned vedle něho Hermann Ertl)

Repro Sudetenpost, 2010, č. 11, s. 10

Na schodech někdejšího německého gymnázia v České ulici

Repro z daru Antonína Sekyrky

S ředitelem gymnázia v České ulici Antonínem Sekyrkou a někdejšími spolužáky stojí tu třetí zleva na dvoře školy při oslavách 110 let budovy českobudějovického gymnázia v České ulici, jehož byla také studentkou

Repro Glaube und Heimat, 2014, č. 5, s. 80

U pamětního kamene na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie stojí zcela vpravo

Repro Glaube und Heimat, 2013, č. 8, s. 27

Blahopřání Josefa Sailera k jejím osmdesátinám

Repro Glaube und Heimat, 2020, č. 3, s. 74-75

Obálka (1897) jubilejní publikace firmy Stegmann a synové

V galerii zakladatele firmy se ženou a jeho syny je Josef Stegmann jejím dědečkem

Repro 50 Jahre Arbeit : ein Rückblick auf die Thätigkeit und Entwickelung des Metallwaren-Gewerbes von Joh. Stegmann Söhne in Budweis von 1847 bis 1897 (1897), obr. příl.

Dům v Široké ulici byl původním působištěm firmy Stegmann (na snímku z roku 1900 druhý zprava vývěsním štítem Joh. Stegmann Soehne) - zde se narodil v roce 1896 otec Margarethe Hampelové

Repro M. Binder - I. Hajn, České Budějovice : město piva a hostinců : 750 let města Českých Budějovic (2015), s. 27 a foto Ivo Kareš

Někdejší a současná podoba někdejšího sídla firmy Stegmann a synové - ulice Linecká je dnes Lidickou a v budově sídlí Krajský úřad, na starším snímku je vidět synagoga, vyhozená do povětří roku 1942 (viz i Heinz Stegmann)

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a foto Ivo Kareš

Na pohlednicích z počátku 20. století je ještě vidět mezera mezi později postavenou budovou s kupolí (tehdy okresní zastupitelstvo) a Stegmannovou firmou, dnes jsou oba domy spojeny

Záznam o narození jejího otce Fritze Stegmanna v českobudějovické křestní matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jejího otce Fritze Stegmanna připomíná i pasáž o zimních sportech v průvodci Šumavou,
který vydal v roce 1929 Deutscher Böhmerwaldbund

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), s. 33-35, 261

Tady stojí Fritz Stegmann uprostřed skupiny českobudějovických turnerů na slavnosti Turnfest ve Stuttgartu roku 1933, kdy mu bylo 37 let

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), s. 33-35, 261

Její rodiče oznámili takto svou svatbu 24. dubna 1938 v Trenčanských Teplicích na stránkách budějovických německých novin

Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 34, s. 15

Jen toto stručné oznámení o úmrtí otcově se objevilo na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1955, č. 6, s. 26

Záznam českokrumlovské křestní matriky o narození a křtu Johanna Štěpana (psán ještě s oběma háčky) knížecímu schwarzenberskému mistru bednářskému v Krumlově, synovi knížecího schwarzenberského hajného v Novém Dvoře Johanna Štěpana a jeho ženy Evy, roz. Wagnerové z Vyšného, jehož manželka a matka dítěte Theresia byla dcerou Josefa Peschko, knížecího schwarzenberského hajného v Krumlově, a jeho ženy Johanny, roz. Seltsamové z Boletic

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam v českobudějovické křestní matrice o narození a křtu Clary Marie Taschekové s českým přípisem o její pozdější svatbě "s Janem Stepanem"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam v českobudějovické oddací matrice o svatbě Johanna Stepana, otce Herthy Stepanové, provd. Kosakové, s Clarou Taschekovou - vpravo dole vidíme podpis Josefa Tascheka, otce nevěsty

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Svatební foto Johanna Stepana a Clary, roz. Taschekové,
z února 1910

Repro z daru Ing. A. Nikendeye

Ženich Johann Stepan a družičkami Herthou Almesbergerovou, později provd. Říhovou, a Fanny Stepanovou, později provd. Nikendeyovou, matkou Ing. Antonína Nikendeye

Repro z daru Ing. A. Nikendeye

Nápis "J. Stepan" na kamenném soklu chaty na Kleti, kterou postavil roku 1925 podle projektu
Ing. Karla Frenzela, vrchního schwarzenberského stavebního správce

Foto Ivo Kareš

Inzerát firmy Johann Stepan v publikaci Johanna Grundla a Hanse Foschuma o novém kostele ve Větřní z dramatického roku 1938 - realizace jeho stavby byla svěřena právě Stepanově firmě

Repro Die Pfarrkirche St. Johannes von Nepomuk in Wettern (1938). s. 22

Parte Josefa Tascheka, na kterém je mezi pozůstalými uvedena i jeho vnučka Ing. Hertha Stepanová,
později provd. Kosaková

Repro archív Kohoutího kříže

Zpráva o úmrtí její babičky z otcovy strany, vdovy po továrníkovi Josefu Stegmannovi Emmi, roz. Metzeové, v budějovickém tisku

Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 81, s. 7

Oznámení o svatbě Ceno Kosaka na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 34, s. 15

Přestavba divadelní budovy, zejména pak jejího zadního traktu s podloubím obráceným k někdejšímu Německému domu a městskému muzeu, započalo v sezóně 1941-42 (inzerát na kavárnu, restaurant a tančírnu Savoy připomíná, že i on byl majetkem budějovické stavitelské rodiny Stepanových, kam se přiženil architekt divadelní přestavby Ceno Kosak)

Repro B. Maříková, Devadesát není sto : připomenutí osobností a dějů dávných i nedávných (2009), s. 28

V článku k otevření městského divadla je Ceno Kossak, jak je tu psán se dvěma "ss", označen za šéfa přestavby vnější i vnitřní podoby budovy, jejíž historie je tu rovněž popsána

Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 74, s.

Na seznamu divadelního personálu budějovického německého divadla figuruje Ceno Kosak v čele technického zajištění jako architekt i scénograf

Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 74, s. 17

Text o přestavbě divadla v Budějovicích je doprovázen i poměrně neznámými snímky (např. vznikajícího baletního sálu, dva z nich jsou v lepší kvalitě uvedeny výše)

Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 74, s. 18

Ceno Kosakovi (1904-1985) se podrobněji na stránkách českobudějovického magazínu věnoval ve svém článku Martin Polák

Repro BUDLive, zima 2016, s. 32-33

Zadní trakt divadla na snímcích z roku 2016

Foto Ivo Kareš

Vídeňský kostel U Dobrého pastýře (1963-1965), jehož projektanty byli Ceno Kosak a jeho žena Herta, roz. Stepanová, o jejímž úmrtí ve Vídni Margarethe Hampelová také referovala

Repro www stránky tumblr.com

O Ceno Kosakovi na Wikipedii (klikněte na náhled)

Repro Wikipedia

Z jejího nekrologu za synem (viz foto zcela nahoře) nechvalně známého posledního německého starosty budějovického vysvítá, že otec byl po předání klíčů od radnice zastřelen v parku Na Sadech (jiné verze hovoří o Davidově sebevraždě)

Repro Hoam!, 2012, č. 2, s. 75