logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

NORBERT HANRIEDER

Koa Wort bringt á vürá...


Koa Wort bringt á vürá, so voll is sei Gmüat,
In Herzn liegt 's drin wiar á neugeborns Liad;
Wer 's nettá kunnt sagn, wiar eahm is drin - die Freud! -
Á Dichtá müads sei, wia 's koan gibt in dá Weit!

"Kann oaná das singá, was bagitzt in mir,"
Sagt Petrus, "so ziag i 'n en Sáláman vür;
I schreibát 's mit guldáni Buagstabn in d' Wand:
Den Mann druckt dá Herrgott sei Hárfm in d' Hand!"

"Der Mann lasst si findn und d' Inschrift dázua,"
Sagt Christus, "die Seewand hat Raum ná grad gmua:
Á Herz soll á habm wiar á Spiagl so zart,
Und die Gegnd soll á spiageln áf bsunderni Art!"

A neměl slov...


A neměl slov, co krásy kolkolem,
jen v srdci píseň, jaká je ta zem;
kdo by tu radost uměl povědět,
to by byl básník, že ho nemá svět!

"Kdo by tu píseň z nitra vyzpíval,"
děl Petr, "byl by jak Šalamoun král,
zlatým písmem to jméno vidím plát,
muž s harfou z nebe, že ho Bůh měl rád!"

"Najdi ho," řekl Kristus zasněně,
"bude mít nápis tady ve stěně
nad jezerem, jak ono bude čist
a uchová všem kouzlo těchto míst!"

Schlägl in Dichtung und Literatur (1981), s. 180

P.S. Petr s Kristem na své pouti světem tu v Hanriederově Mühlviertler Mährl, tj. Pohádce z Mühlviertelu, stanou nad Plešným jezerem a tuší už jeho básníka v Adalbertu Stifterovi.

"Kolláschlag"


Dá Behmáwald hint
Macht án Sám wiar á Wand;
Erst zügi, aft gáh
Steigt ár a(n) nahánand.

In Wintá schen glitzád
In Summá schiat blab,
Als schlagát sei Rad hint
Ván Himö á Pfab.

Und vornaus sche(n) dunkl
Die Hölzá rundum;
Aft Feldá sche(n) liacht
Wiar án ausgmalni Stubm.

"Kolláschlag"


Šumava tam vzadu
stoupá jak lem,
zvolna, pak zvostra
kamen za kamenem.

V zimě sněhem blyská
a v letě jen tak
svitem kola z nebe,
co tu tepalo šlak.

Kol dokola tmí se
les jen dál a dál,
pole u chalup zrovna
jak by vymaloval.

A. Sonnleitner, Der Böhmerwald (1992), s. 15

P.S. Osobitým nářečím (i v češtině však se kupodivu vyskytuje slovo šlak a podle Etymologického slovníku jazyka českého značí stopu, úder, ránu) a výkladem místního jména tu autor popisuje své vlastní rodiště.

Lied vom Böhmerwalde


Gott zum Gruß im Böhmerwalde
hin zuerst zu Stifters Mal,
das von steiler Felsenhalde
niederschaut auf Berg und Tal.
Dann hinab auf rauhem Pfade,
winkt uns doch der Zaubersee
mit ureigenem Gestade
wie ein tiefgeheimes Weh.

Soll dein Sehnen neu erstarken,
steigen wieder rasch empor,
und auf dreier Länder Marken
drängt ein neuer Reiz sich vor.
Neuer Zauber wird dich fesseln,
wenn du vollbefriedigt ruhst
und vom Berge der Dreisesseln
einen Blick ins Weite tust.

Hier ein Meer von stolzen Fichten,
rechts und links ein Märchenbild,
zwingt es dich den Blick zu richten,
tief in Böhmens Prachtgefild.
Was du schaust, bleibt unvergessen,
unbeschreiblich ist der Reiz:
Holder Böhmerwald, dich messen
darfst dich mit Tirol und Schweiz.

Píseň o Šumavě


Bohu blíž tu v lesní říši
strmí Stifterův obelisk,
v hloubi skalních srázů tiší
přítmí hládě třpyt a blysk.
K jezeru níž dole míří
stezka v drsném kameni
břehů, které vstříc ti šíří
stesk jak tajné znamení.

Síla touhy nade všemi
velí však ti stoupat zas
až tam k pomezí tří zemí,
které okouzlí tě vráz.
Jakým divem tě jen víže
Třístoličník do svých pout,
že mu chceš být znovu blíže,
z temene se rozhlédnout.

Tady v moři hrdých stromů
unést pohádkou se nech,
jak by táhl k sobě domů
přenádherný obraz Čech.
Kdo viděl, nezapomene,
co kdy vůbec bude živ
na Šumavu, krásnou věnem
nad Tyrol i Švýcar div.

R. Essl, Oberplan : der Geburstort Adalbert Stifters (1993), s. 215

Ta druhá z ukázek je opravdu píseň, jejíž poslední dva verše se zpívají vždy opakovaně jako refrén a jejíž text zhudebnil Josef Hofer, jako ukázka z díla svého autora je však typičtější první z obou. Katolický kněz Norbert Hanrieder byl totiž především po Stelzhamerovi nejvýznamnějším hornorakouským básníkem nářečním. Narodil se 2. června 1842 v Kollerschlagu směrem od Rohrbachu k bavorské hranici, působil jako farář v Putzleinsdorfu kus na jih od rodné obce také v Mühlviertelu a zemřel 14. října 1913 v Linci ještě předtím, než spustily všechny katastrofy toho století. Snad proto nám jeho Píseň o Šumavě zní odněkud z časů, které snad ani jako by nikdy nebyly.

- - - - -
* Kollerschlag (A) / Plešné jezero / hora Třístoličník / † Linec (A) / † † Putzleinsdorf (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Kollerschlag
Na rakouské poštovní známce
Jeho bystu vytvořil významný umělec vídeňské secese Leopold Forstner, rodák z Bad Leonfelden

zobrazit všechny přílohy

TOPlist