LUDWIG HARANT
Úvod kroniky obce Srní
Pamětní kniha obce (v originále Gemeinde Gedenkbuch - pozn. překl.)
Kniha obsahuje 200 stran
Jméno a povolání kronikářovo:
Ludwig Harant
poštovní zřízenec v.v. a
majitel domu v Sedle 191 (v originále "Sattelberg 191" - pozn. překl.),
kronikářem zvolen dne 12. května 1929.
Úvod
Obec Stodůlecký podíl I. (v originále "Gemeinde Stadler Anteil I." - pozn. překl.) leží mezi 750 a 1050 metry nad mořem, tudíž více příhodná pro chov dobytka a lesní hospodaření než pro pěstování polních plodin (v originále "als für Ackerbau" - pozn. překl.). Obyvatelstvo je německé národnosti (v originále "ist deutsch" - pozn. překl.), původem silný a zdravý lidský kmen (v originále "ursprünglich ein kräftiger gesunder Menchenstamm" - pozn. překl.) náboženství římsko-katolického.
Aby bylo možno založit tuto kroniku správně a co nejblíže pravdě (v originále "richtig und wahrscheinlich" - pozn. překl.), snažil jsem se vyhledat a shromáždit prameny, které by mi měly poskytnout závěry o vzniku a dalších osudech zdejší obce. Při těch pracích mě podpořili zejména arcikněz (o titulu viz Wikipedia - pozn.překl.) Ivan Soukup a pan řídící učitel Hans Pruner, jakož i pamětníci Franz Paukner a Karl Hofmann, oba výminkáři ze Sedla.
To, co jsem tak shromáždil a sestavil, chci sdělit v následujích řádcích (v originále "im Nachstehenden", digitálně přístupný český překlad kroniky vazbu chybně překládá "sdělit budoucím" - pozn. překl.).
Čtenáře asi nejvíce překvapí ten "Stodůlecký podíl I.", pro překladatele byl však týmž oříškem kronikářova adresa "Sattelberg 191" hned vedle dvojjazyčného republikánského razítka pro "Purkmistrovský úřad v Srní na Šumavě - Bürgermeisteramt in Rehberg im Bw". Dům s tím číslem popisným 191 už v Srní neexistuje, popis obce v knize "Im Lande der künischen Freibauern" (1979) jej však řadí do výčtu "srnské" čtvrti Kirchenhäuser, tj. Kostelní domky, jako stavení zbudované roku 1926, jehož majiteli jsou Ludwig Harant a Berta Gruberová. Pak už je sotva vyloučena mýlka, že jde o manželský pár, jehož data lze i dnes najít v místních matrikách. Ze záznamu zdejší oddací matriky o svatbě Adely Harantové (její "rozrod" viz genealogická databáze GEDBAS) a Antonem Haslingerem dne 2. června 1923 v kostele Nejsvětější Trojice v Srní se s určitostí dovídáme, že nevěstiným otcem byl Ludwig Harant, "Wagner u. Landesbriefträger", tj. kolář a venkovský listonoš, matkou pak Berta, roz. Gruberová. Anton a Adela Haslingerovi hospodařili pak až do odsunu na dnes zaniklém "Mosteckém mlýně", jak by se česky nazýval mlýn zvaný Bruckmühle čp. 10 ve čtvrti obce Srní zvané Thalhäuser (Údolí). Ani most, ani mlýn tam ovšem dnes marno hledat. Rovněž Zelenohorská Huť (Grünberger Hütte), kde ve stavení čp. 44 spatřil kolář, listonoš a později i průvodčí autobusové linky a zároveň "náš" písař obecní kroniky Ludwig Harant (v křestním záznamu, který pořídil "rehberský" farář Wenzl Polák, je příjmením psán zřejmě chybně "Harrant", sám Harant ve své kronice spojuje prvního nositele svého příjmení ve zdejší končině s Kryštofem Harantem z Polžic /píše ovšem přídomek mylně "von Pořic"/ a Bezdružic) 7. září 1877 světlo světa. Jeho otec Wilhelm Harant (u něho je příjmení psáno správně), syn zdejšího dřevorubce Franze Haranta a Anny Marie, roz. Wolfové rovněž odtud ze Zelenohorské Hutě, provozoval tu v Zelenohorské Huti čp. 44 kolářské řemeslo, v němž vyučil i syna. Chlapcova matka Maria, roz. Uhlíková (i v matrice "Uhlík"!) byla dcerou jiného zdejšího dřevorubce Franze Uhlíka ze stavení čp. 36 a Marianny (Marie Anny), roz. Kufnerové z také dnes zcela zaniklé osady Vchynice-Tetov (Chinitz-Tettau). Kmotrem, po němž novorozenec dostal křestní jméno, byl dřevorubec z Antiglu čp. 39 (dnes tam zbyl jen známý autokemp) Ludwig Harant se svou manželkou Marií. Bertha (tak křestní jméno zapsal v křestní matrice farář Wenzl Polák) Gruberová, která se stala ženou "našeho" kronikáře Ludwiga Haranta, se narodila 26. června 1877 v Srní čp. 113 jako dcera zdejšího rolníka Antona Grubera (syna Karla Grubera, v době Berthina narození výminkáře v Srní čp. 241, a jeho ženy Karoliny, roz. Edenhofnerové také ze Srní) a Pauliny, dcery Josefa Hoffmanna, rolníka v Srní čp. 113, a Anny, roz. Winkelbauerové ze Srní čp. 105. Kmotrem byl Franz Klostermann, rolník ze Srní (*17. ledna 1830 v Hrádkách /Schlösselwald/ čp. 126), se svou ženou Cäcilií, roz. Winkelbauerovou (*19. srpna 1824 v Sedle čp. 220. Co bylo s kronikářem Harantem po roce 1938 a zejména po roce 1945, nám zatím známo není. Jen stručná zpráva v červencovém čísle Glaube und Heimat v roce 1953 zmiňuje jeho úmrtí. Copak ale tohle všechno kolem Srní čtenáři nestačí?
- - - - -
* Zelenohorská Huť / Srní
