logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

EMIL HARTMANN VON HARTENTHAL

Tady se v česky psaném záznamu matriky z Třeboně hlásí ke svému otcovství schwarzenberský "Forstamtassistent" Aloys z Hartenthalu, syn schwarzenberského důchodního v Čejnově Jana z Hartenthalu a Johanny, roz. Schmutzové, z Krumlova - schwarzenberským důchodním byl ostatně i otec matky novorozencovy, totiž Hynek Solberger (jeho žena byla Eleonora, roz. Kürningerová z Budějovic)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na společné fotografii schwarzenberských úředníků je označen na hrudi číslem 15
(číslo 30 má ústřední ředitel schwarzenberských archivů Anton Mörath)Na společné fotografii schwarzenberských úředníků je označen na hrudi číslem 15
(číslo 30 má ústřední ředitel schwarzenberských archivů Anton Mörath)

Na společné fotografii schwarzenberských úředníků je označen na hrudi číslem 15
(číslo 30 má ústřední ředitel schwarzenberských archivů Anton Mörath)

Repro Schwarzenbergové v české a středoevropské historii (2008), s. 40-41

Dcera vrchního inženýra von Hartenthala na Seidelově snímku, datovaném 4. května roku 1911, je tu zachycena v den svého prvního svatého přijímání

Dcera vrchního inženýra von Hartenthala na Seidelově snímku, datovaném 4. května roku 1911, je tu zachycena v den svého prvního svatého přijímání

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Na tomto snímku, datovaném 8. ledna 1917, figurují slečny "Havel und von Hartenthal" v divadelních kostýmech

Na tomto snímku, datovaném 8. ledna 1917, figurují slečny "Havel und von Hartenthal" v divadelních kostýmech

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro byt na českokrumlovském zámku (čp. 59) zaznamenává tu českou rodinu schwarzenberského stavebního ředitele Ing. Emila Hartenthala s jeho ženou Adelou (*1. února 1872 ve vsi Josefsdorf, dnes Iosefalau na území rumunského Banátu), dcerou Marií (*20. září 1901 v Hluboké nad Vltavou) a s německou služkou Emmou Schwazovou z Českého Krumlova

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Záznam v českokrumlovské knize zemřelých je psán česky, zmiňuje jeho choť Adélu, roz. Marthovou,
jakož i příčinu úmrtí, kterou byla srdeční mrtvice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Parte vdovy po něm na stránkách krajanského měsíčníku

Parte vdovy po něm na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1956, č. 9, s. 32

Erb

Erb

Repro archív Kohoutího kříže

Obálka (2008) podrobné zprávy o gotických kamnových kachlích, nalezených v listopadu roku 1918 na českokrumlovském zámku (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a Archeologický ústav AV ČR v Praze

Obálka (2008) podrobné zprávy o gotických kamnových kachlích, nalezených v listopadu roku 1918 na českokrumlovském zámku (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a Archeologický ústav AV ČR v Praze

Kachel s motivem Samsona na lvu (viz i výše obálku zprávy, vydané roku 2008 a mědiryt Mistra E. S. (*1467) z horního Porýní, identifikovaný jako předloha kachle zejména silákovou pozicí v sedu obkročmo na šelmě, jejíž tlamu trhá podle Bible "jako by šlo o nějaké kůzle"

Kachel s motivem Samsona na lvu (viz i výše obálku zprávy, vydané roku 2008 a mědiryt Mistra E. S. (*1467) z horního Porýní, identifikovaný jako předloha kachle zejména silákovou pozicí v sedu obkročmo na šelmě, jejíž tlamu trhá podle Bible "jako by šlo o nějaké kůzle"

Repro M. Ernée, Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově (2008), s. 25

Anděl štítonoš s erbem pánů z Růže na gotickém kachli
(Státní hrad a zámek Český Krumlov)

Anděl štítonoš s erbem pánů z Růže na gotickém kachli
(Státní hrad a zámek Český Krumlov)

Repro Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov,
kresba Jan Votava

Zámek v Českém Krumlově na snímku z roku 2015

Zámek v Českém Krumlově na snímku z roku 2015

Foto Ivo Kareš

Českokrumlovský hrad a zámek, po Pražském hradě nějvětší komplex svého druhu v Čechách,
zde s německým popisem svých jednotlivých částí

Českokrumlovský hrad a zámek, po Pražském hradě nějvětší komplex svého druhu v Čechách,
zde s německým popisem svých jednotlivých částí

Repro H. Reischl, Böhmerwald Kulturgeschichte kompakt : von den ersten Siedlungsanfängen bis zu Karl Klostermann (2008), s. 141

Náměstí v rodné Třeboni v roce 2012

Náměstí v rodné Třeboni v roce 2012

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist