logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MORITZ HARTMANN

Repro A. Kohut, Berühmte israelitische Männer und Frauen in der Kulturgeschichte der Menschheit, Erster band (1900), s. 410

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Zweiter Band, Erste Abteilung (1914), s. 977

Podobizna z mladých let

Podobizna z mladých let

Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 32

Jeho mladistvá podoba na kresbě Heriberta Loserta z roku 1963

Jeho mladistvá podoba na kresbě Heriberta Loserta z roku 1963

Repro L. Schacherlová, Wege ins Exil (1964), 178

Na kresbě podle fotografie ze sbírky, jejímž majitelem byl Dr. Bruno von Frankl-Hochwart

Na kresbě podle fotografie ze sbírky, jejímž majitelem byl Dr. Bruno von Frankl-Hochwart

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1918, 7. Abteilung (1930), s. 492

O jeho rodné obci tu píše Hugo Rokyta a cituje i Hartmannovy vzpomínky - v příslušné židovské matrice je Hartmannů celá řada, jeho záznam ovšem chybí

O jeho rodné obci tu píše Hugo Rokyta a cituje i Hartmannovy vzpomínky - v příslušné židovské matrice je Hartmannů celá řada, jeho záznam ovšem chybí

Repro H. Rokyta, Die Böhmischen Länder (1997), s. 281-282

Trhové Dušníky na starých fotografiích i se zaniklým zámkem

Trhové Dušníky na starých fotografiích i se zaniklým zámkem

Trhové Dušníky na starých fotografiích i se zaniklým zámkem

Repro Program rozvoje obce Trhové Dušníky 2019-2024, s. 11

Parte ve vídeňském tisku

Parte ve vídeňském tisku

Repro Die Presse, Abenblatt, 14. 5. 1872, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Obsáhlý nekrolog ve vídeňském tisku výmluvně svědčí o významu zesnulého

Repro Neue Freie Presse, 14. 5. 1872, s. 7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Záhlaví nekrologu v renomovaném časopise Spolku pro dějiny Němců v Čechách,
jehož autorem byl Karl Viktor von Hansgirg

Záhlaví nekrologu v renomovaném časopise Spolku pro dějiny Němců v Čechách,
jehož autorem byl Karl Viktor von Hansgirg

Repro Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1873, č. 4, s. 11

Záznam o jeho úmrtí v matrice vídeňské židovské náboženské obce

Repro Sterbebuch 1871-1874, Archiv der Israelitischen Kultusgemeinde Wien

Podle záznamu v databázi JewishGen byl pohřben na vídeňském židovském hřbitově na předměstí Währing, dnes jeho hrob najdeme na Ústředním hřbitově (IV. Tor 14A-13-16)Podle záznamu v databázi JewishGen byl pohřben na vídeňském židovském hřbitově na předměstí Währing, dnes jeho hrob najdeme na Ústředním hřbitově (IV. Tor 14A-13-16)

Podle záznamu v databázi JewishGen byl pohřben na vídeňském židovském hřbitově na předměstí Währing, dnes jeho hrob najdeme na Ústředním hřbitově (IV. Tor 14A-13-16)

Repro JewishGen a www stránky Find a Grave, foto MDav

Repro Jewish Encyclopedia

Titulní list jeho nejznámějšího románu v jednom z pozdějších vydání

Titulní list jeho nejznámějšího románu v jednom z pozdějších vydání

Repro Projekt Gutenberg-DE

Jak o tom svědčí věta z Čapkových Hovorů s TGM, Masaryk nikdy nezapomněl, jak mu kdysi ve Vídni pomohla Hartmannova vdova, když měl jako mladý docent hmotné problémy

Jak o tom svědčí věta z Čapkových Hovorů s TGM, Masaryk nikdy nezapomněl, jak mu kdysi ve Vídni pomohla Hartmannova vdova, když měl jako mladý docent hmotné problémy

Repro K. Čapek, Hovory s TGM (1946), s. 75

Parte jeho ženy Berthy, roz. Rödigerové, zemřelé ve Vídni dne 4. ledna válečného roku 1916 v nedožitém věku 77 let - s Moritzem Hartmannem se poznala v Ženevě, kde on stejně jako rodina Rödigerova našli tehdy azyl

Parte jeho ženy Berthy, roz. Rödigerové, zemřelé ve Vídni dne 4. ledna válečného roku 1916 v nedožitém věku 77 let - s Moritzem Hartmannem se poznala v Ženevě, kde on stejně jako rodina Rödigerova našli tehdy azyl

Repro www stránky Geni.com

Se jménem Moritze Hartmanna souvisí i překlad románu Jaroslava Durycha (1886-1962) "Bloudění" (1929) pod titulem "Friedland : ein Wallenstein-Roman" (1933). který pořídil Pavel Eisner (1899-1958) pod pseudonymem Martin Hartmann-Wagner (Wagnerová znělo dívčí příjmení Eisnerovy manželky /1888-1955/ Margarete /Markéty/), mající odkazovat na jeho nedoložené pokrevní příbuzenství právě s Moritzem Hartmannem (viz k tomu studie Tilmana Kastena "Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha" v časopise Česká literatura 6/2014, s. 745-783)

Se jménem Moritze Hartmanna souvisí i překlad románu Jaroslava Durycha (1886-1962) "Bloudění" (1929) pod titulem "Friedland : ein Wallenstein-Roman" (1933). který pořídil Pavel Eisner (1899-1958) pod pseudonymem Martin Hartmann-Wagner (Wagnerová znělo dívčí příjmení Eisnerovy manželky /1888-1955/ Margarete /Markéty/), mající odkazovat na jeho nedoložené pokrevní příbuzenství právě s Moritzem Hartmannem (viz k tomu studie Tilmana Kastena "Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha" v časopise Česká literatura 6/2014, s. 745-783)

Repro www stránky ZVAB - Zentrales Verzeichnis Antiquarischer Bücher

Obálka (1940) druhého vydání antologie z veršů německých básníků o Čechách, kterou na podzim 1939 sestavil Vincy Schwarz, popravený nacisty roku 1942 za heydrichiády i se svou manželkou, a zahrnul sem i dvě básně Moritze Hartmanna (nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha)

Obálka (1940) druhého vydání antologie z veršů německých básníků o Čechách, kterou na podzim 1939 sestavil Vincy Schwarz, popravený nacisty roku 1942 za heydrichiády i se svou manželkou, a zahrnul sem i dvě básně Moritze Hartmanna (nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha)

Snímek z odhalení pomníku Josefa II. ve Frymburku dne 14. srpna 1904

Snímek z odhalení pomníku Josefa II. ve Frymburku dne 14. srpna 1904

Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes
aus dem Böhmerwald und dem Bayerischen Wald (1992), s. 84

Pomník Josefa II. ve Frymburku, zachycený na pohlednici vlevo, byl v roce 1919 odstraněn
a byl na něm později osazen reliéf s podobou Adalberta Stiftera

Pomník Josefa II. ve Frymburku, zachycený na pohlednici vlevo, byl v roce 1919 odstraněn
a byl na něm později osazen reliéf s podobou Adalberta Stiftera

Repro R. Köplinger, Ein Friedberger erinnert sich. Erlebtes und Erlauschtes aus dem Böhmerwald und dem Bayerischen Wald (1992), s. 84

Dnes nacházíme frymburský Stifterův reliéf na bývalém zdejším pomníku zakladatele turnerského tělocvičného hnutí Jahna - to asi, že kámen mluvit neumí

Dnes nacházíme frymburský Stifterův reliéf na bývalém zdejším pomníku zakladatele turnerského tělocvičného hnutí Jahna - to asi, že kámen mluvit neumí

Foto Jan Mareš

Bysta císaře Josefa II. z roku 1883, která stávala v českobudějovických městských sadech

Bysta císaře Josefa II. z roku 1883, která stávala v českobudějovických městských sadech

Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), s. 44

Pomníky Josefa II. byly většinou takříkajíc "sériové výroby", někde si je však navíc "vymalovali", jako tady v severočeských Kunraticích (Kunnersdorf) u Cvikova (Zwickau), kde se po dlouhém čase vrátil na své místo

Pomníky Josefa II. byly většinou takříkajíc "sériové výroby", někde si je však navíc "vymalovali", jako tady v severočeských Kunraticích (Kunnersdorf) u Cvikova (Zwickau), kde se po dlouhém čase vrátil na své místo

Repro Wikipedia

Památník Josefa II. ve vimperském městském parku, odstraněný prý hned v roce 1918

Památník Josefa II. ve vimperském městském parku, odstraněný prý hned v roce 1918

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 507

Dvě písně na slova básní Moritze Hartmanna složil v Terezíně v roce 1943 hudební skladatel Rudolf Kende (1910-1958), který na rozdíl od svých rodičů a přes tělesné postižení jako jeden z mála českobudějovických Židů holocaust přežil

Dvě písně na slova básní Moritze Hartmanna složil v Terezíně v roce 1943 hudební skladatel Rudolf Kende (1910-1958), který na rozdíl od svých rodičů a přes tělesné postižení jako jeden z mála českobudějovických Židů holocaust přežil

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

O Rudolfovi Kendeovi na stránkách krajanského čtvrtletníku

Repro Sudetenland, 2019, č. 3, s. 310-311

Jeho hrob na českobudějovickém židovském hřbitověJeho hrob na českobudějovickém židovském hřbitově

Jeho hrob na českobudějovickém židovském hřbitově

Foto Pavel Polák

Chátrající Kendeho vilu, památkově chráněnou stavbu z roku 1920 (více viz Wikipedia), se v roce 2023 rozhodlo koupit město České Budějovice, uvažuje se o tom, že by tu vznikla expozice, přípomínající osudy židovských a německých obyvatel městaChátrající Kendeho vilu, památkově chráněnou stavbu z roku 1920 (více viz Wikipedia), se v roce 2023 rozhodlo koupit město České Budějovice, uvažuje se o tom, že by tu vznikla expozice, přípomínající osudy židovských a německých obyvatel města

Chátrající Kendeho vilu, památkově chráněnou stavbu z roku 1920 (více viz Wikipedia), se v roce 2023 rozhodlo koupit město České Budějovice, uvažuje se o tom, že by tu vznikla expozice, přípomínající osudy židovských a německých obyvatel města

Foto Ivo Kareš (nahoře vlevo) a Jarmila Sajtlová

15. listopadu 2023 byly před vilou položeny "kameny zmizelých" rodiny Kende

15. listopadu 2023 byly před vilou položeny "kameny zmizelých" rodiny Kende

Foto Ivo Kareš

Harry Kende (1927-1945), jedna z obětí holocaustu z Českých Budějovic

Harry Kende (1927-1945), jedna z obětí holocaustu z Českých Budějovic

Repro České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka : články z let 2016 až 2022 (2023), s. 36

Je mu věnován další "kámen zmizelých" u gymnázia v České ulici, kde studoval

Je mu věnován další "kámen zmizelých" u gymnázia v České ulici, kde studoval

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist