logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADELE HASLBERGEROVÁ

Die alte Heimat


Die alte Heimat hab' ich besucht,
es ist nur eine kurze Wiederkehr,
Die Stätte meiner Kindheit hab ich gesucht --
jedoch, wonach man sich sehnt, das findet man nicht mehr.

Meine Schritte lenke ich zum Waldessaum
der meiner Jugend trauter Gefährte,
wo mein Großvater mir an Strauch und Baum
Werden, Vergehen und Wesen der Natur erklärte.

Ein leichter Wind weht von Westen her,
dass die Fichtenwipfel sich wiegen und neigen
und ein Rauschen und Singen geht durch das Wipfelmeer,
wie es nur den Böhmerwaldfichten zu eigen.

O altvertraute Heimatmelodie,
wie klingst du so lieb und so gut,
als wäre ich so wie einst, daheim --
geborgen in deiner Hut.

Starý domov


Starý domov jsem přišla navštívit,
jen krátké znovushledání to bylo,
ta místa dětství mne hledat vedl cit --
nenajdeš však, o čem snít srdci je tak milo.

Na okraj lesa šla jsem jak ve snu tom,
kam zamlada jsem často mířívala
s dědečkem, jenž mě každý keř a strom
učil znát proto, abych i života běh znala.

Větřík od západu vane sem,
hle, jak vršky smrků se v něm kolébají,
a zpěv a šum moři podobny jdou nad lesem,
jako to jenom tu na Šumavě znají.

Ty stará melodie domova,
jak mile a jak vlídně umíš znít,
jak bych byla zas někde nazpátek --
kam chodívá si každý pro úkryt.

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 11, s. 37

Adele Haslbergerová, která zemřela v bavorském Pasově (Passau) dne 2. února 2011 a byla tam po boku svého muže pár dnů nato i pochována, spatřila světlo světa 12. října 1922 ve městě Neuß na Rýně, kde se tehdy její rodiče kvůli výkonu povolání zdržovali. Její dívčí příjmení znělo Kindermannová a její předkové ve Volarech, kam v asi dvou letech věku přišla, pocházeli ze starého řezbářského rodu. Už v raném mládí objevila Adele v sobě výtvarné sklony a kresbě i malbě se pak věnovala až do doby, kdy ji zaskočila zrádná nemoc. V roce 1946 se i ona se strýcem a tetou stala obětí poválečného vyhnání. Už v Německu se roku 1951 vdala za Rudi Haslbergera, původem volarského truhláře. Vedle něho teď spí v bavorské zemi, nad hrobem, jak jinak, zazněla ji ale v podání krajanského sboru šumavská hymna. Dort tief im Böhmerwald, kolik jen lidí po světě rozesetých by si tam mělo dojít pro úkryt a bezpečí domova.

- - - - -
* Neuss (NRW) / Volary / † † † Pasov (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S kamenným srdcem ze zdi jejího rodného domu,
který byl po válce zničen
Její stránky s reprodukcí jedné z jejích malířských prací v katalogu výstavy
šumavských umělců v Pasově roku 1993
Volarská korouhev při vysvěcení Stifterova památníku na Šumavském náměstí (Böhmerwaldplatz) v Mnichově dne 22. října roku 1989
Česky psaná listina Petra Voka z Rožmberka datovaná dnem 29. června roku 1596 a stvrzující práva městyse Volary, náležejícího v letech 1503-1600 rodu pánů z Růže

zobrazit všechny přílohy

TOPlist