logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LEOPOLDINE HAUNOVÁ

Hoamatlos


A Vogerl hot g'sunga
do drent'n im Woid.
Dös Liad is ma drunga
i's Herz goar mit Gwoid.

So weh wor dös G'sangl,
so müad is' vawaht,
dass 's mi mächti pockt hot -
frei g'woat hob i stad.

A Kuckuck, der hot 's
aus 'm Nest außig'jogt,
und dös kloani Vogerl
hietzt hoamatlos klogt.

Kimm Vogerl, kimm zuwa,
auf dass i di herz!
Schau, uns zwoa vabind't jo
da ganz gleichi Schmerz!

Bez domova


V lese si zpívá
ptáček tak sám.
Hláskem se mně vlívá
až do srdce tam.

Je písnička tklivá
a mdlivě se chví,
až nitro se svírá
až tichne, dyž ví,

že kukaččí mládě
teď tvý hnízdo chová,
a ty, ptáčku malej,
seš bez domova.

Poď, ptáčku, sem ke mně,
ať slyšim tě dál!
Hleď, my voba přec máme
teď stejnakej žal!

Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch(1986), s. 489

Slovníček: Woid = les, dös = tento, tato, toto, drunga i's Herz = proniká do srdce, mit Gwoid = silou, mocně, müad = zemdleně, vawaht = uplývá, vane, pockt = uchopuje, zmocňuje se, stad = tiše, hot außig'jogt = vyhnalo ven, hietzt = nyní, klogt = žaluje, kimm zuwa = pojď ke mně, i di herz = já tě slyším, uns zwoa vabind't jo = nás dva spojuje přece.

Leopoldine Haunová, jak uvádí připojený text v knize, kde její verše uvádějí "literární část", tj. ukázky z děl autorů "německé kulturní krajiny mezi Vltavou a Malší", narodila se 22. září roku 1898, a to stejně stejně jako Hans Watzlik, který k nim také náleží, v Dolním Dvořišti (Unterhaid). Po vyhnání nalezla nový domov v Linci "na Dunaji" a působila tam v jedné notářské kanceláři. V Linci pak v dubnu roku 1993 i skonala v požehnaném věku nedožitých 95 let.. Od mládí psala nářeční verše, které vyzařují opravdovou vroucnost a také spojení s přírodou.

- - - - -
* Dolní Dvořiště / † † † Linec (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady je učitelka Theresie Haunová zachycena s dětmi z Dolního Dvořiště, ředitelem školy Weranim a páterem Severinem Gottsmichem o prvním svatém přijímání školáků na Bílou sobotu 1939
Záznam z matriky farní obce Dolního Dvořiště svědčí mimo jiné i o tom, že její babička z matčiny strany pocházela z Jaroměře (Jarmirn)
Na poslední straně matriky nacházíme i podpis biskupa Jana Valeriana Jirsíka,
stvrzující v roce 1852 na Svatém Kameni, že svazek má 755 stran
O tom, jak Haunovy z Dolního Dvořiště rozesel odsun do světa, svědčí i zpráva krajanského měsíčníku z roku 1953 o návštěvě pekaře Ignaze Hauna z Dolního Dvořiště u jeho sestry Theresie, někdejší učitelky ručních prací, v Offenbachu nad Mohanem a o sestřině smrti a pohřbu

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist