LUDWIG HAYDN
 Na výročním tablu spolku Deutscher Böhmerwaldbund bylo jeho příjmení psáno Hoidn (viz i Ottokar Schubert) Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
|
|
Záznam dobrovodské oddací matriky o svatbě jeho rodičů, tj. Karla Haydna (původně psáno Hojden), učitele ve dnes zcela zaniklých Mokřanech (Moos), obec Kochánov, okres Klatovy (tehdy okres Sušice), syna Mathiase Hojdena, podruha v Mokřanech čp. 30, a jeho ženy Josefy, roz. Schneiderové z Dolejšího Krušce, s Theresií, dcerou Josefa Mužika ze zaniklé Cuše a Theresie, roz. Gruberové z rovněž zaniklého Babylonu (obě posledně jmenované osady náležely k zaniklým Stodůlkám) Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
|
Záznam křestní matriky farní obce Dobrá Voda u Hartmanic o jeho narození v rodině učitele Karla Hojdena a jeho ženy Theresie, roz. Mužikové, s přípisem o svatbě Ludwiga, tehdy ještě rovněž Hojdena, v Teplicích roku 1920 (nevěsta byla roz. Liballová), jakož i o změně Ludwigova příjmení "Hojden" v roce 1943 na "Haydn" podle křestního listu jednoho z předků, narozeného v srpnu roku 1735(!) |
|
 Tady se o něm a jeho činnosti v Teplicích rozepsal českobudějovický německý list v roce 1924 Repro Budweiser Zeitung, 1924, č. 93, s. 7 |
|
 O rodné Rovině napsal do krajanského měsíčníku tento článek, doprovázený snímkem někdejšího stavu Repro Hoam!, 1957, č. 3, s. 21-22 |
|
 V Prášilech chodil do obecné školy, tady zachycené na snímku z třicátých let dvacátého století i s panem řídícím Hofmannem a jeho rodinou Repro Hoam!, 1991, č. 10, s. 655 |
|
 Škola v Prášilech na kresbě z tamní obecní kroniky Repro Kronika obce Prášily 1918-1937 (SOA v Klatovech - Porta fontium) |
|
 Budova bývalé školy ve Filipově Huti, kterou také navštěvoval, na snímku z roku 2017 Foto Leona Töröková |
 K jeho sedmdesátinám vyšel na stránkách krajanského časopisu v červnu roku 1951 tento text Repro Hoam!, 1951, č. 2, s. 18 |
 Inzerát na jeho knihu šumavských písní a tanců také z roku 1951 Repro Hoam!, 1951, č. 10, s. 31 |
 Jeho medailon na stránkách ústředního orgánu krajanského sdružení Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1994, č. 44, s. 8 |
|
Jeho článek o tom, jak vzniká lidová píseň, kde se jako názorný příklad uvádí píseň z Chrobol, zaznamenaná Karlem Pimmerem, vyšel na stránkách březnového čísla měsíčníku Hoam! v roce 1952 Repro Hoam!, 1952, č. 3, s. 5-6 |
|
 Parte na stránkách krajanského měsíčníku Repro Hoam!, 1965, č. 1, s. 32 |
 Škola v zaniklých Mokřanech, kde učil jeho otec, odstřelená později vojáky - po výbuchu bylo prý i z dálky vidět, jak školní lavice létaly vysoko do vzduchu Repro P. Kopp, Kochánov : místa a lidé (2012), s. 63, kresba Jan Kopp |
 Polorozpadlý dům v Pustině nad Dobrou Vodou u Hartmanic Foto Jan Mareš |
 Zvon ze statku Pustina, dílo slavné zvonárny Jana Pricqueye v Klatovech z roku 1726, zachráněný na poslední chvíli při požáru usedlosti, je dnes uchováván v kašperskohorském Muzeu Šumavy Repro V. Horpeniak, Advent a vánoční zvyky na Šumavě (2011), s. 65 |
  Jeho rodná Rovina... Repro www stránky Národní geoportál INSPIRE |
|
  ... a Pustina na leteckých snímcích z let 1950 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
 Dnešní podoba "Chaty Rovina na Šumavě", zbudované na místě někdejšího hostince "U Vintířových skal" Foto Ivo Kareš |
|
 Pohled od Roviny na šumavské hřebeny Foto Ivo Kareš |
 Obálka (2008) monografie rodu Veithů, vydané Regionálním muzeem Mělník |
  Vzácný soubor portrétů rodiny Veithovy, zřejmě dílo Antonína Machka Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, foto Helena Jakešová |
|
 Rosa Abeleová, roz. Veithová, dcera Wenzela Veitha Repro A. Jelineková - F. Pfaffl, Die Chronik der Familie Abele : Glasfabrikanten im Böhmerwald (2010), s. 31 |
|
 Svatba Jakobova otce Sebastiana s Dorotheou, roz. Stiepaniovou v listopadu 1752 ve Volarech je zaznamenána ve volarské matrice se ženichovým příjmením psaným "Veütl" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Záznam volarské matriky o narození Jakoba Veitha dne 15. července roku 1758 "Sebastianu Veuchtovi" a jeho ženě Dorothee - otec je tu titulován jako "Civis Wollariensis" a křížek u křestního jména novorozencova značí právě jeho pokřtění Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Životopis jenoho z poslední generace Veithů postrádá datum úmrtí... Repro L. Jouza, Veithové : od tkalcovského stavu ke šlechtickému titulu (2008), s. 590-591 |
 ... a parte téže osoby s daty úmrtí i pohřbu v rakouském Gmundenu, kde leží jeho hrob Repro Hoam!, 1954, č. 9, s. 7 |
Textová část: |
|
|
