WILLY ROLF HEGER
Zahájení německé stagiony v českobudějovickém městském divadle na Květnou neděli v dubnu 1933
Jednání mezi zdejším sdružením Deutscher Theaterverein a ředitelstvím Williho Rolpha Hegera v Mostě (v originále "mit der Direktion Willi Rolph Heger in Brüx" - pozn. překl.) vedla k tomu výsledku, že vedení letošní stagiony (v originále "die Leitung der diesjähtigen Spielzeit" - pozn. překl.) bylo opět převzato zmíněnou direkcí. Stagiona započíná na Květnou neděli dne 9. dubna a její trvání závisí na samotném zdejším německém obyvatelstvu, jemuž je vyhrazeno rozhodnutí, zda německá stagiona nyní a v budoucnu bude uznána za nezbytnost, zda dostatek lásky a porozumění pro živoucí scénickou tvorbu (v originále "für die Pflege lebendiger Bühnenkunst" - pozn. překl.) umožní německou stagionu zajistit. - Ředitel Heger zamýšlí přijít letos do Českých Budějovic toliko s hudebním aparátem, to značí, že tu bude letos pěstována jen opera a opereta. Přijetí opery a operety do herního programu představuje významný přínos o to víc, že ředitel Heger věnuje této oblasti hudební produkce, jak prokázal už v předešlém roce, obzvláštní péči. - Pro zahajovací představení byla zvolena opera Giuseppe Verdiho "Síla osudu" (v originále "Die Macht des Schicksals" - pozn. překl.). Kromě této opery jsou ve výhledu jako slavnostní inscenace u příležitosti 50. výročí smrti Richarda Wagnera jeho opera "Lohengrin" (nakonec byly pro slavnostní večer vybrány části oper "Lohengrin" a "Valkýra", z nichž ta druhá byla uvedena jako celek už v předchozí sezóně /21. dubna 1932 v půl osmé večer/ jako významná kulturní událost města /podle listu "Budweiser Zeitung" šlo o "ein für Budweis unerhörtes Ereignis"/ - pozn. překl.), dále "Nížina" (v originále "Tiefland", premiéra díla Eugena d'Alberta se konala roku 1903 na scéně německého divadla v Praze! - pozn. překl.), "Othello" (dílo Giuseppe Verdiho /1887/ - pozn. překl.), "Lazebník sevillský" (v originále "Der Barbier von Sevilla", dílo Gioachino Rossiniho /1816/ - pozn. překl.), "Prodaná nevěsta" (v originále "Die verkaufte Braut", dílo Bedřicha Smetany /1866/, jehož německé provedení 21. dubna 1933 mělo živý ohlas i u českých recenzentů - pozn. překl.), "Hoffmannovy povídky" (v originále "Hoffmanns Erzählungen", dílo Jacquese Offenbacha /provedeno až posmrtně 1881/ - pozn. překl.) a "Kouzelná flétna" (v originále "Zauberflöte/, dílo Mozartovo /1791, provedené německy poprvé v roce skladatelovy smrti/, k jehož uvedení v rámci této Hegerovy stagiony už nedošlo - pozn. překl.). - Další údaje ohledně operetního repertoáru a angažovaných představitelů budou poskytnuty v dalších číslech listu.
Budweiser Zeitung, 1933, č. 24, s. 8
P.S. Zpráva českobudějovického německého listu se přes odlišné psaní Hegerova jména (během stagiony se sám píše Willy Rolf Heger a uvádí celkem nezvykle i číslo 622 svého telefonu) opírá o ředitelovy údaje natolik, že jí lze jako desítkám ostatních podobných informací o jednotlivých představeních (nikoli ovšem početných německých i českých recenzí o nich) přičíst jeho autorství.
Na Květnou neděli 9. dubna 1933, kdy byla německá stagiona (výraz "stagiona" je v dobovém českém tisku používán v převaze) v českobudějovickém městském divadle zahájena Verdiho operou "Síla osudu", pronesl Hermann Göring v berlínském Sportovním paláci významný projev "Nationalismus und Sozialismus", kde vysvětlil německým "lidem práce", že skutečným a osudovým socialismem je ten Hitlerův ("Vůdce" byl jmenován říšským kancléřem 30. ledna 1933). Snad i proto se Willy Rolf Heger rozhodl divadelní sezónu zasvětit hudbě a nikoli dobovému dramatu. Na tom totiž nejprve založil svou "hrací dobu" (Spielzeit) v roce předchozím (poté, co od roku 1931 vedl německé divadlo v zaniklém dnes starém Mostě, za jehož úroveň by se prý tehdy nemusela stydět nijaká známější německá scéna): hned první z kusů v dubnu 1932 (byl to "rok Goetheův") byla hra Ladislase Fodora (ten prchl roku 1938 v souvislosti s Hitlerovým "anšlusem" Rakouska, kde do té doby žil, do USA, kde i později zemřel) "Der Juwellenraub in der Kärntnerstraße" (v Německu byla hra uváděna pod titulem "Der Juwellenraub am Kurfürstendamm" s odvoláním na berlínskou ulici lidově zvanou "Kudamm", česky hra vyšla s názvem "Loupež klenotů na Národní třídě"/!/ roku 1933 v nakladatelství " Centrum", už rok předtím byl námět zfilmován v USA v režii Williama Dieterleho s Williamem Powellem a Kay Francisovou pod názvem Jewel Robbery). Následovala hra "Kopf in der Schlinge" (britský autor John Bradley v ní kritizoval západní soudní praxi s jejími justičními omyly a Rodenovo komorní divadlo hru "Hlava ve smyčce" uvedlo už 3. září 1931 v Písku, Šolcův umělecký soubor 21. prosince 1935 v Prachaticích a rok předtím 13. listopadu 1934 i v Českých Budějovicích Jihočeské národní divadlo, 30. srpna 1936 pak i "dramatický a kulturní spolek 'Jirásek'" na českobudějovické Lannově třídě). Hudba byla ostatně Hegerovým "útočištěm" i za nacizmu, kdy jako dirigent vystupoval na čelných vídeňských i berlínských koncertních pódiích (o jeho vystoupeních psal i neblaze proslulý "Völkischer Beobachter", nacisté měli ostatně, jak známo, pro klasickou hudbu, a to i českou, výraznou slabost: viz příklad Reinharda Heydricha). Poslední zprávou, která se o Wilhelmu Rolfu Hegerovi (psaní Willy či Willi bylo opuštěno), objevila v tisku, byla o tom, že nahrál válečného roku 1943 koncert pro chorvatský rozhlas. Pak jako by se po něm slehla zem. Víme o něm vlastně jen tolik, že se narodil roku 1902 v Mostě a byl ženat se Emmi Kallaovou, dcerou významného podnikatele v oboru rybího konzervárenství, jehož továrna v krušnohorském Šmídeberku (Schmiedeberg, od roku 1948 Kovářská) zanikla v roce 1952 až po "znárodnění" ovšem začleněná pod značku Rybena. Kallaová se v dnešní Kovářské narodila 16. května 1910, pusobila jako koncertní zpěvačka, muzikoložka a zemřela až 8. dubna 1981 ve východním Berlíně jako tamní kulturní "pracovnice" v městské čtvrti Köpenick, které se stala i místní kronikářkou. Květná neděle připadla roku 1981 na 12. dubna a to už téměř 20 let stála od srpna 1961 "berlínská zeď" jako symbol "studené války", o níž nemohl mít ani Heger, ani nijaká dávná hra či hudební produkce nijakého tušení. Díky pádu té zdi však mohu psát tyto řádky.
P.P.S. Dodatek z března 2024: Pátrání v matrikách přineslo nejprve záznam o narození jeho ženy Emmi. Hegerů je v letech 1901-1902 v mosteckých matrikách více, ten správný Wilhelm ovšem jen jeden, narozený 5. února 1902 v tamním domě čp. 6 učiteli Franzi Hegerovi a jeho ženě Frazcisce, roz. Meinlové. Jeho druhé jméno bylo ale Anton, nikoli Rolf, což potvrzuje i záznam o sňatku v Praze 26. září 1932. Na webových stránkách Literaturportal Bayern jsme ale narazili na zajímavý text Ingvilda Richardsena o domě "Haus Buchenried" na břehu Starnberského jezera v bavorském Leoni (v úplnosti je uveden v obrazové příloze těchto stránek). Wilhelm Rolf Heger byl posledním majitelem, do katastru byl zapsán v roce 1934, přestěhoval se sem ale se ženou, dvěma dcerami a dalšími příbuznými už 31. srpna 1933. Maďarský historik László Szabó se historií domu zabýval v osmdesátých letech 20. století a hovořil i s pamětníky. Podle nich koupi domu financovala Emmi, manželé žili převážně v Berlíně a dům využívali pouze v létě. Údajně tu pořádali okázalé večírky, na kterých se dobře bavili lidé z NSDAP. Počátkem čtyřicátých let se manželé rozvedli. Během války dům pronajímal (využití domu v té době opravdu stojí za přečtení), po válce se sem Heger z Berlína vrátil (z Vídně se sem přístěhovali i jeho rodiče), dům byl ale zatížený dluhy, k jejichž splacení nepomohla ani kavárna, kterou tu otevřel v roce 1950. K 1. lednu 1953 přešla nemovitost po nuceném prodeji na město Mnichov, on sám se odstěhoval až v čevnu 1955 do nedaleké obce Weichselbaum. Pak už se ale stopy po kdysi slavném dirigentovi opravdu ztrácejí. Až v roce 2015 se v aukční síni Zisska&Lacher v Mnichově uskutečnila dražba části pozůstalosti kdysi slavného dirigenta - 10 portrétních a scénických fotografií, programy koncertů, 2 plakáty, novinové výstřižky a výzvu "německému obyvatelstvu v Mostě (Brüx) a okolí" k zachování městského divadla v době hospodářské krize. A také pouzdro se čtyřmi taktovkami...
- - - - -
* Most / České Budějovice
