JOHANN HEIDRICH
Ze školní kroniky
Dne 8. května 1937 byl pan prezident Dr. E. Beneš ohlášen v Sušici (v originále "in Schüttenhofen" - pozn. překl.). Aby ho pozdravil, vydal se vyšší stupeň školy (rozuměj obecné školy v Rejštejně - pozn. překl.) s 26 dětmi v doprovodu pana učitele Johanna Heidricha kolem 8 hodin ráno na cestu pěšky přes Mouřenec a Dlouhou Ves (v originále "über Maurenzen und Langendorf" - pozn. překl.) až na sušické Masarykovo náměstí, kde jsme dostali vykázáno místo k rozestavení. Zbylé třídy nemohly nabytím platnosti (v originále "durch Inkrafttreten" - pozn. překl.) nového výletního řádu jít s sebou a měly ten den volno, které bylo poskytnuto i třídním učitelům ve formě dovolené. Gertrude Baierlová byla omluvena pro bolesti nohou a Leopoldine Hacklová pro pokročilé těhotenství (v originále "wegen hoher Schwangerschaft" - pozn. překl.). Čekání na vykázaném travnatém místě, kam jsme byli mezitím vysláni setrvat, se nám zdálo dlouhým. Jen dva letci, kteří nad námi kroužili, nám krátili čas. Ještě zajímavější byli dva čápi, snad žertem se po letcích opičící a stejně klidně a netečně nad dětskými zástupy pouhými několika údery křídel rýsující kruhy, jako by s hrdostí hleděli na sebou vykonané dílo (v originále "mit Stolz auf ihre geleistete Arbeit blickten" - pozn. překl.). Přesně o půl páté prošel pan prezident v doprovodu své manželky kolem našich řad. Provoláváním slávy a máváním praporky - ty praporky byly chlapci zhotoveny už týden předtím - byl námi pan prezident pozdraven. Nyní jsme mohli požít občerstvení - pro každé z dětí šálek čaje s pečivem -, darované okresní školní radou v Sušici. Dali jsme však s ohledem na pokročilou hodinu a hojné zásobení proviantem z domova přednost tomu nastoupit zpáteční cestu. Učitel Wallisch, učitelka Huberová a industriální učitelka Steinsdörferová odjeli domů auty, která se jim naskytla (v originále "fuhren mit in ihrer Autogelegenheit heim" - pozn. překl.). Třída s učitelem Heidrichem se vrátila v dobrém zase nazpět.
Kronika obecné školy Rejštejn 1911-1945
P.S. Zpráva je na stránkách kroniky orámována pastelkami na způsob trikolory. Už pár stránek nato následuje ovšem toutéž rukou psaný záznam o tom, že se nekonala slavnost k uctění 1. výročí skonu TGM (ještě toho roku, kdy první prezident ČSR zemřel, měl Johann Heidrich slavnostní školní proslov k uctění Masarykových 87. narozenin) a došlo k odtržení území ve prospěch "Velkoněmecké říše", ke zrušení místní české menšinové školy (její žáci nastoupili do školy německé) a předání jejího inventáře řediteli Heidrichovi, jehož písmo je nám z originálu "republikánské" textové ukázky povědomé. Poté, co skončily "uhelné prázdniny" a žáci 5. třídy navštívili na Velikonoční pondělí (!) promítání filmu "Feldzug in Polen" (tj. "Polní tažení v Polsku", nastoupil Johann Heidrich počátkem dubna roku 1940 učitelskou službu na měšťanské škole v Kašperských Horách. Ta škola byla ovšem přezvána na "Hauptschule" a "říšský" Bergreichenstein se vrátil k českému místnímu jménu až v roce 1945.
Johann Heidrich nás zajímá nejen jako pisatel mnoha stránek rejštejnské školní kroniky, nýbrž i jako pokračovatel ve vedení kroniky obecní, kterou převzal po Josefu Schusterovi (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže, dovedl však roku 1935 své kronikářství jen k letopočtu 1862/!/). Obě kroniky použil první poválečný kronikář Rejštejna Ladislav Tonner k českému "výtahu" z nich (i digitálně přístupnému), originál se však zachoval jen v případě té Schusterovy. Zbývá nám zapátrat alespoň po Heidrichově životaběhu "dočasném". Přišel na svět 22. října roku 1900 v Přešticích (překladatel v Soběslavi na den přesně 40 let nato) čp. 299 (dům s tím označením dosud stojí ve Veleslavínově ulici). Zdejší křestní matrika to dosvědčuje českým záznamem, v němž je novorozený chlapec uveden jménem Jan Emanuel Heidrich, kterým ho až 4. listopadu v mohutném barokním kostele sv. Petra a Pavla (i "můj" soběslavský je téhož zasvěcení) pokřtil kaplan Václav Heindl, pozdější přeštický děkan, papežský komoří a biskupský notář (*1868 ve Kdyni, †1943 v Přešticích). Novorozencův otec Jan (německy Johann) Heidrich, syn Emanuela Heidricha, kontrolora celního úřadu v bavorském hraničním městě Furth im Wald (v matrice "v Brodu nad lesem v Bavořích") a Marie, rodem Zachové z Jílového u Prahy, byl tehdy adjunktem přeštického c.k. berního úřadu, chlapcova matka Rosa, roz. Massfellerová, byla dcerou Franze Massfellera (v matrice "Růžena, dcera Františka Massfellera"/!/), obchodvedoucího v bavorském městě Fürth (v matrice "v Brodu v Bavořích /Fürth u Nürmberga/" /!/) a Babetty, roz. Ruffové rovněž z Fürthu, jak se dovídáme z téhož záznamu, byli rodiče i dcera vyznání evangelického. Pozdější přípis záznamu v křestní matrice nás zpravuje o svatbě Johanna Heidricha dne 1. července 1925 v Prášilech (Stubenbach),kde je oddával farář Wenzel Jelinek, ženich tehdy jako učitel působil v Horské Kvildě (Innergefild), už rok nato však se stal definitivním učitelem v Rehberku (dnešní Srní). německý učitelský ústav absolvoval sedm let předtím (1919) ve Stříbře (Mies), s Johannou, roz. Hofmannovou (*16. června 1900 v Nové Dlouhé Vsi /Neulangendorf/ čp. 6), bytem v Prášilech čp. 48, dcerou řídícího učitele v Prášilech Karla Hofmanna a Emilie, roz. Wolfové z Nové Dlouhé Vsi čp. 6. Další přípis přeštické křestní matriky z dob druhé světové války hovoří o vystoupení Johanna Heidricha z římskokatolické církve v Bergreichensteinu 21. dubna 1941. Asi i to padá pro dokreslení středoevropských dějin 20. století na váhu. Z článku k Heidrichovým osmdesátinám v krajanském časopise se dovídáme, že kromě už zmíněných učitelských "štací" Horská Kvilda, Rejštejn (Unterreichenstein), Prášily, Srní (Rehberg) a Kašperské Hory působil mezi válkami i v Hartmanicích (Hartmanitz) a v Tuškově (Duschowitz), po válce pak učil několik let ve městě Hürth u Kolína nad Rýnem, než se na penzi přestěhoval do vlastního domu ve Vochem, což je místní část města Brühl ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (Nordrhein-Westfalen). Zde i skonal 6. ledna roku 1990 v nedožitých 90 letech.
- - - - -
* Přeštice / Stříbro / Hartmanice / Tuškov / Horská Kvilda / Prášily / Srní / Rejštejn / Kašperské Hory / † † † Brühl (NRW)
