logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

OSSI HEINDL

Kus budoucí ulice, na kterém ve Frauenau bydlím, nese název Karl‑Klostermann‑Weg

Jak bylo už vícekrát vzpomenuto a jak je většině členů sdružení Karl-Klostermann-Verein (dále jen KKV – pozn. překl.) známo, existuje od loňska (rozuměj od roku 2019 – pozn. překl.) ulice pod názvem Karl-Klostermann-Weg (dále jen KKW – pozn. překl.). Jsou na ní jen čtyři domovní čísla a je tím i na venkovské poměry spíše jen krátkým kusem ulice, vychází však z Adalbert-Stifter-Straße, což je samo veskrze vzato jakousi zárukou kvality (Karel Klostermann i Adalbert Stifter mají ovšem na webových stranách Kohoutího kříže svá samostatná zastoupení – pozn. překl.).
Mám tu čest a zároveň i potěšení na této KKW ve Frauenau půl roku (i tu rozuměj od roku 2019 – pozn. překl.) bydlet a věřím, že bude pro členy KKV zajímavé, co jsem během oněch sedmi měsíců na KKW zažil.
Začal bych jedním zážitkem, který je spíše námětem k anekdotě.
Frauenauský starosta Herbert Schreiner, který, čte-li tyto řádky, je už opravdu téměř starostou, byl překvapen, když jsem mu před půldruhým rokem položil nezvyklý dotaz, zda už má obec Frauenau jméno pro cestu, při níž si chci zřídit svůj skromný stařecký domicil (v originále "mein bescheidenes Altersdomizil" – pozn. překl.).
Na jeho vráskami bohatém čele jedna nebo dvě další přibyly, pohlédl na mne a pronesl toliko jednu jedinou větu: "Aber nicht Ossi-Heindl-Weg!" (tj. "Ne ale Ossi-Heindl-Weg!" – pozn. překl.)
Po mém prudkém zavrtění hlavou se počet jeho vrásek opět zaokrouhlil.
Jak to celé pokračovalo, nepotřebuji tady rozvádět. Vy, milí čtenáři, přece už výsledek znáte, poněvadž od tohoto jednání existuje ve Frauenau, v tomto skleněném srdci Bavorského lesa cesta, nesoucí jméno spisovatelského klasika české Šumavy, neboť i jeho spisovatelský kolega Adalbert psal o Šumavě v době, kdy i Bavorský les byl německy nazýván jménem "Böhmerwald", jak je tomu ostatně v případě hornorakouské části téhož pohoří dodnes.
Obyvatelé Frauenau (místní užívají pro Frauenau a okolí označení "Au" – pozn. překl.), s nimiž jsem v prvých měsících po křtu toho kusu budoucí ulice (v originále "seit der Straßentaufe" – pozn. překl.) hovořil, reagovali na ono pojmenování převážně přátelsky vlídně:
Jedni třeba takto:
"Den Klostermann, den kenn i eh, der ist doch Lehrer am Gymnasium in Zwiesel gwen. A guata Maa. Aber sag, gaab ‘s da net aa gnua Lehrer vod a Au, de a Strass vodeant hättnd?" (tj.
"Toho Klostermanna, toho já znám, to byl přeci učitel na gymnáziu ve Zwieselu. Dobrej člověk. Řekni ale, není tu dost učitelů tady z Au, kdo by si nějakou ulici zasloužili?" – pozn. překl.)
Ti druzí:
"Den Klostermann, den kenn i eh, der hat doch schäne Gschichtn gschriem übern Behmerwoid. Aber vo da Au, da hat er nix gschriem, da Klostermann."
(tj. "Toho Klostermanna, toho já znám, ten přeci napsal o Šumavě krásný příběhy. Ale tady vo Au, ten Klostermann nic nenapsal." – pozn. překl.)
Ten Stifter taky ne.
Já sám jsem "o Au" psal častěji ve svých "šumavských" kriminálních příbězích. Přímo o Frauenau jsem v nich psal. Při vyslovení mého jména však budoucímu starostovi obce naskočily na čele vrásky. Smažme to! (v originále "Schwamm drüber!" – pozn. překl.)
Nejúčastnější reakce na KKW jsem rozhodně zaregistroval u našich českých sousedů. Všichni projevili hrdost nad tím, že se jejich Karlu Klostermannovi dostalo takové cti. Právě ve Frauenau! První Klostermannova cesta v německém jazykovém prostoru!
Měli radost z toho, že jméno šumavského autora, píšícího převážně česky, nabývá pomalu zvuku i na druhé straně hranice.
A jeden můj český přítel zdůraznil, že jejich Karel vlastně psal česky i německy. V podstatě byl už tehdy, před více než sto lety, pravým Evropanem, který vedle své mateřštiny a jazyka svého srdce vládl ještě více než deseti jazyky jinými.
Klostermann, shodli jsme se s uspokojením, by v dnešním Evropském parlamentě nepotřeboval žádného tlumočníka.
Snad kromě finštiny.


Karl Klostermann – Dichter des Böhmerwaldes e. V. - Jahresbericht 2019

V roce 2021 vyšel v nakladatelství Bílý lev první český překlad práce Ossiho Heindla pod titulem "Karel Klostermann a mraveniště". Ten byl zástupci festivalu "Šumava Litera" věnován do fondu Jihočeské vědecké knihovny a stal se i podnětem k zařazení autora německého originálu na webové strany Kohoutího kříže. Ossi (Oskar) Heindl se narodil v roce 1952, dětství a mládí prožil v bavorském městě Zwiesel, kde roku 1970 i maturoval na tamním gymnáziu. Studoval pak v Mnichově katolické bohosloví a germanistiku pro výkon učitelského povolání. "Referendarzeit", kterýmžto výrazem se v Německu rozumí druhá fáze učitelského vzdělání, jakési přípravné období učitelské praxe, strávil Heindl ve Würzburgu a vrátil se na zwieselské gymnázium jako učitel náboženství a němčiny. V roce 1986 převzal ve Zwieselu vedení tzv. Berufsbildungszentrum (BBZ) des Mädchenwerks, připravující dívčí zájemkyně o sociální práci na jejich budoucí povolání v tomto oboru. I Ossiho manželka Conny Heindlová se po celá léta věnovala učitelskému povolání a s manželem mají dvě dcery a pět vnuků. Jako své koníčky uvádí Heindl bavorskou karetní hru Schafkopfen (vedle významu "beraní palice", jinak myšleno i "tupec", se prý slovo odvozuje od víka škopku či vršku sudu, na němž se karbanilo) a sport v mnoha podobách. Abychom však nezapomněli na literaturu a prozatím devítisvazkovou řadu jeho "Böhmerwaldkrimit", tj. jakýchsi "šumavských detektivek", jejichž hlavní postavou je penzionovaný kriminalista Max Esterl a jak je patrno z českého překladu prvního svazku řady i Karel Klostermann. Zde výčet jednotlivých čísel s daty prvních vydání:
1. Karl Klostermann und der Ameisenhaufen (2014)
2. Max Esterl und das rote Herz (2014)
3. Max Esterl und die Schilderpaxer (2015)
4. Max Esterl und das drumherum (2016)
5. Max Esterl und die Mumienkammer (2017)
6. Max Esterl und das Wolfaulassen (2018)
7. Max Esterl und der Waldprophet (2020)
8. Max Esterl und das Virus (2020)
9. Max Esterl und das letzte Spiel (2021)
Zbývá možná to pro nás nejpodstatnější. V Karl-Klostermann-Verein (KKV) zastával Heindl funkci kulturního referenta ("Kulturwart") a poté, co se na penzi přestěhoval roku 2019 na Karl-Klostermann-Weg (KKW) do Frauenau, ujal se v následujícím roce 2020 předsednictví sdružení, které má bavorskou i českou podobu a přes hranice sdružuje přátele jedné jediné evropské Šumavy a " dávného Evropana" Karla Klostermanna.

- - - - -
Zwiesel (BY) / Frauenau (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Čte ze své knihy "Max Esterl und das drumherum"
S Martinem Sichingerem (vpravo) a Hansem Schopfem (vlevo) u příležitosti udělení ceny Šumava Litera 2021
Obálka jedné z jeho detektivek (‎Ohetaler-Verlag, 2014)...

zobrazit všechny přílohy

TOPlist