GUSTAV FERDINAND JOSEF WENZL HERGLOTZ
Na každé vejčité ploše...
Na každé vejčité ploše (uzavřené konvexní ploše) trojrozměrného reálného prostoru existují přinejmenším tři uzavřené geodetické linie.
Nezbývá mi než z vlastní neznalosti věřit této "Herglotzově větě" ("Satz von Herglotz") z diferenciální geometrie, jak ji v článku "Bedeutender Mathematiker aus dem Böhmerwald" (tj. "Význačný matematik ze Šumavy") cituje rovnou ze stránek německé Wikipedie krajanský měsíčník Hoam! zásluhou svého šéfredaktora Armina Fechtera. Volarský kaplan P. Alois Urbanides skutečně dne 16. února roku 1881 v kostele sv. Kateřiny v šumavských Volarech (Wallern) pokřtil jménem Gustav Ferdinand Josef Wenzl Herglotz před 14 dny, tj. 2. února 1881, zde v městském domě čp. 28 narozeného syna c.k. notáře JUDr. Gustava Herglotze (1832-1884) a jeho ženy Anny Marie, roz. Wachtel von Elbenbank. Děd z otcovy strany Wenzl (po něm měl novorozenec zřejmě jedno ze svých křestních jmen) Herglotz byl městským úředníkem v Chebu (Eger), babička z otcovy strany byla roz. Waschatko z Chomutova (Komotau). Novorozencova matka Anna Maria (žila v letech 1848-1927) byla dcerou zemského stavebního ředitele v Praze Josefa Wachtela (i po něm měl novorozenec jedno ze svých křestních jmen) šlechtickým přídomkem von Elbenbank (tj. "Labský břeh"), uděleným mu císařem najisto proto, že nobilitovaný řídil regulace vltavských a labských břehů až do Podmokel (Bodenbach), a jeho ženy Eleonory, roz. von Kutscha z Prahy. Jak i z tohoto zápisu volarské křestní matriky patrno, zemřel novorozencův otec tři roky po chlapcově narození. Větší část svého dětství a mládí strávil ovšem Gustav Herglotz junior už ve Vídni, kde od roku 1899 studoval na tamní univerzitě matematiku a astronomii. Už rok nato ovšem odchází do Mnichova a v roce 1902 tam promuje doktorskou prací, zabývající se v teoretické rovině silnými výkyvy jasnosti tehdy nově objeveného asteroidu Eros, které jsou podle Herglotze následkem jeho podlouhlého tvaru. Už téhož roku 1902 pak odchází čerstvý doktor astronomie do Göttingen, kde dva roky nato habilituje a stává se soukromým docentem astronomie a matematiky, od roku 1907 pak mimořádným profesorem. Začíná se v Göttingen zabývat teorií zemětřesení a spolu s Emilem Wiechertem vyvinou Wiechert-Herglotzovu metodu určování rychlosti seizmických vln, významnou pro předpovídání katastrof (Herglotz přitom vyřešil jednu speciální integrální rovnici). V roce 1909 odchází jako řádný profesor do Lipska, v letech 1925-1947, tedy až do svého odchodu na emerituru, působí už opět v Göttingen jako nástupce Carla Rungeho na katedře užité matematiky. Zabýval se už předtím zejména elektronovou teorií a speciální i obecnou teorií relativity. K Herglotzovým žákům se počítá Emil Artin, jeden z předních algebraiků 20. století. Manželkou Gustava Ferdinanda Josefa Wenzla Herglotze se stala Anna Ledererová, dcera pražského advokáta Antona Lederera a jeho ženy Marie, roz. Davidové. Herglotzovi měli spolu jednu dceru. Význačný šumavský rodák zemřel v dolnosaském univerzitním městě Göttingen dne 22. března roku 1953.
- - - - -
* Volary / † † † Göttingen (NSA
