THEODOR HERZL

Jako gymnazista se šumavskou "kulisou"

Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl.

Mezi členy vídeňského studentského spolku "Wiener akademische Burschenschaft Albia", horlivě německy nacionálně cítícími, jako tehdy i on

Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl.

Na snímku z roku 1896, kdy mu bylo 36 let

Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl.

Jeho žena, "zlatovlasá a modrooká" Julie, roz. Nasehauerová, byla po předcích původem z Čech, trpěla psychickou labilitou a zemřela v roce 1907, tři roky po jeho skonu

Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl.

Jeho děti na snímku z roku 1897, vlevo syn Hans, jehož léčil Sigmund Freud a který se roku 1930 zastřelil, vpravo dcera Paulina, zemřelá v témže roce na předávkování heroinem, posléze uprostřed dcera Trude (Margarete), která zahynula v Terezíně roku 1943

Repro C. Kellner, Theodor Herzls Lehrjahre (1920), obr. příl.

Záhlaví vídeňského "raníku" s jeho fejetonem

Repro Neue Freie Presse, 24. 9. 1899, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

O jeho fejetonu v "Neue Freie Presse" na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1899, č. 75, s. 4

Vazba (1920) knihy o něm

Obsáhlá jinak vzpomínka Stefana Zweiga začíná prezentaci Herzla jako fejetonisty Neue Freie Presse

Repro S. Zweig, Svět včerejška (1994), s. 91

V roce 1949 byly jeho ostatky přeneseny z Vídně do Jeruzaléma a pochovány na Herzlově hoře

Repro Wikipedia

Jeho souhrnná životní data na Wikipedii

Repro Wikipedia

Z článku českého deníku k 70 letům státu Izrael a 100 letům Československé republiky

Repro Lidové noviny, 14. 4. 2018, s. 20

Tři odstavce z článku Jana Fingerlanda, připomínajícího kromě srovnání s TGM i Herzlův vztah k českým zemím

Repro Lidové noviny, 7. 3. 2020, s. 18-19

Staré nádraží v Českých Budějovicích

Repro Fotohistorie.cz