ADOLF HEYDUK

Na kresbě Jan Vilímka

Repro České album : sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého (189-)

Na snímku Ignáce Šechtla z roku 1912

Repro Wikimedia Commons
a B. Vavroušek, Literární atlas československý (1932), s. 151

Hrob básníkův na pražském Vyšehradě

Repro B. Vavroušek, Literární atlas československý (1932), s. 151

Jeho pomník v píseckém parku

Foto Ivo Kareš

Dům v písecké Tyršově ulici, kde žil až do své smrti...

Foto Ivo Kareš

... a ve kterém je dnes Památník Adolfa Heyduka

Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 41 a kalendář na rok 2008 vydaný Jihočeským krajem

Šumava by na obrazech v jeho píseckém bytě, proměněném v muzeum, rozhodně neměla chybět

Repro www stránky Prácheňského muzea v Písku

Viněta z titulního listu svázaného XIV. ročníku časopisu "Zvon" z roku 1914, kde vyšel jeho text o německých verších

Titulní list a úvodní verše jeho sbírky "Dřevorubec" (1882) s oslavou Šumavy

Úvodní slovo k dalším vydáním jeho "šumavského" eposu svědčí
o reálné inspiraci cest s rakouským přítelem "z Löwů"

Repro A. Heyduk, Dřevorubec : kresba ze Šumavy (3. vyd.), s. 1-3

Titulní strana prvního ročníku lesnického časopisu "Háj" s jeho nepochybně "šumavskou" básní

To, jak byl cítěn spolu s Klostermannem coby "šumavský klasik", dosvědčuje pasáž z knihy Kajetána Turka o Sušici a okolí, citující v sousedství krásného snímku řeky Vydry i článek Rudolfa Richarda Hofmeistera z Lidových novin

Repro K. Turek, Sušice : historie města a turistické výlety do okolí (1924), s. 93-96

Obálka (1921) Artuše Scheinera k antologii, v níž je Heyduk také zastoupen třeba básní Oráč (mohla by být přeložena hymnou šumavských Němců) - mám tu knihu z pozůstalosti svého otce, který byl v mládí knihovníkem soběslavské organizace dorostu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jinak řečeno agrární strany, po druhé světové válce zakázané už tzv. Košickým vládním programem

Repro Republikánský přednašeč : sbírka vážných i rozmarných básní (1921), s. 54-58

Jeho nekonečná fascinace Šumavou se projevuje i v těchto dvou básních z výboru, vydaného nakladatelstvím Albatros roku 2017

Repro A. Heyduk, Jako by tu tisíc dětí bylo (2017), s. 34 a 35

Heydukův bratr Bedřich pomáhal v carském Rusku kolonizovat Sibiř a Bedřichův syn Jaroslav, básníkův synovec a praporečník České družiny, byl zabit bolševiky

Repro Lidové noviny, 2. 3. 2019, s. 23

Řeka Vydra, jak ji zachytil písecký grafik Josef Řeřicha (1872-1959)

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008),
ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici

Obraz píseckého malíře Josefa Velenovského (1887-1967) s názvem Lesnatá šumavská krajina

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008), ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, foto Oto Palán

Hrob Richarda Weinera, jehož citací končí studie na úvod stránek Kohoutího kříže, na Lesním hřbitově v Písku (byl sem přenesen v roce 1973 z tamního židovského hřbitova)

D. Polakovič - I. Steinová - P. Vladařová, Židovské hřbitovy na jihu Čech (2021), s. 237