ALOIS HILGART
Repro Singendes Waldgebirg. Band 6., |
Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 7 |
Podle záznamu železnorudské křestní matriky (coby "tabula rasa" tištěné mimochodem českobudějovickou firmou J. Krupička) narodil se 8. května roku 1877 ve stavení čp. 61, zvaném "Hausbauernhof, a byl ještě téhož dne kaplanem Eduardem Friedlem v kostele Panny Marie Pomocné z hvězdy i pokřtěn - novorozencův otec Ignatz Hilgart, hospodář na rodném domě chlapcově, byl manželským synem selských rodičů z téže usedlosti Wenzla Hilgarta a jeho ženy Theresie, roz. Weinfurterové, matka dítěte Maria byla dcerou statkáře na selském dvorci Žežulkahof (takto zde psaném) Petera Seidla a jeho choti Theresie, roz. Puchingerové z Radkova (Rathgebern) čp. 36 Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Blahopřání ke zlaté svatbě Aloise a Justiny Hilgartových do východoněmeckého Erfurtu na stránkách krajanského měsíčníku z podzimu roku 1954 Repro Hoam!, 1954, č. 10, s. 30 |
|
Obálka (1988) posledního svazku edice šumavských písní, který obsahuje jeho zejména nářeční texty, vydaného nakladatelstvím Morsak v Grafenau |
|
Melodie jeho "Zpěvu skřivánků" Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 5, s. 16 |
|
Inzerát (1929) na jeho nakladatelství v šumavském průvodci budějovického Böhmerwaldbundu Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příloha |
I jeho teplický inzerát propagující mazadlo na boty má šumavský ráz a byl uveřejněn Repro Wäldlerkalender 1928, s. 143 |
Článek Ludwiga Haydna o tom, jak vznikla jedna lidová píseň, připomíná Hilgartův význam Repro Hoam!, 1952, č. 9, s. 5-6 |
|
Jiný Haydnův článek s nářečními ukázkami z Hilgartova díla Repro Hoam!, 1955, č. 4, s. 6-7 |
|
Údolí Železné Rudy, té české i té Bavorské, na pohlednici z let, Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
Památník vyhnancům na hřbitově v Bavorské Železné Rudě Foto Ivo Kareš |
Textová část: |