ERNST HIRSCHL

Vidíme jej s manželkou, chovající na klíně ani ne ročního synka a stojící, ještě ne tříletou dcerkou, na snímku z českokrumlovského fotoateliéru Seidel z 10. ledna 1915, pořízeném na objednavatelu adresu Obertor (Horní brána) čp. 94 - v té době bojoval v řadách 91. pěšího regimentu na frontách 1. světové války, v Českém Krumlově byl tedy nejspíše na dovolence

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Repro Lidové noviny, 10. 12. 2011, příloha Orientace s. 22 (Archív Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, fond poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 759) a Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Na jediné dostupné fotografii z doby, kdy byl za KSČ poslancem Národního shromáždění (1925) - nekvalitní kopie vpravo byla otištěna v jihočeském komunistickém listě při volební kampani

Repro Jihočeský dělník, 10. 11. 1925 (volební číslo), s. 1

Křestní matrika uvádí vedle data jeho narození v Soukenické ulici v Českém Krumlově a data křtu den nato také přípis o Hirschlově vystoupení z církve v roce 1921 (souvisí to zřejmě i se vznikem KSČ) po němž zůstal "konfessionslos", tj. "bez vyznání"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam českokrumlovské křestní matriky o narození a křtu jeho ženy Kathariny, dcery českokrumlovského nožíře (v originále "Messerschmied") Karla Pelze (ten zdědil nožířské řemeslo po otci) a Franzisky, roz. Dollingerové, jejíž otec Karl Dollinger byl českokrumlovským zbrojířem (v originále "Zeugmacher") - dodatečný přípis informuje i o manželčině vystoupení z římskokatolické církve a o návratu do ní po deseti letech v červnu 1930

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na srbské frontě bojoval od počátku 1. světové války - takto zaznamenal plukovní pobočník jeho statečnost v bitvě o Velkou Glavu 19. srpna 1914

Repro J. Ciglbauer, Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu (2018), s. 38

Ve zprávě o volbě českokrumlovského starosty v léte 1919 je "přejmenován" na Hirsche

Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 49, s. 6

Výsledek prvých voleb do krumlovského městského zastupitelstva v červnu roku 1919 přinesl Ernstu Hirschlovi (je tu psán vedle číselných výsledků mylně Anton Hirschl) jasné volební vítězství - přesto byl starostou zvolen Dr. Tannich

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 515

Dvě strany českokrumlovské městské kroniky s informací o Hirschlově zvolení starostou města Český Krumlov v květnu roku 1920

Repro Český Krumlov, Pamětní kniha IV 1919-1927, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro byt č. 1 v domě na adrese Horní brána (Obertor) čp. 94 zaznamenává tu Ernsta Hirschla s manželkou Käthe, dcerou Margarethe (*5. června 1911 v dolnorakouském městě Waidhofen an der Ybbs) a synem Ernstem (*19. dubna 1914 v Českém Kruimlově), jako jeho povolání je tu vedle funkce krajského tajemníka sociálně demokratické levice uvedeno "tovární dělník" (o nějaké českokrumlovské starostenské funkci tu není ani zmínky)

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Úvodní část delšího článku německého českobudějovického listu o jeho volbě starostou Českého Krumlova v květnu roku 1920 (byl jím do roku 1923) za sociální demokracii (čeští zastupitelé ho nevolili) - německé "občanské" strany mu slíbily podporu jen za podmínky, že bude pracovat pro německý živel města

Repro Budweiser Zeitung, 1920, č. 42, s. 2

Tady se soudruzi Hirschl, Bierer (viz níže) a Zápotocký ocitli na titulní straně listu KSČ v jižních Čechách pohromadě

Repro Jihočeský dělník, 21. 11. 1922, s. 1

Už jako komunista byl v říjnu 1923 zvolen toliko druhým náměstkem svého nástupce ve funkci starosty, "nacionála" Karla Tannicha

Repro Budweiser Zeitung, 1923, č. 80, s. 6

Z doby, kdy Českému Krumlovu ve dvacátých letech minulého století spoluvládli komunisté, jsou i tato dvě svědectví o osobě jejich předáka Maxe Bierera, za první světové válce tyrana podřízených vojáků v rakouské armádě

Repro Národní listy, 8. 3. 1928, s. 2 a Budweiser Zeitung, 1924, č. 60, s. 7

Pasáž z knihy Josefa Jakeše se týká poměrů na českokrumlovské radnici a komunistických obstrukcí, příjmení Hirschlovo je tu však bohužel zkomoleno

Repro Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí : vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově a jinde (2013), s. 50-51

Dvě "komentované" zprávy německy psaného komunistického listu "Südwestböhmische Arbeiterzeitung" hovoří jednak o tom, že už ve dvacátých letech 20. století vítal Český Krumlov při slavnostech strany návštěvníky "sovětskou hvězdou" a rudými vlajkami, jednak o Hirschlově projevu 23. srpna 1924 po návratu "z vězení demokratické republiky" - nakonec českobudějovický německý list blahopřeje "krumlovským komunistům k jejich politickému géniovi"

Repro Budweiser Zeitung, 1924, č. 66, s. 8

Takto vyhlížel i za Hirschlovy účasti komunistický a národně socialistický "podíl" na práci republikánského parlamentu v červnu 1926, kdy se projednávaly platy kněží

Repro Národní listy : Večerník - Národ, 21. 6. 1926, s. 1 a Lidové noviny, 9. 1. 2012, s. 20

Obálka (1928) dobové brožury, vydané jako zvláštní otisk z listu "Landbote", o soudním procesu s paliči se Sklářů, k jejichž žhářské akci v roce 1925 měl dát podnět za stávky ve Větřní rovněž Hirschl, jako příloha kroniky obce Teutschmannsdorf (Skláře)

Repro S. Cífka, Velká stávka papírenských dělníků v roce 1925 ve Větřní (1965), obr. příl.

Citace dopisu, který adresoval v březnu 1928 Hans Spiro prezidentu republiky se žádostí o milost pro Hirschla, zavrženého soudruhy a živícího dvě děti, nemocnou ženu a starou matku z dvacetikoruny denní mzdy

Repro S. Cífka, Karel Biener (1978), s. 80-81

Faktura firmy Spiro a synové a její firemní štítek z dob "první republiky"

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 213

Jeho obžaloba z ledna roku 1946

Repro J.Ciglbauer, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948 (2018), s. 74 (SOA Třeboň)

Zpráva v tehdejším tisku, oznamující zač a kdy byl "Arnošt" Hirschl souzen
a téhož ještě dne popraven

Repro Jihočeská pravda, 1946, č. 10, s. 4

Titulní strana rozsudku Mimořádného lidového soudu v Českých Budějovicích

Repro Lidové noviny, 10. 12. 2011, příloha Orientace s. 22 (SOA v Třeboni, fond Mimořádný lidový soud v Českých Budějovicích)

Doklad o datu popravy a totožnosti popraveného

Repro O. Liška a kol., Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, s. 62

Český psaný dotaz jeho ženy Kateřiny (podepsala se Katařina) z Lince Krajskému soudu v Českých Budějovicích, datovaný 10. dubna 1946

Repro J.Ciglbauer, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948 (2018), s. 75 (SOA Třeboň)

Odpověď Mimořádného lidového soudu jeho manželce, datovaná 15. května 1946

Repro J.Ciglbauer, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948 (2018), s. 76 (SOA Třeboň)

Jeho zkreslený životopis ze vzpomínek Karla Bienera, někdejšího "soudruha v boji"

Repro S. Cífka, Velká stávka papírenských dělníků v roce 1925 ve Větřní (1965), s. 39

Obálka (1978) knihy, jejíž tendenčně zaostřené pasáže se týkají i "zrádcovského" osudu Hirschlova (nakladatelství Růže, České Budějovice)

Jeho jméno, zkomoleno na "Herschel", se objevuje ve vzpomínkové knize Josefa Jakeše o Českém Krumlově

Repro J. Jakeš, Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí : vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově a jinde (2013), s. 51

Záznam stavovské matriky o svatbě jeho syna Ernsta v "Krummau and der Moldau" 8. listopadu 1939

Repro Stavovská matrika Český Krumlov, 1939, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Oznámení o úmrtí synově

Repro Hoam!, 1963, č. 2, s. 61