AUGUST HEINRICH HOFFMANN VON FALLERSLEBEN

Zwischen Frankreich und dem Böhmerwald

Zwischen Frankreich und dem Böhmerwald,
da wachsen unsre Reben.
Grüß mein Lieb am grünen Rhein,
grüß mir meinen kühlen Wein!
Nur in Deutschland,
nur in Deutschland,
da will ich ewig leben.

Fern in fremden Landen war ich auch,
bald bin ich heimgegangen.
Heiße Luft und Durst dabei,
Qual und Sorgen mancherlei --
Nur in Deutschland,
nur in Deutschland,
tät heiß mein Herz verlangen.

Ist ein Land, es heißt Italia,
blühn Orangen und Citronen.
Singe! sprach die Römerin
und ich sang zum Norden hin:
Nur in Deutschland,
nur in Deutschland,
da muss mein Schätzlein wohnen.

Als ich sah die Alpen wieder glühn
hell in der Morgensonne:
grüß mein Liebchen, goldner Schein!
grüß mir meinen grünen Rhein!
Nur in Deutschland,
nur in Deutschland,
da wohnet Freud' und Wonne.

Mezi Francií a Šumavou

Mezi Francií a Šumavou,
tu naše réva roste.
Zdravím tě, lásko na Rýně,
zdravím chuť, co je ve víně!
Jen u nás tam,
jen u nás tam,
provždy žít zdá se prosté.

Pobýval jsem i v cizině,
však kvapně táhl domů.
Úpal a žízeň hnaly mě
jak muka, řeknu upřímně --
Jen u nás tam,
jen u nás tam,
chci žít a mít rád k tomu.

Je zem, zvaná Itálie,
kde pomeranče zrají.
Zapěj, Římanka řekla mi
a já spustil i s notami:
Jen u nás tam,
jen u nás tam,
já našel lásku v máji.

Když zářit jsem Alpy uviděl
zas jasně v jitřním svitu:
zdravím tě, lásko, zlatý stín
zas opřádá zelený Rýn!
Jen u nás tam,
jen u nás tam,
je radost, plnost citu.

1824

Ludvík Vaculík v textu Moje zpěvníky zařazuje správně tu německou studentskou píseň mezi písně o víně (řekněme "rýnské" písně o víně), pro nás však je i písní o Šumavě, kterou má alespoň ve svém názvu. Je to ovšem spíše Český les a negativně tu vymezuje ono "u nás tam doma", pro něž má v tomto případě čeština jen označení Německo, země němých Němců. August Heinrich Hoffmann von Fallersleben (to Fallersleben blízko Lüneburského vřesoviště je místem, kde 2. dubna roku 1798 přišel na svět) jim 26. srpna roku 1841 na ostrově Helgoland napsal slova k nápěvu jejich hymny Deutschland, Deutschland über alles na Haydnovu hudbu (zpíval se na ni kdysi i text hymny rakousko-uherského mocnářství počínající slovy Zachovej nám Hospodine). Německo, Německo nade všecko se tam už prostírá od řeky Maas (francouzsky Meuse) až k Memelu (dnes litevská Klaipéda) a od řeky Etsch (italsky Adige) až po dánskou dnes mořskou úžinu Belt. Mnohokrát bylo řečeno, že autor textu chápal tu rozlohu spíše "vnitropoliticky" jako podnět ke sjednocení více než kopy tehdejších německých "ministátů" a že teprve později bylo to vymezení nacionalisty a nacisty zneužito. Dnes se ostatně jako hymna Spolkové republiky Německo zpívá oficiálně jen třetí sloka počínající "Einigkeit und Recht und Freiheit" se slovem "právo" jako ústředním. Nevím, zda autor německé hymny někdy v "českém lese" vůbec kdy byl. Pro mnohé z dnešních Němců je to však stále ono "u nás tam doma" a to, že to vyslovují na distanc, způsobilo až dvacáté století, jehož se ovšem Hoffmann von Fallersleben nedožil. Zemřel 19. ledna 1874 v Höxter-Corvey v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, den po třetím výročí aktu, jímž byl v zrcadlovém sále paláce ve Versailles prohlášen Vilém I. císařem sjednoceného Německa. Tam ovšem bylo opravdu založeno na všechno budoucí, stále do jisté míry "mezi Francií a Šumavou". A pak že je nějaká píseň jen o víně.

P.S. Na ukázku, jak autor slov německé hymny "uměl zapět" jen o lese, byť i jakémkoli, ještě originál jeho známé básně "Leb wohl, mein schöner Wald!"a můj český překlad z horkého léta 2015:

Leb wohl, du schöner Wald!

So scheiden wir mit Sang und Klang:
Leb wohl, du schöner Wald!
Mit deinem kühlen Schatten,
Mit deinen grünen Matten,
Du süßer Aufenthalt!

Wir singen auf dem Heimweg noch
Ein Lied der Dankbarkeit:
Lad' ein wie heut' uns wieder
Auf Laubesduft und Lieder
Zur schönen Maienzeit!

Schaut hin! von fern noch hört 's der Wald
In seiner Abendruh;
Die Wipfel möcht' er neigen,
Er rauschet mit den Zweigen,
Lebt wohl" ruft er uns zu.

Živ blaze buď, krásný lese!

Živ blaze buď, krásný lese!
Loučí se jednohlas:
Přáls nám svým chladným stínem,
pasek zeleným klínem,
si užít sladký čas!

Zpíváme cestou domů zpět
tu píseň jeden dík:
Pozvi nás někdy znova
v tvé vůni písně snovat,
buď máje souputník!

Hleďte! zdáli zní jeho šum
i navečerem teď;
vršky stromů k nám sklání
a náš zpěv bez ustání
vrací nám v odpověď.

1848

- - - - -
* Fallersleben, Wolfsburg (NS) / † † † Corvey, Höxter (NRW)