HUGO VON HOFMANNSTHAL
 Repro www stránky The Adirondack Review |
 Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische |
|
Záznam o jeho narození v křestní matrice vídeňské farnosti při kostele sv. Karla Boromejského Repro Matricula Online |
|
 Na rakouské poštovní známce |
 Rukopis básně Náhle malé jsou smrky, skály... Repro A. Salzer, Illustrierte Geschichte der Deutschen |
 Obálka (1922) knihy vydané v nakladatelství Avalun |
 Obálka (2005) už 13. svazku ročenky Hugo von Hofmannsthal-Gesellschaft vydané nakladatelstvím Rombach ve Freiburgu s příspěvkem o jeho vztahu k Robertu Michelovi s jejich korespondencí z let 1898-1929 |
 Obálka (1984) jeho "německé čítanky", antologie německé prózy jednoho století (1750-1850), která vyšla poprvé roku 1926 a obnovené vydání zařadilo roku 1984 ve východním Německu jako č. 1033 do své proslulé "Universal Bibliothek" stejně proslulé nakladatelství Phllipp Reclam jun. v Lipsku |
 Citace z jeho vyznání o evropském sjednocení zní česky takto: "Naše epocha je epochou obnovy - jakkoli výraz slabosti nebyl nikdy tak nestydatý a vůle k desintegraci nikdy tak bezuzdná. Za štvaním proroků zániku a bakchantů chaosu, za šovinisty a kosmopolity, za uctívači chvíle a uctívači zdání na velkém vážném pozadí evropské věci vidím těch několik málo jedinců, rozesetých nad národy, kteří se navzájem sčítají, aby se sjednotili na jednom velkém pojmu: pojmu tvůrčího znovuvzkříšení." Repro . P. Thiede, Europa : Werte, Wege, Perspektiven (2000), s. 156 |
 Interiéry tzv. Fuchsova zámečku v Rodaunu, kde básník žil a zemřel (viz i Maria Grengová) Repro www stránky Rodaun.info |
|
|
Záznam o synově a jeho úmrtí v knize zemřelých farnosti Rodaun Repro Matricula Online |
|
|
Tolik místa, téměř jako hlavě státu, věnoval jeho posledním hodinám a rozloučení s jeho osobností vídeňský list "Neue Freie Presse" Repro Neue Freie Presse, 29. 7. 1929, s. 6-7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
|
|
Titulní strana čísla ilustrovaného vídeňského týdeníku s jeho nekrologem Repro Wiener Bilder, 1929, č. 29, s. 1 a 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
|
 Gerhard Hauptmann napsal v nekrologu pro deník Berliner Tagblatt: "Jemu se podařilo, nezáleží na tom, jak často, přiblížit se nejvyšší kráse, tomu Platónovu opravdového bytí tak, jako nikomu jinému kromě něho" Repro Chronik des 20. Jahrhunderts (1991), s. 406 |
|
|
O jeho posledním nedokončeném díle se takto rozepsal Pavel Eisner do sborníku Co číst z literatur germánských (1935) Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 121-123 |
 Pavel Eisner (1889-1958), geniální překladatel a hlasatel česko-německé symbiózy Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 200 |
 Kalksburský hřbitov ve Vídni a hrob toho, o němž Pavel Eisner napsal v Československé vlastivědě: "... poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prozaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid" Repro Wikipedia |
|
 Rodový erb Hofmannsthalových na jednom z náhrobků vídeňského ústředního hřbitova: v prvním poli orel na skále se svazkem šípů v jednom pařátu, ve druhém poli desky starého zákona (desatero) na knize v rudé vazbě, ve třetím poli stříbrný obětní kámen, konečně ve čtvrtém poli housenka bource morušového na morušovém listu Repro www stránkyKunst und Kultur in Wien |
 V Muzeu Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic stojí na jednom z panelů tento text o autorově pradědovi: "Prostiboř ... rodiště pozdějšího předsedy vídeňské Židovské obce Isaaka von Hofmannsthala..." Reprofoto Jan Mareš |
 Jeho praděd Isaak Löw Hofmann (1759-1849), jehož podobenka Repro Wikipedia |
|
 Pradědovo heslo ve webové encyklopedii Repro Wikipedia |
|
 Rekonstrukce původního vzhledu hradu Kopec u Prostiboře Repro www stránky Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kresba Jan Heřman podle Z. Procházky, R. Vojkovského |
|
 Prostibořský hrad, později zvaný zámek Kopec, ještě s věží zbořenou v roce 1799 Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 132 |
|
  Zámek Kopec na snímcích z roku 1928... Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 130-131 |
|
 |
|
 |
|
 ... pustnoucí zámek na snímcích z let 1982, 1990 a 1999... Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 130-131, foto Zdeněk Procházka |
|
  ... a ještě zámek Kopec na snímku z doby kolem roku 1920 se sochami sv. Petra a sv. Jana Nepomuckého při někdejším vodním příkopu a na záběru z roku 2012 se novou střechou, jejíž rekonstrukci provedla firma Pagisan Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 132 |
|
 Židovský hřbitov u zámku Kopec Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 11, s. 47 |
|
 Pohlednice "z Kopce" u Prostiboře zachycuje i tamní vilu lékaře a lidumila Dr. Leopolda Wölflera (1818-1889), jehož syn Anton Wölfler (1850-1917) se stal profesorem chirurgie v Praze a dvorním radou ((viz k němu Wikipedia) - náhrobek Wölflerů na židovském hřbitově u blízkých Telic (Dollitschen) nese nápis Limen vitae sed non amoris (tj. Hranice života, nikoli však lásky) Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 129 |
|
  |
|
 Torzo synagogy v Prostiboři a její interiér dnes Repro B. Rozkošná - P. Jakubec, Židovské památky Čech : historie a památky židovského osídlení Čech (2004), s. 330 |
|
 Plánek obce Prostiboř, s číslem 1 je černě vyznačena synagoga, domy patřící v prvé půli devatenáctého století židovským vlastníkům jsou označeny křížkovaně, domy se židovskými nájemníky pak šrafovaně Repro J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 123 |
|
 Na prostranství před salcburskou katedrálou je dodnes při tamním divadelním festivalu dáván jeho "Jedermann" Foto Leona Töröková |
 Richard Strauss, tvůrce opery "Růžový kavalír" na Hofmannsthalovo libreto... Repro Strauss, Růžový kavalír (divadelní program, Národní divadlo v Praze), s. 84 |
 ... a část programu k uvedení opery v pražském Národním divadle roku 2022 Repro Strauss, Růžový kavalír (divadelní program, Národní divadlo v Praze), s. 17-18 |
|
Textová část: |
|
|
