FRANZ HÜBL

Gedanken an Prennet

Es is net viel von dem i red
i hoff, dass Ihr mi a versteht.
A Dörferl hint im Böhmerwald,
es war a mal unser Hoamat halt.

An Hohenbogen siegst von da Weiten,
den Cerchov af da andern Seiten.
Ganz nah an der Grenz is g'legn,
wo ich einmal dahoam bin gwen.

Es war koa Reichtum, koa Vermögen,
was unsere Leit am Herzen g'legen.
Wars Elternhaus, die Flur und der Wald,
es war ja eahna Hoamat halt.

Man hot uns verjagt, vertrieben,
uns is nur die Erinnerung blieben.
An des was Generationem baut
die garwat und af Gott vertraut.

De Zeit vergeht und i denk no,
es is wie 's is, und net wie 's wor,
Dazwischen liegn halt siebzig Jahr,
dass Prennet unser Hoamat war.

Mi ham gearbeit, gerackert, vorwärts gschaut,
ham uns a neie Hoamat baut
In Bayern, wo unsere Wurzeln gwen,
do könna ma jetz in Frieden lebn.

Vzpomínka na Prenet

Nechci říct víc než jen pár vět,
snad budete mně rozumět.
Na Šumavě ves vidím stát,
byl to náš domov jedenkrát.

Vysoký Bogen stále znova
hleď! je jen kousek od Čerchova.
Že ale hranice je dělí,
domov jsme kdysi ztratit měli.

Ne bohatství, ne pouhý jmění
je tím, čeho si člověk cení.
Ta místa, kde ses narodil,
máš dál na srdci za podíl.

Násilím nás z nich vysídlili,
toliko vzpomínky nám zbyly.
Na to, co stihly generace,
víra v Boha a lidská práce.

Čas nestojí. Ba, marný dílo:
je to, co je, ne to, co bylo.
Uběhlo sedumdesát let,
vzpomínám jenom na Prenet.

Dál napřed sme se lopotili
pro novej domov ze vší síly
a v Bavorsku, nač teď co měnit,
mír dal nám žít a zakořenit.

Glaube und Heimat, 2014, č. 10, s. 8

O Franzi Hüblovi, autorovi těchto prostých, až chodsky jadrných německých nářečních veršů, jsme zpočátku věděli jen to, že je s uvedením jeho jména a příjmení poslala do redakce krajanského měsíčníku Glaube und Heimat paní Maria Mirwaldová z Bogenu, která na webových stranách Kohoutího kříže figuruje coby autorka fotografie rodného domu Hanse Multerera a která při nýrských oslavách v rámci Roku Hanse Multerera četla z díla tohoto šumavského autora, o němž na rozdíl od Franze Hübla víme poměrně dost. Ona sama se podle blahopřání k jejím sedmdesátinám v krajanském měsíčníku narodila 28. listopadu roku 1939 v "Kubitzen", což je vlastně dnešní Česká Kubice včetně svých částí Nová Kubice (někdejší Německá Kubice), Dolní a Horní Folmava, Starý a Nový Spálenec a Spáleneček. Někdejší Prenet se členil na Starý, Nový a Malý Prenet (Altprennet, Neuprennet a Kleinprennet) a pokud je u dřívějších připomínek narozenin paní Mirwaldové, roz. Braunové ("po chalupě" Mutter Größl Wirt) jako její rodiště uváděn "Prennet", není to dodnes vlastně v nijakém rozporu. Pokud ovšem pomineme skutečnost, že v roce 1930 žilo ve všech částech dnešní České Kubice přes dva tisíce lidí a dnes necelých osm set. Něco více jsme se o autorovi veršů dozvěděli po prohledání zdigitalizovaných starších ročníků Glaube und Heimat. Franz Hübl (po stavení Hauwolda) z Prenetu se narodil v roce 1935. Dne 13. srpna 1960 se v Alteglofsheim u Řezna oženil a září 1961 se manželům Franzi a Emmě narodil syn, pokřtěný Reinhold Franz Peter. Ze zprávy o svatbě jeho bratra Reinholda v červenci 1965 je patrno, že si manželé Hüblovi postavili dům v nedalekém Undorf a nastěhovali se do něj v květnu toho roku, a také, že kromě bratra měl i sestry Anni a Finni. Další zprávy o rodině v krajanském časopise se zatím neobjevily. Z regionálního tisku se ale dovídáme, že Franz Hübl je od roku 2001 v důchodu, je stále aktivní v místních spolcích. Zatím poslední zmínka o něm je z roku 2018, kdy oslavil padesát let členství u dobrovolných hasičů.

- - - - -
Starý Spálenec, Česká Kubice / Nový Spálenec, Česká Kubice