FRITZ HUEMER-KREINER

Repro www stránky literární výstavy Místa setkávání

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1968, č. 4, s. 117

Osmiletý s mladším bratrem

Repro Historická expozice Benešova nad Černou, 1. část. Osobnosti Benešova nad Černou, s. 37

S dcerou Dietlinde, narozenou 24. února 1944 v protektorátních Budějovicích

Repro Historická expozice Benešova nad Černou, 1. část. Osobnosti Benešova nad Černou, s. 41 (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Záznam křestní matriky rakouské farní obce Sandl o narození otcově v rodině "kováře kos" v rakouské vsi Viehberg čp. 20 Johanna Huemera a Barbary, roz. Walburgerové, dcery podkováře v Rapoticích (Rappetschlag), s pozdějším přípisem o změně příjmení jeho syna (Fritz je tu označen jako "Täufling", tj. "křtěnec") v roce 1926 poté, co ho adoptoval hostinský v Ličově (Litschau) čp. 13 Wenzel Kreiner se svou ženou Marií

Repro Matricula Online

Záznam o narození matčině 23. listopadu 1882 v Německém Benešově čp. 126 (dnešní obecní úřad) v rodině úředního sluhy (Amtsdiener) Augusta Nothnagla a jeho ženy Kathariny, roz. Brunnerové

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam křestní matriky farní obce Terčí Ves (dnes Pohorská Ves) o narození Marie Wallburgerové v Rapoticích čp. 2

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 13 v Ličově, kde žili bezdětní tehdy manželé Wenzel (*25. září 1851 v zaniklém dnes Dolním Příbrání /Unter-Sinnetschlag/) a Marie (*2. srpna 1850 v zaniklých dnes Rapoticích) Kreinerovi se dvěma služebnými silami

Repro Sčítání lidu 1921, Ličov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Dva snímky z července roku 1936, kdy byl odhalen Stifterův památník v Německém Benešově, zachycují ho ve společnosti Dr. Gustava Jungbauera a zřejmě i Jungbauerovy ženy Else, roz. Rosenkranzové

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Tento snímek zachytil okamžik odhalení pomníku

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Tady figuruje v lednu 1938 při Stifterově slavnosti v tehdejším Německém Benešově ve společnosti tří nám neznámých jejích účastníků

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Obsáhlý článek českobudějovického německého listu o této slavnosti, konané v lednu roku 1938 mj. za účasti Marie a Franzisky Stifterových

Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 9, s. 11

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Tři stránky stavovské matriky z tehdejšího Německého Benešova zaznamenávají jeho zdejší svatbu v říjnu roku 1939

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Velký Jindřichov (viz i Franz Böhm), který připomíná ve svých verších, patří dnes k Benešovu nad Černou

Repro Glaube und Heimat, 1960, č. 1, s. 21

Z Velkého Jindřichova se zachoval jediný statek

Repro J. Marek a kol., Mizející tvář Novohradských hor (2020), s. 97, foto Jiří Marek

Obálka (1938) jeho knihy, kterou vydal Deutscher Böhmerwaldbund v Českých Budějovicích

Nosiči velikonočních ratolestí o Květné neděli před děkanským kostelem sv. Jakuba staršího v Benešově nad Černou - kresba Alfons Migl

Repro Hoam!, 2004, č. 4, s. 7

Jeho článek "O jihočeských rybnících" popisuje i prolomení hráze Pohořského rybníku v září roku 1592, mající za následek i náhlou velkou vodu v Praze (v roce 2002 se ve větší míře cosi podobného opakovalo) a z toho vzešlou přezdívku "mordýř Čech" pro rybnik sám

Repro Hoam!, 1953, č. 7, s. 2-4

V lednu 1954 se na stránkách ústředního listu vyhnaných krajanů objevila zpráva o tom, že jeho zpracování Ammannova textu hořických pašijových her bude uvedeno rozhlasem

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1954, č. 2, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung

Jeho text o osadách s koncovkou -schlag, kterých napočítal v bývalém okrese Kaplice 52, v okrese Krumlov 21, v okrese Prachatice 16 a v okrese Kašperské Hory 2, tj. dohromady 91, v celých jižních Čechách včetně Novobystřicka 110, proti nimž leží v Horním Rakousku 17, z toho v okrese Freistadt 9, v okrese Rohrbach 4 a po jedné v okresech Gmunden, Grieskirchen a Urfahr

Repro Hoam!, 1958, č. 3, s. 24

Jeho píseň o rodném Německém Benešově na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1987, č. 5, s. 39

Boží muka nad Polžovem, zmíněným také v jeho básni Domov

Repro Kapličky : rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihočeském pohraničí, projekt podpořený z Programu rozvoje venkova. Novohradské hory a podhůří (2011), s. 12, foto Milan Koželuh

Zaniklý Polžov na leteckém snímku z roku 1958

Repro M. Bureš, Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor : příklad archeologické transformace (2015), s. 231 (letecký snímek VGHMÚř Dobruška)

Záznam v obecní kronice Německého Benešova o odhalení památníku Adalberta Stiftera dne 26. července roku 1936, kde byl Fritz Huemer-Kreiner jako "kandidát učitelství" slavnostním řečníkem

Repro Kronika obce Benešov nad Černou 1935-1937, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Relief na tomto Stifterově pamětním kameni v údolí Černé u někdejšího Německého Benešova, které bývalo nazýváno Stiftertal

Repro K. Drábek, Naučné stezky a trasy. II, Jihočeský kraj (2007), s. 31

Údoli Stiftertal (viz i Ignaz Pils) se v Benešově nad Černou takto neříkalo až po odhalení Stifterova památníku: Josef Stifter, jehož vnuk Franz Josef se v Benešově narodil v srpnu 1896, byl tu majitelem mlýna na Černé, jak vyplývá ze zápisu o vnukově křtu v benešovské matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív