FRANZ HÜLLER

Repro Adalbert Stifter Institut Vierteljahrschrift, 1968, č. 4, s. 212

Na kresbě perem, jejímž autorem je Rudolf Wernicke (1898-1963)

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1955, č. 3/4, obr. příl.

Jeho medailon na stránkách oficiálního orgánu
krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992, č. 3, s. 8

Narodil se podle tohoto záznamu v kraslické křestní matrice dne 6. února roku 1885 a byl dva dny nato farářem Johannem Rosnerem ve zdejším kostele Božího Těla i pokřtěn na jméno Franz Josef Hüller - otcem dítěte byl Emanuel Hüller, výrobce hudebních nástrojů v chlapcově rodném domě v Kraslicích čp. 399, syn zdejšího přádelníka Josefa Ignaze Hüllera a jeho ženy Theresie, roz. Dienerové z Kraslic čp. 560, matkou novorozencovou byla pak Theresia, roz. Hüttlová, nemanželská dcera Theresie Hüttlové, manželské dcery Gottfrieda Hüttla, běliče v Kraslicích čp. 513, a Rosalie, roz. Köstlerové z Kraslic čp. 361

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Zpráva o vydání jeho knihy o Stifterově románu Vítek, podle poznámky v krajanském časopise
vůbec jedné z nejkrásnějších prací, které byly o Stifterovi kdy napsány

Repro Hoam!, 1952, č. 10, s. 29

Vazba a titulní list druhého už válečného vydání (1943 v Liberci u Franze Krause, to první vyšlo v roce 1940) poslední verze Stifterova nedokončeného díla "Die Mappe meines Urgroßvaters" s Hüllerovým doslovem (dvě vydání českého překladu nesou název "Z kroniky našeho rodu" a "Paměti mého pradědečka", české přetlumočení Ladislava Hegera však vychází ze Stifterovy verze "prostřední", tj. druhé v pořadí - "poslední" verze je ta třetí, kterou Heger nazývá také "románovým zpracováním" či "vyprávěním děje v prostém časovém sledu" a jež v češtině vydána dosud nebyla)

Obálka (1959) Hegerova překladu v edici Světová četba SNKLHU, jejíž výtvarná podoba je dílem Františka Muziky

Obálka (2002) dvojjazyčného vydání originálu "prostřední" verze a Hegerova překladu v nakladatelství Srdce Vltavy Horní Planá (započatý překlad třetí, tedy "nedokončené" poslední verze lze najít na webových stránkách Kohoutího kříže a je překladatelským pokusem Jana Mareše - viz Adalbert Stifter)

Bibliografie jeho díla, kterou sestavil Josef Nadler (1884-1963)

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1955, č. 3/4, s. 192-193

Dům Stifterova nakladatele Gustava Heckenasta v Bratislavě a maďarský i slovenský epitaf v kapli jeho hrobky na evangelickém hřbitově nedaleko domu (Kozia brána)

Repro Nachrichtenblatt Rheinische Adalbert-Stifter-Gemeinschaft, 2008, č. 129, s. 25 a 26, foto Petr Stahl

Medailon nakladatele Franze Krause na stránkách ústředního listu
vyhnaných krajanů v září 1954 u příležitosti jeho 75. narozenin

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1954, č. 40, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Nakladatel Franz Kraus

Repro Sudetendeutscher Kulturalmanach III (1959), obr. příl.