logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS ANTON HUTTIG

Podle záznamu dalovické křestní matriky se narodil "na Štěpána". tj. 26. prosince roku 1906 v Dalovicích čp. 116 a teprve 5. ledna 1907 ho kaplan ve farní obci Sedlec (Zettlitz) Josef Weis (Dalovice měly tehdy pouze kapli, nový kostel tu byl zřízen až v roce 1929) pokřtil jménem Anton Huttig, jak je ostatně psán i při své "šumavské" svatbě v Hojsově Stráži, o které se tu dovídáme z pozdějšího přípisu - novorozencův otec Johann Anton Huttig (* 3. února 1859 v Horní Blatné /Platten/, syn Johanna Huttiga, notářského kancelisty v Horní Blatné, a Hedwig. roz. Stöhrové z Bochova, se jako vdovec (jeho první žena Margaretha, roz. Schöfflová, zemřela 7. října 1904) 5. února 1906 znovu oženil s Annou Schmidtovou, dcerou hospodáře (v matrice psáno "Ökonom") v Děpoltovicích čp. 24 Johanna Schmidta a Marie Anny, roz. Pöhlmannové z Lužce (Kammersgrün) - nevěstin otec se stal podle záznamu chlapcovým kmotrem (a tak by Anton mohl mít druhé "křestní" jméno i po něm)

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam děpoltovické oddací matriky o svatbě rodičů

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Podle tohoto záznamu oddací matriky farní obce Hojsova Stráž (Eisenstrass) tu 13. května roku 1930 farář Adalbert Zaruba (*1879 v Českém Krumlově, †1944 tamtéž) oddal novináře (v matrice "Journalist") Antona Huttiga (*26. prosince 1906 v Dalovicích čp. 16), bytem ve Staré Roli (Altrohlau) čp. 269, syna modeláře (v matrice "Modelleur"), tj. vzorkaře v Dalovicích čp. 16, a Anny, roz. Schmidtové z Děpoltovic (Tüppelsgrün) č. 24, s komptoiristkou (tj. úřednicí zaměstnanou v pisárně) Brunhilde Annou Grimmovou (*15. prosince 1907 v Nové Roli /Neurohlau/ čp. 49), dcerou továrního úředníka v Nové Roli čp. 49 Josefa Grimma a Theresie, roz. Schmirlerové z Nové Role čp. 49. Stojí jistě za zmínku, že jedním ze svědků byl Josef (Sepp) Skalitzky, učitel v Železné Rudě (Eisenstein) čp. 67, tím druhým svědkem pak hostinský v Hojsově Stráži čp. 61 Michael Ernst

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho báseň o Vítkově Kameni se původně objevila takto otištěna v českobudějovickém měsíčníku Waldheimat

Jeho báseň o Vítkově Kameni se původně objevila takto otištěna v českobudějovickém měsíčníku Waldheimat

Repro Waldheimat, 1928, č. 3, s. 43

"Modrý hranol" hradu Vítkův Kámen
na Stifterově obraze z doby kolem 1833-1835...

"Modrý hranol" hradu Vítkův Kámen
na Stifterově obraze z doby kolem 1833-1835...

Repro Adalbert Stifter der Zeichner und Maler : ein Bilderbuch
(1979), s. 37

... použitém i na logu Občanského sdružení Vítkův Hrádek

... použitém i na logu Občanského sdružení Vítkův Hrádek

Vítkův Kámen na obraze šumavského malíře Williho Schneidera s názvem Vyhnání ze Šumavy 1945 - vpravo tvoří pozadí scény hora Kleť s rozhlednou na vrcholu

Vítkův Kámen na obraze šumavského malíře Williho Schneidera s názvem Vyhnání ze Šumavy 1945 - vpravo tvoří pozadí scény hora Kleť s rozhlednou na vrcholu

Repro Hoam!, 1987, č. 10, s. 574

Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) - mapa

Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) - mapa

Repro M. Anděra a P. Zavřel za kol., Šumava : příroda, historie, život (2003), s. 439, kresba V. Durdík

Vítkův Kámen v roce 2011Vítkův Kámen v roce 2011

Vítkův Kámen v roce 2011

Foto Ivo Kareš

Jiná jeho báseň ze stránek českobudějovického měsíčníku německých Šumavanů

Jiná jeho báseň ze stránek českobudějovického měsíčníku německých Šumavanů

Repro Waldheimat, 1928, č. 6, s. 95

Záznamy jeho knih v katalogu Německé národní knihovny

Záznamy jeho knih v katalogu Německé národní knihovny

Repro KVK - Karlsruher Virtueller Katalog

Úmrtní oznámení syna Helmuta

Úmrtní oznámení syna Helmuta

Repro www stránky Traueranzeigen Münchner Merkur und tz

Obraz V tůni (Šumava), který je dílem mého předčasně zemřelého českobudějovického spolužáka Matouše Vondráka (1943-2011), by mohl být i ilustrací k Huttigovým veršům

Obraz V tůni (Šumava), který je dílem mého předčasně zemřelého českobudějovického spolužáka Matouše Vondráka (1943-2011), by mohl být i ilustrací k Huttigovým veršům

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008),
ze soukromé sbírky

Z pěti urostlých dubů, které Theodor Körner počátkem 19. století opěvoval, stojí už jen jediný a nese básníkovo jméno

Z pěti urostlých dubů, které Theodor Körner počátkem 19. století opěvoval, stojí už jen jediný a nese básníkovo jméno

Repro M. Hrušková - J. Michálek, Podivuhodné stromy (2011), s. 97

Detail spodní části kmene Körnerova dubu v parku dalovického zámečku - obvod kmene měří 857cm

Detail spodní části kmene Körnerova dubu v parku dalovického zámečku - obvod kmene měří 857cm

Repro M. Hrušková - J. Michálek, Podivuhodné stromy (2011), s. 93

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist