DOMINIK IGLER
Vaše císařské a královské Apoštolské Veličenstvo!
Když v minulém roce postihla naše město těžká pohroma v podobě ničivého požáru (v originále "ein schweres Brandunglück" - pozn. překl.), poskytlo nám Vaše Veličenstvo velkodušným finančním darem důkaz otcovské péče panovníkovy (v originále "durch eine hochherzige Spende einen Beweis landesväterlicher Fürsorge" - pozn. překl.). Dnes, kdy nás Vaše Veličenstvo vysoce obšťastňuje svou nejvznešenější přítomností, stojíme před nejnovějšími akty císařské pocty a milosti. Jako purkmistr města Vimperka si dovoluji Vašemu Veličenstvu za oba milostivé projevy složit k nohám hluboce procítěný a nejponíženější dík a vyslovit spolu s ním ujištění nezlomné oddanosti a příchylné věrnosti posvátné osobě Vašeho Veličenstva a vznešenému císařskému domu. Bůh chraň a střez Vaše Veličenstvo vždy a všude!
Budweiser Zeitung, 1905, č. 106, s. 5
V originále na stránkách českobudějovického německého listu znělo oslovení "Euer kaiserliche und königliche Apostolische Majestät!" a císař na purkmistrův projev odpověděl rovněž německy v tom smyslu, že rád vyhověl prosbě, aby přijel do Vimperka, že srdečně děkuje za vřelé a patriotický duch vykazující přijetí. Zároveň vyjádřil uspokojení nad činorodostí a obětavostí zdejších, která dokázala už po roce zmírnit následky katastrofy, a vyslovil naději na posílení města a celé Šumavy, jejímž obyvatelům i v odpovědi na následný projev knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga, pronesený jménem obojí národnosti, obývající okres (i podle listu "namens beider den Bezirk bewohnenden Nationalitäten"), slíbil otcovskou starost a péči. Dominik Igler zastával purkmistrovský úřad v letech 1903-1919, tedy po 16 let. Narodil se 4. srpna roku 1846 ve Vimperku čp. 79 (dům už dnes nestojí) jako syn truhlářského mistra Karla Iglera (jeho otec Andreas byl povoláním mistr krejčovský, matka Apollonia, dívčím příjmením Kiewegová, pocházela z Vimperka čp. 19) a Kathariny, dcery Andrease Scherera, barvíře v Prachaticích čp. 3, a jeho ženy Marie, roz. Willenrotherové z Prachatic čp. 5. Dominikův otec zemřel mladý a zanechal po sobě vdovu se sedmi nezaopatřenými dětmi. Byl to život plný odříkání a Dominik už ve 12 letech musel odejít do učení k jednomu kartáčníkovi v Českém Krumlově. Zní až neuvěřitelně, že pro absenci železničního spojení konal cestu z Vimperka do Krumlova pěšky s přenocováním ve Volarech. Vyprávěl prý ještě po letech, že tam v zimě na Mikuláše dostal výprask od čerta. Po třech letech učení v kartáčnickém řemesle nastala obvyklá tovaryšská léta vandrovní, za nichž Igler prošel Uhrami a Slavonií (což je část dnešního Chorvatska). V sedmihradském městě Arad na území dnešního Rumunska poznal svou budoucí ženu Johannu, která, což v habsburském mocnářství nebylo zase nic tak překvapivého, byla rodem z Vimperka jako dcera tamního soukeníka Petera Wiesera. Spolu se vrátili domů a uzavřeli tam manželský svazek. Po letech spoření se Iglerovi podařilo koupit ve Vimperku dům s hostincem od předchozího majitele Kranla. Mužovy komunikační schopnosti a ženina výtečná kuchyně daly lokálu solidní základ a učinily ho brzy jedním z nejnavštěvovanějších ve městě. Poněvadž vimperských Iglerů bylo habaděj, rozlišovaly je navzájem přezdívky. V případě Dominika Iglera zněla "Nitscherl". Jako městskému radnímu mu byl svěřen chudinský referát. Pro Vimperk byl hrdinou pro svůj odvážný zákrok právě za požáru města v roce 1904, kdy zachránil z hořícího domu matku s dítětem. I proto mu bylo svěřeno přivítání císaře, které prý pronesl bezchybně a byl mu za osobní statečnost i vzornou organizaci přijetí monarchova udělen záslužný kříž s korunou. Při katastrofálním rozvodnění Křesánovského potoka, řečeného "Mörderbach", zachránil v roce 1911 z jeho vln ženu, podle krajanského časopisu Böhmerwäldler Heimatbrief prý mělo jít o matku Franze Trcha (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), roz. Královou z Mladějovic. Když ho už dvaasedmdesátiletého 23. listopadu 1918 ve 3 hodiny ráno doslova vytáhli z postele čeští vojáci, byl internován na vimperském nádraží až do chvíle, kdy následujícího odpoledne místní odevzdali všechny zbraně do "českých" rukou. Dominik Igler zemřel tentokrát ve 4 hodiny ráno 14. ledna roku 1933 ve věku nedožitých 87 let. Alespoň že toho Hitlerova panování (Vůdce přišel v Německu k moci 30. ledna 1933 a Habsburky věru rád neměl) se "Nitscherl" nedožil.
- - - - -
* Vimperk / † † † Vimperk
