RUDOLF JANDA

Závody v běhu na lyžích

Dne 9. března (rozuměj roku 1930 - pozn. překl.) se i letos konají v oblasti Smrčiny (v originále "im Hochfichtlgebiet" - pozn. překl.) závody v běhu na lyžích pro dorostence (v originále "für Jungmannen" - pozn. překl.) od 14 do 18 let a pro školní děti. Mnoho cen, mezi nimi 10 párů montovaných lyžařských holí, tulení kůže a jiné vybavení, je připraveno k udílení. 1. skupina od 16 do 18 let: 6 km; 2. skupina od 14 do 16 let: 5 km; 3. skupina od 10 do 14 let: 3 km; 4. skupina od 6 do 10 let. Odchod ke startu pro skupiny 1 a 2 v 10 hodin od hostince v Josefodole (v originále "vom Gasthause in Josefsthal" - pozn. překl.). Pro skupiny 3 a 4 ve 12 hodin od školy v Glöckelbergu. Dorostenci a školní děti, provozující lyžařský sport, jsou srdečně zváni k účasti na těchto závodech. Přihlášky buďtež podávány panu učiteli Rudolfu Jandovi v Glöckelbergu. Údaje o datu narození jsou zapotřebí za účelem rozřazení do skupin. Péči o přespolní přebírá Skiklub Budweis (celým názvem "Skiklub Budweis des Deutschen Böhmerwaldbundes", blíže viz "Historie turistiky na lyžích v Českých Budějovicích od jejích počátků do roku 1938" od doc. PaedDr. Jana Štumbauera CSc - pozn. překl.).

Budweiser Zeitung, 1930, č. 16, s. 8

P.S. Dnes zaniklá Zadní Zvonková se do roku 1947 nazývala i úředně Glöckelberg v češtině i němčině.

Autor předchozí výzvy se narodil dne 15. dubna roku 1886 ve Velešíně čp. 108, jak se alespoň dočítáme ze záznamu českokrumlovské oddací matriky o jeho svatbě s Marií Klepetko 18. října 1919. Velešínská křestní matrika bohužel tento fakt nepotvrzuje, ačkoli ještě arch sčítání lidu z roku 1921 uvádí jako majitelku tamního čp. 108 Kateřinu Jandovou, roz. Gallistlovou (*15. dubna 1856 v Mirkovicích), vdovou po truhláři Janu Jandovi (*27. února 1860, †22. listopadu 1915 ve Velešíně čp. 108 b 55 letech věku na rakovinu žaludku). Otcem Rudolfa Jandy byl ovšem Janův bratr Tomáš Janda (*16. prosince 1857 ve Velešíně čp. 108), který si 21. srpna 1883 vzal v Rožmitále na Šumavě Elisabeth Moserovou, dceru tamního krupaře a obchodníka v domě čp. 97 Antona Mosera a Josefy, roz. Mauracherové z Rožmitálu na Šumavě čp. 101. Tady se národnostně český Rudolfův velešínský původ stírá německou národností matčinou. Ze záznamu o svatbě rodičů se dá vyčíst i to, že ženich, syn Jakuba Jandy a Voršily, dcery Vojtěcha Hoce z Velešína čp. 5 byl v době své ženitby záložním kaprálem (Reserve-Korporal) c.k. ženijního útvaru (Pionier-Regiment) 8. polní roty (8. Feld-Kompagnie), tj. nižší jednotky 91. pěšího pluku v Českých Budějovicích (mnohem později tu za komunistického režimu nesloužil u ženistů nikdo jiný než Václav Havel). V roce 1919 byl jejich syn Rudolf jako novopečený ženich učitelem v Dolní Vltavici čp. 22, kam právě tehdy přesídlil z Glöckelbergu. Nevěsta Marie Klepetko (*16. února 1886 v Českém Krumlově v Kasární ulici /později Horní ulice/ čp. 149), kterou si, jak už zmíněno 18. října 1919 v Českém Krumlově bral za manželku, byla v Glöckelbergu učitelkou I. třídy (Lehrerin 1. Kl.) a dcerou českokrumlovského sedláře v Horní ulici (Obere Gasse) čp. 147 Vinzenze (Čeňka) Klepetko (byl evangelického /u dceřina záznamu v křestní matrice matrice psáno "evandělického"/ vyznání a a pocházel z Bělé u Německého Brodu, dnes okr. Havlíčkův Brod) Marie, roz. Schmiedmeyerové z Rudolfova (Rudolfstadt) čp. 15. Následující text z listu "Budweiser Zeitung" se týká pohřbu první ženy Rudolfa Jandy, který se ovšem oženil podruhé s Emilií, roz. Krennovou z Krennova mlýna (Krennmühle), čp. 58 a 59 u Glöckelbergu (viz web Zaniklé obce). Narodila se jako dcera mlynáře Karla Krenna (*26. září 1870 v Glöckelbergu čp. 59) a jeho ženy Marie, roz. Pleischlové (26. září 1875 v zaniklé dnes na dně Lipenského jezera vsi Jenišov /v matrice "Hossenreith"/ čp. 6) na tom mlýně 17. října roku 1909 (rodiče se brali 2. června 1903 v Horní Plané), zemřela málem osmdesátiletá v hornorakouském okresním městě Grieskirchen, kde žila u své dcery Helgy. Pochována je však v obci Hartkirchen (okr. Eferding v Horním Rakousku) po boku manželově, kterého přežila o více než 30 let. Na jeho parte v krajanském měsíčníku "Hoam!" se dočítáme nejen datum jeho skonu 5. května 1958 v 72 letech věku, nýbrž i to, že kdysi učil v zaniklém dnes Glöckelbergu a že je k poslednímu odpočinku uložen daleko od milovaného šumavského domova ("fern seiner geliebten Böhmerwaldheimat"). Z Hartkichen to do ovšem neexistující dnes Zadní Zvonkové však není ani 50 minut cesty a něco kolem 55 kilometrů. To jen že čas nelze měřit kilometry a sotva i téměř nepochopitelnou lidskou historií.

O jednom glöckelberském pohřbu

Anonym

Ve čtvrtek 13. září (rozuměj roku 1934 - pozn. překl.) zemřela v nemocnici Milosrdných sester v Linci (v originále "im Spitale der barmherzigen Schwestern in Linz" - pozn. překl.) paní Marie Janda, roz. Klepetko, učitelka v.v., na následky těžké operace. Mrtvole se dostalo v pondělí 17. září v lineckém dómě slavnostního požehnání (v originále "die Leiche wurde am Montag, den 17. September, in dem Domkirche in Linz feierlich eingesegnet" - pozn. překl.), načež byla automobilem pohřební služby (v originále "mittels Leichenautos" - pozn. překl.) převezena z Lince do Glöckelbergu. Kolem 10 hodin dopoledne byla mrtvola převzata na hraniční celnici (ta byla na rozdíl od sousední rakouské po druhé světové válce srovnána se zemí poté, co v ní existovala pohraniční rota č. 18 /někde bývá omylem uváděno č. 19 - viz web Vojensko.cz, zvaná "Celnice", zrušená k 1. květnu roku 1953 - pozn. překl.) a místním dobrovolným hasičským sborem, matkou jehož praporu zesnulá byla, převezena za účasti místní školní rady, obecního zastupitelstva, četnictva, finanční stráže, učitelstva a žactva místní školy, matky praporu a kmoter požární stříkačky (v originále "Fahnenmutter, Spritzenpatinnen" - pozn. překl.), jakož nespočetného množství smutečních hostí zblízka i zdaleka k domu smutku v Glöckelbergu, kde za asistence P. Rodelbergera (páter Josef Rodelberger byl českokrumlovským katechetou a čestným konzistorním radou - pozn. překl.) došlo k novému požehnání (v originále "die neuerliche Einsegnung stattfand" - pozn. překl.) od místního duchovního správce, konzistorního rady Dr. Aloise Eßla (ten má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.). Dojemný byl zpěv na rozloučenou, přednesený učitelským sborem před domem smutku. Od domu smutku se pohnul průvod ke kostelu, který nestačil pojmout smuteční hosty. Nad otevřeným hrobem, který se zcela podobal rozkvetlé zahradě, poněvadž zesnulá květiny nade vše milovala, se jménem místní skupiny sdružení "Bund der deutschen Landjugend", jehož byla zesnulá rovněž členkou, ujal slova pan Thomas Kary, syn zdejšího řezníka a hostinského a jako bývalý žák se za srdce beroucím projevem se svou někdejší učitelkou rozloučil. Předčasnou smrtí zesnulé - bylo jí teprve 49 let a musela být penzionována pro dlouholetou nemoc - ztratilo tichou podporovatelku mnoho lidí trpících nouzí. K pozůstalému choti panu Rudolfu Jandovi, učiteli v Glöckelbergu, obrací se v jeho zármutku všeobecný projev soustrasti. Rakev se zesnulou byla uložena do glöckelberského hrobu v majetku rodiny (v originále "im eigenen Familiengrabe am Friedhofe in Glöckelberg" - pozn. překl.). Odpočívej nyní, ty tichá trpitelko, v naší chladné domovské zemi (v originále "in unseren kühlen Heimaterde" - pozn. překl.)!

Budweiser Zeitung, 1934, č. 74, s. 8-9

- - - - -
* Velešín / Zvonková / Dolní Vltavice / † † † Hartkirchen (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

zobrazit všechny přílohy