NIKLAS JANKA
Bonaparte svržen
Tato křestní matrika (v originále "Taufmatrikl", což je zdrobnělina - pozn. překl.), započatá roku 1814 v době, kdy proti Francii (v originále "wider Frankreich", což je zdrobnělina - pozn. překl.) spojené velmoci (v originále "die verbundeten hohen Mächte" - pozn. překl.), tj. Rusko, Prusko a Rakousko, obsadily Paříž, svrhly francouzského císaře Bonaparteho a vykázaly ho na ostrov Elba, načež za toto vítězství a události bylo 17. července ve všech c.k. zemích slouženo oslavné Te Deum Laudamus (český překlad textu viz web Pastorace.cz - pozn. překl.); obsahuje 179 listů.
K posílení zde můj vlastnoruční podpis.
Farnost Staňkov (v originále "Pfarrey Stankau" - pozn. překl.) 17. července 1814
Niklas Janka, toho času farář.
Křestní matrika farnosti Staňkov pro obec Puklice, 1814-1885
Narodil se 12. března roku 1773 (a téhož dne ho ve staňkovském kostele sv. Jakuba Většího pokřtil kaplan Joannes Trnka, jak je psán ve staňkovské křestní matrice) v Ohučově (Autschowa), což je dnes jen místní část Staňkova a kde byli jeho otec Andreas Janka i matka Barbara, roz. Trübenbachová, poddanými panství kláštera Chotěšov, na křestním jméně Niklas má pak zřejmě zásluhu kmotr ("levans", tj. nesoucí dítě ke křtu) Nicolaus Kohout z Ohučova. Kohoutův kmotřenec byl nejprve kaplanem v Bukovci (německy Mogolzen, úvod křestní matriky má však pro to latinský výraz "Capellanus Pukovecii" /!/), Horšovském Týně (Bischofteinitz) a Staňkově, pak farářem v Třebnici (německy Trebnitz, ve zmíněné už matrice psán "Curatus Tržebnicii"), odkud se vrátil do Staňkova nazpět. Tam byl, jak uvádí web Farnost Staňkov, v noci 24. listopadu 1808 snad devíti lupiči přepaden a oloupen o peníze a další cennosti farář Ignác Václav Steinbach. Dvě lupičské bandy ze Stoda a Zeleného háje se dozvěděly, že kněz prodal na výročním trhu ve Švihově koně (předtím mu byli v neklidných časech napoleonských válek, jak víme ze staňkovké obecní kroniky, zabaveni koně jiní, o jejichž náhradu ve formě splacení dluhu žádá "místní představený úřad" v roce 1809 plnomocník Steinbachových dědiců), a má tak větší obnos peněz. V noci se lupiči vypravili na faru, kde je však starý farář překvapil. Aby zabránili volání o pomoc, starce zardousili a utekli. Na místě však ve spěchu nechali povoznickou lucernu, která velkou měrou přispěla k dopadení zločinců. Ukázalo se, že tito výtečníci toho měli na svědomí daleko více, ale vražda faráře byla vyvrcholením jejich činnosti. Zloději se dostali do fary oknem, které bylo po této události zazděno, a v pokoji faráře i kaplana byly dveře opatřeny železnými závorami. Většina zločinců byla veřejně popravena oběšením v dnešním areálu Prazdroje v Plzni. Jak píše dobový tisk - dostavilo se mnoho lidí a bylo vybráno 363 feniků, které byly rozdány chudým. Niklas Janka se stal v dubnu 1809 Steinbachovým nástupcem. V roce 1816 však odchází do Bukovce, kde 26. dubna roku 1832 umírá v 59 letech věku na souchotiny. Téhož roku 22. července umírá ve Vídni 11 let po svém otci jeho jediný legitimní syn Napoleon II., zvaný Orlík (francouzsky "l' Aiglon", tj. "syn orla", viz blíže Wikipedia), shodou okolností rovněž na tuberkulózu. Na příkaz Adolfa Hitlera došlo v noci ze 14. na 15. prosince 1940 k přerušení poklidného posledního odpočinku Orlíka, vévody Zákupského. Rakev s jeho ostatky byla za účasti vysokých nacistických pohlavárů vyzvednuta z kapucínské krypty ve Vídni a následně převezena vlakem do Francie, kde byla Orlíkova rakev nově uložena v kostele pařížské Invalidovny. Tímto činem, jenž se udál přesně sto let poté, co byly do pařížské Invalidovny přemístěny z ostrova sv. Heleny ostatky Orlíkova otce, francouzského císaře Napoleona I., si chtěl Adolf Hitler získat přízeň obyvatel Francie. Ono rakouské "Te Deum Laudamus" z roku 1814 však nelze zapomenout i díky jedné šumavské matrice.
- - - - -
* Ohučov, Staňkov / Puclice / † † † Bukovec
