logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ JEGAN

Na úvod pamětní knihy obce Velké Strážné

Mezi všemi obcemi na celé širé zeměkouli (v originále "auf den weiten Erdrund" - pozn. překl.) je pro nás nesporně nejvýznamnější ona, jež vytváří náš užší domov. Láska k domovu má hluboké kořeny v každém člověku, za milovaný domov nasadili mnozí svůj život a prolili zaň to nejcennější, svou krev.
To učí dějiny v nejdostatečnější míře. A skutečně, což nedokážou místa, kde jsme si jako hoši hráli, jako jinoši snili, vyvolat mocnou ozvěnu v našich srdcích? Mělo by nám být lhostejné, že bychom byli vyštváni z dědictví otců? Kdo by k tomu svolil, musel by být zbaven každého lepšího citu, každého ušlechtilejšího popudu svého srdce.
Nic nemůže proto výše pozvednout lásku k domovu než znalost jeho dějů, jeho hrdinů a osudů.
Dobře si toho vědoma, rozhodla se vláda Československé republiky (v originále "die Regierung der Tschecho-slowakischen Republik" /!/ - pozn. překl.) zákonem z 30. ledna 1920 č. 80 Sbírky zákonů a nařízení a prováděcím nařízením z 21. června 1921 (č. 211 Sbírky zákonů a nařízení), že v každé obci na jejím území má být založena a vedena pamětní kniha.
Za těchto okolností jsem byl zastupitelstvem naší obce určen kronikářem (v originále "zum Geschichschreiber /Chronisten/" - pozn. překl.) já.
Chci své psací pero smáčet s rozmyslem tak, aby mohlo vydat pravdivý účet z mých úsudků.
Pokolení, které tu žije, zajde a já s ním. Tato kniha má zůstat svědectvím, až se staletí zvednou z jiných, až nové pokolení povstane z toho, které přikryl prach dějů.
Z jejích tenkých listů se stanou kovové pamětní desky (v originále "eherne Tafeln" - pozn. překl.).

Franz Jegan,

obecní zapisovatel a kronikář (v originále "Gemeindeschriftführer und Chronist" - pozn. překl.) v Pasovarech (v originále "in Passern" - pozn. překl.) čp. 19.

Poloha obce, její hranice, velikost a jazykové poměry
Politická obec Velké Strážné (v originále "Großdrosen", po druhé světové válce zanikla i se svými osadami - pozn. překl.) zahrnuje tři osady: Velké Strážné, Malé Strážné (v originále "Kleindrosen" - pozn. překl.) a Pasovary, náleží pak k politickému a soudnímu okresu Český Krumlov (v originále "zum politischen und Gerichtsbezirk Böhmisch Krumau" - pozn. překl.).
Obec Velké Strážné hraničí na severu s politickou obcí Cipín (v originále "an die pol. Gemeinde Zippendorf", jde o obec rovněž zaniklou - pozn. překl.), na severovýchodě s obcemi Slavkov a Větřní (v originále "an die Gemeinde Lagau und Wettern" - pozn. překl.), na východě a jihovýchodě s obcí Svéraz (v originále "an die Gemeinde Tweras" - pozn. překl.). na jihozápadě s obcí Světlík (v originále "an die Gemeinde Kirchschlag" - pozn. překl.)a na západě s obcí Šebanov (v originále "an die Gemeinde Schöbersdorf" - pozn. překl.).
Její plošná výměra obnáší 634 hektarů 96 arů, na které nacházejí obyvatelé obce (jejich počet zůstal bohužel nedopsán - pozn. překl.) svá obydlí (v originále "ihre Herberge" - pozn. překl.) v 59 staveních.
Obyvatelstvo obce hovoří německým jazykem a hlásí se k římsko-katolickému náboženství.
Pasovary tvoří pro sebe samostatné katastrální území.


Gedenkbuch Groß Drosen 1921-1937

Srdceryvně pohnutý úvod kronikářův, který se cítil v dobovém patosu opravdovým dějepiscem, pochází podle titulního listu z roku 1921, takže netuší, že obavy, které tížily nedůvěrou k novému státu místní jazykově německé obyvatele po první světové válce, došly po té druhé z obou katastrof svého naplnění. Pamětní kniha, z níž ovšem náš překlad zachycuje toliko úvodní pasáž, tím ovšem nabývá nevšední ceny a hodnoty. Končí velice symbolicky jarem roku 1938, kdy ji kronikář Jegan nabízí k veřejnému nahlédnutí a řídící učitel ve výslužbě Konstantin Hossinger (i on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) stvrzuje svou revizi textu, plynoucí z vlastního pověření. Děje dnes zcela zaniklé "politické obce" zachycuje už od roku 1910 a poskytuje tak existenci první republiky náležité zázemí. Franz Jegan se podle křestní matriky farní obce Světlík narodil 19. srpna roku 1876 v Pasovarech čp. 27 a byl téhož dne v kostele sv. Jakuba ve Světlíku pokřtěn kaplanem Raimundem Lengauerem, "premonstrátem kanonie Drkolínské", (tj. rakouského kláštera Schlägl), jak ho označuje "Ordinariátní list Budějovické diecése". Novorozencův otec Josef Jegan byl na pasovarském stavení čp. 27 ševcem jako jeho otec Johann Jegan, bydlící tu se svou ženou Rosalií, roz. Stürzlovou z Mýta (Mauthstadt) čp. 6 u Hořic na Šumavě (Höritz). Chlapcova matka Theresie byla dcerou Josefa Stürzla z právě zmíněného stavení čp. 6 v Mýtě a Josefy, roz. Herbstové z dnes zcela zaniklého Břevniště (Tussetschlag) čp. 1. Franz Jegan se poprvé oženil 23. května 1905 ve Světlíku s Katharinou, roz. Lebschi (* 11. dubna 1884 v zaniklém dnes Dolním Okolí /Oggold im Walde/ čp. 19, správní obec Ostrov /Wörles/), která ovšem roku 1924 zemřela a on se ve Vyšším Brodě 27. října 1925 oženil podruhé, a to s Marií, roz. Seelos (* 26. dubna 1888 ve Vyšším Brodě). S první ženou stačil mít sedm dětí, z nichž nejstarší syn (předcházely mu věkově 3 dcery) Franz padl roku 1942 ve druhé světové válce. Obecním tajemníkem byl 43 let (v letech 1926-1938 i v obci Světlík), pak i starostou zaniklého dnes Velkého Strážného. Ačkoli se u otce vyučil ševcovině, přiměla ho láska k přírodě a zemědělské práci ke koupi pasovarského stavení čp. 19, řečeného "Kuchlmann". Veřejně působil nejen v obcích Velké Strážné a Světlík, nýbrž i ve Slavkově, Svérazi a v Cipíně, kde si všude vážili jeho talentu a schopností, jak vidno z kronikářského slohu, i talentu a schopností literárních. Nebyl věru ušetřen bolestných ran osudu: bratr Maximilian byl cestou domů ze Světlíku do Pasovar za noční tmy ubit a oloupen (na místě zločinu byl vztyčen kříž), požár strávil stavení, kde Franz Jegan bydlel, jednoho jeho syna připravila v chlapeckém věku nehoda o mladý život, nejstarší ze synů, jak už zmíněno, padl ve válce, druhá žena mu zemřela 5. ledna 1956 ve vsi Blankenloch (dnes je to jen místní část bádensko-württemberského města Stutensee), kde se ocitli po vyhnání a kde i on skonal 18. května roku 1968 ve věku 92 let. Kam na Šumavě umístit kovovou pamětní desku, v níž se podle něho měly proměnit listy obecní kroniky?

- - - - -
* Pasovary / Velké Strážné / † † † Blankenloch, Stutensee (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam křestní matriky farní obce Světlík o narození jeho první ženy
Zpráva českobudějovického německého listu o loupežné vraždě, jejíž obětí se stal jeho bratr Max
Záznam oddací matriky farní obce Světlík o jeho první svatbě
Záznam o jeho druhé svatbě ve vyšebrodské knize oddaných

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist